Je čas panikařit? Do kryptoměn investují tři typy lidí, na kolapsu prodělá jen jeden

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
14. 5. 2022 11:44
Blížící se konec krypta - tak se v minulém týdnu začalo mluvit o masivním výprodeji na trhu digitálních měn. Bitcoin, ether a další ztratily za několik dnů na své hodnotě desítky procent a mnohé investory tím vyděsily. Podle oslovených ekonomů není takový důvod k panice, jak by se podle křivek grafů mohlo zdát. Vývoj ve světě teď přesto kryptoměnám nepřeje. Nejvíce však tratí jeden typ investorů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Kryptoměny již delší dobu táhne dolů politika postupného zvyšování úrokových sazeb ve světě, především v USA. Investoři se kvůli rostoucí inflaci odklánějí od nejistých investic a preferují ty bezpečnější - například zlato či státní dluhopisy, roli hraje také dopad koronavirových lockdownů v Číně a války na Ukrajině.

Paniku na trhu pak minulý týden spustil kolaps jednoho z takzvaných stablecoinů s názvem TerraUSD. Tento typ kryptoměn je záměrně navržen tak, aby byl stabilní a plnil funkci jakési "rezervní měny". O to byl jeho pád bolestnější - kurz 1:1 k americkému dolaru neudržel a propadl se až na hodnotu 30 centů. A protože mají být tyto typy měn nastavené tak, aby byly krypto-odrazem dolaru, do fungování a smysluplnosti kryptoměn obecně vnesla tato událost značné pochyby.

Výsledkem bylo, že za posledních osm obchodních dní přišel bitcoin asi o třetinu své hodnoty, podobně na tom byl také ether. Nicméně podle ekonoma Dominika Stroukala jde o daleko méně podstatnou zprávu, než by se mohlo na první pohled zdát.

"Z kryptoměn se prakticky stala pro širokou veřejnost jen jedna z dalších zajímavých technologických akcií, takže roste a padá se zbytkem trhu. A protože je to stále malý trh, tak padá i roste rychleji," vysvětluje ekonom. "Je to škoda, protože bitcoin nabízí mnohem víc než jen příležitost pro investici. To ale skalní fanoušci ví a podobný propad považují historicky spíše za menší a bez větších problémů ho ustojí," domnívá se Stroukal. 

Právě tito lidé drží kryptoměny často proto, že jim věří jako prostředku směny v budoucnosti. "Z toho pohledu se jich pokles hodnoty tolik netýká, širší přijímání je stále ještě v budoucnu, a pokud k němu dojde, logickým důsledkem bude opětovný růst hodnoty," přibližuje analytik společnosti Natland Petr Bartoň první skupinu lidí, kteří do digitální měny investují své peníze.

Za investory do kryptoměn v pravém slova smyslu pak lze považovat hlavně ty, kteří je drží jako součást snahy o vyvážení svého portfolia. "V něm chcete mít část aktiv, které jsou potenciálně kolísavé, ale s velkým rizikem. Dnes už do nějaké formy krypta vstupují i institucionální investoři, ať už sami, či pro své investorské klienty, a bitcoin je pro ně součástí velice složitých vzorečků pro optimální správu portfolia," pokračuje Bartoň.

Takoví investoři by teď podle něj ztráty zaznamenávat také neměli. "Neboť výkyv krypta je stále v rámci standardních mezí výkyvu, se kterým ve vzorečcích skuteční investoři počítali - a snažili se proti riziku poklesu krypta vyvážit v jiných částech svého portfolia," doplňuje Bartoň.

Kdo tedy může současnou paniku doplatit nejvíce? Podle analytiků jsou to takzvaní sázkaři. Ti prodělávají podle toho, za kolik nakoupili.

"Současný pokles hodnoty je ale na hodnotě z loňského července, tedy zatím nic historicky dramatického. Ztráta k sázkařům patří. Ovšem lidé spekulující, že krypto na hodnotě jen poroste, nelze považovat za investory," podotýká dále analytik.

Trh se očistí, míní analytik

Faktem zůstává, že měnící se ekonomická situace zájem o kryptoměny značně zchladila. Konkrétně za první čtyři měsíce letošního roku Češi nakoupili kryptoměny zhruba za 1,5 miliardy korun, což je zhruba o polovinu méně než ve stejném období loni.

Za duben se objem obchodů pohyboval okolo 400 milionů korun, tedy zhruba stejně jako v březnu. Stále přitom převládá bitcoin a ether.

Přitom ještě nedávno byl nákup kryptoměn trendem. Nahrávaly k tomu nízké bankovní sazby, které jiné možnosti zhodnocování úspor dost komplikovaly.

Stroukal má za to, že s nastalou situací se trh kryptoměn očistí od projektů, které se kolem něj nabalují a slibují nesplnitelné. "Jedním takovým byla Terra Luna (mateřská platforma stablecoinu TerraUSD - pozn. red.), která během pár dní prakticky zbankrotovala a s sebou táhne i zbytek trhu. Bitcoinu se to ale mimo ceny nijak nedotýká. Od začátku roku spadl jen o polovinu toho, co například Netflix. Není to zas tak šílené, jak se může zdát," domnívá se ekonom.

Podle analytiků na trhu kryptoměn stále existuje řada zajímavých příležitostí. "Nicméně jejich identifikaci zvládnou pouze velmi sofistikovaní investoři, kteří dokážou dané kryptoměně či tokenu porozumět i z technického IT hlediska. Pro drtivou většinu běžných investorů představuje investování do krypta čirý gambling," uzavírá analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Uvnitř obrovského dolu na bitcoin. Když desítky tisíc počítačů odpojili, pocítil to svět. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

ČEZ nepodal nabídku na odkup zásobníků plynu RWE v Česku

Společnost ČEZ nepodala nabídku na odkup zásobníků plynu společnosti RWE v České republice. Řekl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Termín pro podání nabídek případných zájemců měl vypršet v pondělí. Lidové noviny uvedly, že podle důvěryhodných informací listu jsou zájemci v podstatě dva - vedle ČEZ také Energetický a průmyslový holding (EPH) jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. 

Šest zásobníků patří dceřiné firmě RWE Gas Storage CZ, která je největším provozovatelem plynových zásobníků v Česku. Zásobníky pojmou 2,7 miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá spotřebě České republiky za dva zimní měsíce.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Kancléř Mynář si loni vydělal 2,6 milionu hrubého, platy zveřejnil server

Prezidentský kancléř Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. Sněmovní kancléř, kterým byl až do letošního jara Jan Morávek, si loni vydělal 1,7 milionu hrubého a z toho odměna tvořila 40 tisíc korun. Senátní kancléřka Jana Vohralíková si podle serveru loni vydělala 2,1 milionu hrubého. Osoba bez uvedení jména, která zastávala "vedoucí pozici č. 1" na úřadu vlády, vydělala ve své funkci loni 1,7 milionu hrubého. Loňský plat dalších státních úředníků zveřejnil server Platyúředníků.cz. V pondělí o tom v tiskové zprávě informovala organizace Hlídač státu.

Platy a odměny za loňský rok jí poskytlo přes 230 subjektů. Zaslaly údaje k více než 1800 pozicím v managementu svých úřadů, organizací nebo podniků.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Nejvyšší důvěře se u Čechů nadále těší starostové a obecní zastupitelstva, uvádí CVVM

Z ústavních institucí mají Češi nadále největší důvěru v obecní zastupitelstva. Věří jim téměř dvě třetiny obyvatel, podobně jako starostům. Následují krajská zastupitelstva a hejtmani. Důvěru v prezidenta má 38 procent obyvatel a ve vládu 35 procent. Nejnižší důvěře veřejnosti se těší obě komory Parlamentu. Vyplývá to z výsledků jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněných v pondělí.

Důvěru v obecní zastupitelstva vyjádřilo 65 procent dotázaných. Podpora starostů byla o dva procentní body nižší. Zatímco v případě zastupitelů se oproti předchozímu průzkumu z konce loňského roku důvěra zvýšila o čtyři procentní body, v případě starostů naopak o sedm bodů klesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy