Tomu ano, tomu ne. Vyplácení krizového kompenzačního bonusu vládne svévole úředníků

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
25. 1. 2021 5:29
Finanční úřad začne nyní vyplácet už pátou vlnu kompenzačních bonusů drobným podnikatelům za ušlý zisk kvůli vládním pandemickým opatřením. Mezi veřejností ale tato pomoc stále vyvolává ostrou kritiku. Nejasné podmínky, komu bonus vlastně patří, ale i chování úředníků finanční správy se nelíbí ani opozičním politikům a ombudsmanovi.
Ilustrační foto z posledního dne, kdy mohla být kadeřnictví ještě otevřena.
Ilustrační foto z posledního dne, kdy mohla být kadeřnictví ještě otevřena. | Foto: Lukáš Bíba

Kompenzační bonus ve výši 500 korun na den je finanční pomoc státu osobám samostatně výdělečně činným, majitelům malých s. r. o. do dvou společníků a také dohodářům, kteří kvůli vládním opatřením od podzimu přišli o výdělky. Kvůli kritice už byl program několikrát doplněn a změněn, nespokojenost s jeho nastavením a vyřizováním žádostí přesto nepolevuje.  

"Nevím o nikom, komu by byl podzimní bonus vyplacen. Já o něj sám už ani nežádal, když jsem slyšel zkušenosti kolegů, kterým jej finančák nejen zamítl, ale ještě jim vyhrožoval paragrafy za to, že si o něj 'neoprávněně zažádali’. Kolega fotí firemní akce, plesy, svatby. Takže na podzim kvůli omezením nemohl dělat nic. Zamítli mu kompenzační bonus, a když volal na finančák, tak mu vysvětlili, že mají z ministerstva financí nakázáno, aby ten bonus prostě nedávali. Je to celé fraška a divadlo pro veřejnost," píše čtenář Michal Davídek.

Podobné zkušenosti má také čtenář Martin Beneš, který přišel, jak píše, o veškerý příjem. "Jsem OSVČ, živnost mám rozdělenou tak, že v létě pracuji ve stavebnictví, v zimě jsem hokejový rozhodčí. Musím platit sociální a zdravotní pojištění, hypotéku, pojistky, náklady na bydlení a další věci. Když jsem řešil kompenzační bonus se svým úředním z finančního úřadu Plzeň-jih nestačil jsem se divit. Myslel jsem si, že když moje činnost není omezena, ale úplně zastavena, že s bonusem nebude žádný problém. Opak byl pravdou a na bonus jsem nedosáhl. Prý na mě vláda zapomněla," uvádí Martin. 

Další zajímavé zkušenosti lze najít například v diskusi pod tweetem jedné z uživatelek, která si stěžuje na zkušenost manikérky, která bonus nedostala, protože prý podle úřednice z finančního úřadu mohla pracovat doma. 

Mnozí podnikatelé se se stížností na nevhodné chování úředníků finanční správy obrátili i na ombudsmana. "Uvádějí, že byli finančním úřadem neformálně kontaktováni s doporučením, aby žádost o kompenzační bonus vzali zpět, protože na něj nemají nárok. Takovou praxi lze považovat za nežádoucí. Obávám se, že důsledkem takového postupu finančního úřadu může být v řadě případů i to, že žadatel v důsledku své neznalosti právních předpisů může utrpět újmu na svých právech," uvedl ombudsman.

Upozorňuje zároveň na to, že žadatel, který vezme svou žádost zpět, nedostane z finančního úřadu žádné rozhodnutí, proti kterému by se případně mohl bránit. "V takovém případě jim pak nemůže k vyplacení kompenzačního bonusu pomoci ani ombudsman." 

Ombudsman se obrátil na Generální finanční ředitelství s dotazem na možnost případného metodického usměrnění správní praxe. Finanční úřad se k tomu pak následně vyjádřil na svých webových stránkách:

"Finanční úřady jsou instruovány k vedení neformální komunikace. Jedná se o standardní formu spolupráce mezi poplatníkem a správcem daně připuštěnou zákonem. Nemá však sloužit k nabádání, aby vzal žadatel svoji žádost zpět. Smyslem takovéto komunikace je, aby při prokazování oprávněnosti nároku na kompenzační bonus byl co nejrychleji zjištěný skutečný stav věci a každý oprávněný nárok na něj mohl být bez meškání vyplacen," reaguje správa.

A dodává, že rámci neformální komunikace je možné "doložit či vysvětlit některé skutečnosti, a reagovat tak i na případné nejasnosti či pochybnosti správce daně vyvolané nedostatkem informací".

Je však podle ní zcela na uvážení žadatele, jak se svou žádostí naloží. "Tedy i to, zda se rozhodne vzít ji zpět, nebo zda vyčká na posouzení správce daně. Proti jeho výsledku se může odvolat, pokud s ním nebude souhlasit," tvrdí správa. 

Zároveň na dotaz Aktuálně.cz uvádí, že žadatelům, u kterých bude po posouzení kompenzace zamítnuta, nehrozí žádná penalizace, pokud bonus zase vrátí. 

Podle Hospodářské komory se kompenzační bonus oproti jaru 2020 skutečně výrazně proměnil a nedosáhne na něj již tolik podnikatelů.

"Vzhledem k tomu, že na jaře 2020 skutečně docházelo ke zneužívání tzv. Pětadvacítky, Hospodářská komora se změnou souhlasila. Taková změna se ale neobešla bez nárůstu administrativy. Objevují se zde tedy podobné problémy jako u čerpání jiných podpor - nutnost nastudovat si podmínky, chybovost na žádostech nebo také častěji záleží například na osobním přístupu ze strany úředníků. Zpětnou vazbu podnikatelů v tomto směru zaznamenáváme a průběžně ji diskutujeme při jednáních se zástupci příslušných resortů," uvedl k tomu Miroslav Beneš za Hospodářskou komoru. 

Podmínky čerpání bonusu se už několikrát změnily

Od vypsání prvního bonusového období v říjnu loňského roku se podmínky čerpání kompenzačního bonusu už několikrát změnily na nátlak veřejnosti, opozičních politiků či profesních organizací. 

Ještě loni se tak podařilo prosadit, aby živnostníci s nárokem na bonus mohli dostávat peníze i z programu Antivirus. Změnu předložil v Senátu Tomáš Goláň (za Senátor 21). Původně si totiž osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň zaměstnavatelem, musela volit, zda požádá o podporu pro zaměstnance z programu Antivirus, nebo pro sebe a svou rodinu ve formě kompenzačního bonusu. Nyní už může žádat o oba příspěvky.

Před pár dny zase vláda umožnila čerpat kompenzační bonus i živnostníkům, kteří se nacházejí v insolvenci. Na neférový stav, kdy byl původně bonus vyplácen lidem v exekuci, ale nikoliv už v insolvenci, upozorňovala několik týdnů řada odborníků. Schválená změna umožní i podnikatelům v insolvenci žádat o dotaci zpětně. 

A další změnou je, že o bonus mohou nově žádat taxikáři, kteří jsou OSVČ, nebo jednatelé malých s. r. o. I oni budou moci příspěvek žádat zpětně, konkrétně od 22. října. Ministerstvo průmyslu a obchodu je po diskusích se zástupci oboru nakonec uznalo jako mobilní provozovatele služeb.

Nyní prosazují poslanci za KDU-ČSL, aby na bonus dosáhli i živnostníci bez vlastní provozovny. "Vláda tyto živnostníky hodila přes palubu. Vyplývá to z metodického pokynu ministerstva financí, který jim žádnou podporu nepřiznává. Desetitisíce živnostníků tak nemohou vykonávat svoji živnost, nemají ani korunu z kompenzačního bonusu, a přesto musí posílat do státní kasy povinné odvody," stěžují si lidovci v tiskové zprávě a označují to za hyenistické chování.

Zároveň lidovci požadují kompenzační bonus zvýšit na 20 tisíc měsíčně. Nyní při plném čerpání vychází zhruba na 15 tisíc. Z toho ale povinné odvody ukousnou zhruba třetinu.

Vyplaceno výrazně méně peněz než na jaře

Finanční správa vyřídila do prvního lednového týdne celkem 291 276 žádostí o kompenzační bonus a vyplatila 2,5 miliardy korun. Nyní začne vyplácet peníze za páté bonusové období, tedy od 25. prosince do 23. ledna.

Na jaře mohli OSVČ a společníci malých firem žádat o takzvanou Pětadvacítku, a to za první vlnu pandemie. Šlo také o 500 korun denně. Tehdy finanční správa obdržela přes milion žádostí a vyplatila zhruba 21,9 miliardy korun. Pomoc tehdy šla plošně téměř všem živnostníkům. 

První období pro vyplácení podzimního kompenzačního bonusu bylo od 5. října do 4. listopadu, druhé od 5. listopadu do 21. listopadu, třetí od 22. listopadu do 13. prosince a čtvrté od 14. do 24. prosince. Žádost je možné podávat vždy do dvou měsíců po skončení příslušného bonusového období. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Nárok na kompenzační bonus 500 korun denně náleží podnikatelům s činností podnikání v přímo omezených, případně zcela uzavřených oblastech ekonomiky, a to za každý den omezení. Tato činnost musí být současně za rozhodné období pro daného žadatele dominantním zdrojem obživy.

Vedle přímo zasažených podnikatelů mohou o bonus požádat i podnikatelé, kteří jsou na přímo zavřené obory nejméně z 80 procent navázáni, a to buďto dlouhodobým dodavatelsko-odběratelským vztahem, anebo je jejich činnost nerozlučně spjata s uzavřenou provozovnou.

 

Právě se děje

Další zprávy