Pan Daniel musel na jaře kvůli koronavirovým omezením zavřít kavárnu v Praze. Rozhodl se využít nabízenou pomoc od státu a požádal o podporu z programu Antivirus C. Ta spočívala v odpuštění plateb pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele ve výši 24,8 procenta z hrubé mzdy pracovníka, a to na měsíce červen až srpen. Byla určena malým firmám do 50 zaměstnanců.
"Výsledkem je to, že stát z mé firmy, a co vím, tak i z řady dalších, vytvořil dlužníky a stále tvoří v podobě denně naskakujícího penále. Úředníci sice postupují v souladu se zákonem, ale ten je špatný a nesplňuje medializovaný cíl a veřejné povědomí, že pomáhá firmám postiženým krizí," stěžuje si Daniel.
V zákoně je totiž podmínka, že k možnosti odpuštění pojistného je třeba uhradit pojistné za zaměstnance ve výši 6,5 procenta včas a ani o den déle. "No a to se mi právě stalo. Kavárna zavřená, já doma s dětmi, takže jsem platbu odeslal o pár dní později. Za normálních okolností by se stalo to, že by se z uvedené platby vypočítalo penále v hodnotě několika desítek korun a následně zrušilo, protože do sto korun se nepožaduje," říká muž.
Jenže v případě čerpání pomoci z programu Antivirus jsou podmínky přísnější. Než se ovšem Daniel dozvěděl, že na odpuštění plateb pojistného nemá nárok právě proto, že nezaplatil pojistné za zaměstnance včas, uběhly dva měsíce. A za tu dobu naskákalo penále v podobě nezaplaceného pojistného na několik set korun.
"Řeklo by se, no, tak jsem pomoc nedostal, za běžných okolností bych to stejně musel platit, takže co. Ale není to pravda. V uvedené době, právě díky tomuto zákonu, řada firem, i já, využila toto období k možnosti přidat svým zaměstnancům mimořádné odměny a ušetřit tak vlastně na odvodech. Odpuštěné odvody tak byly řádově několikanásobné oproti běžnému stavu," vysvětluje Daniel.
Běžně odváděl Daniel na sociální pojištění asi 4500 Kč. Protože ale zaměstnanci vyplatil v letních měsících bonus, mělo být pojištění 13 tisíc korun za měsíc. Výsledkem tak pro Daniela byla povinnost doplatit dluh ve výši 13 tisíc za pojistné na měsíc, ale ještě navíc penále.
"Podmínka této striktní včasnosti v době, kdy se má jednat o pomoc v nouzi, kdy ten, kdo žádá, tak činí proto, že má problém, a malé opoždění platby je očekávané, prostě nedává smysl. Naopak to působí dojmem, že stát takto de facto ulovil a vybral na sociálním pojištění ještě více než za běžného stavu," říká Daniel, který má problémy i nyní, tedy už několik týdnů po zamítnuté žádosti.
Neví, kolik činí dluh, penále dál naskakuje
"Kvůli opožděné platbě a dvou měsících vyčkávání, zda pomoc dostanu, či ne, je pak další platba za další měsíc, i když byla zaslána včas, započítána na předešlý dluh, a řádné období je tak opět neuhrazeno. Tento multiplikační efekt jsem se pokoušel rozporovat telefonicky na sociální správě. Nic," vypráví mladý muž.
Neví prý, jaký je nyní jeho skutečný dluh. Zasílal také datovou schránkou žádost o odložení splatnosti tohoto dluhu na Pražskou správu sociálního zabezpečení, ale zatím nemá žádnou odpověď.
"Dluh tak trvá, penále dále naskakuje, očekávám každým dnem exekuci na firemním účtu. Až do doby pokusu o pomoc jsem nikdy nic státu nedlužil, ani osobně, ani jako firma," dodává muž, který neví, jestli svou kavárnu ještě někdy vůbec otevře.
Několik podobných příběhů s čerpáním peněz z programu Antivirus C popsali redakci Aktuálně.cz i další majitelé malých firem.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí, které program Antivirus připravilo, využilo možnosti odpuštění sociálních odvodů v červnu 107 tisíc z celkem 186 tisíc menších firem, tedy zhruba tři pětiny. Úleva na pojistném se mohla týkat asi 735 tisíc jejich pracovníků. Podobná čísla budou i za další dva letní měsíce.
Ovšem kolik z těchto žádostí bylo zamítnuto, ministerstvo odmítlo na dotaz Aktuálně.cz sdělit. "MPSV si je vědomo aktuální situace týkající se čerpání příspěvků z programu Antivirus. V současné době probíhá na toto téma na úřadu intenzivní diskuse. O jejím výsledku budeme média neprodleně informovat," napsala Andrea Vašáková z tiskového oddělení ministerstva.
K případu pana Daniela a dalších neúspěšných žadatelů z řad drobných podnikatelů ještě uvedla, že příspěvek poskytovaný zaměstnavatelům v rámci programu Antivirus je určen k refundaci vzniklých mzdových výdajů zaměstnavatele za dobu trvání překážek v práci, které jsou pro program Antivirus relevantní.
"Součástí podmínek, na něž zaměstnavatel při podpisu dohody přistupuje, je závazek, že poskytnutý příspěvek za příslušný kalendářní měsíc vrátí v případě, kdy mu je poskytnut předtím, než vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvede pojistné. Zároveň je sjednáno, že vyúčtování bude předkládat na předepsaném výkazu, jehož součástí je čestné prohlášení, že náhrady mezd zaměstnancům vyplatil a zákonné odvody odvedl před podáním vyúčtování," napsala Vašáková.
Doplnila, že pokud tak podnikatel neučiní, je čestné prohlášení nepravdivé, a lze tedy požadovat vrácení vyplaceného příspěvku nebo zamítnutí. "Dohoda ani zákon o zaměstnanosti v tomto případě neumožňují poskytnout výjimku," dodala Vašáková.
Nakonec ještě uvedla, že důvodem požadavku na striktní dodržování sjednaných podmínek je nutnost zajistit rychlou administraci poskytovaných podpor při jejich značném rozsahu.
