Praha - Češi se mají lépe než lidé ve většině ostatních postkomunistických zemí - s výjimkou Slovinska. Alespoň podle porovnání, kolik základních potravin či nápojů si mohou koupit z průměrné výplaty. Vyplývá to z dat Evropské unie o cenách zboží v jednotlivých státech.

Přepočteme-li ceny na průměrné mzdy v jednotlivých státech, mohou si nejvíce z výplaty koupit Slovinci - největší množství si pořídí u 19 z 27 srovnávaných položek. Na druhém místě jsou Češi, následují Poláci a Slováci. Naopak nejhůře skončili u většiny položek Bulhaři, předposlední jsou Rumuni.

Analytici se shodují, že hlavním důvodem, proč se Češi a Slovinci mají lépe než obyvatelé v dalších postkomunistických zemích, jsou vyšší mzdy. Ve Slovinsku činila průměrná měsíční mzda v roce 2012 podle Eurostatu 1526,12 eura, v Česku 984,26 eura a například v Litvě jen 567,89 eura.

V následujících měsících si nicméně české domácnosti pohorší. Kvůli slabší koruně totiž zdražily nebo teprve zdraží položky, které obchodníci dovážejí z ciziny. Zdražení potravin se projevilo už v lednové inflaci. Nejvíce rostly ceny ovoce - podle Českého statistického úřadu o 7,3 procenta.

Hyper Albert Vestec. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Více vajec i brambor

Kdyby průměrný Čech utratil celý svůj měsíční příjem za vejce, tak si jich koupí 693 plat po deseti kusech. Slovinci by si jich mohli pořídit 908, naopak Bulhaři pouze 250 balení.

Podobné je to s bramborami. Slovinec si jich z výplaty zvládne koupit 2677 kilogramů, Čech 2343 kilogramů, ale Bulhar jen 740 kilogramů.

Ve srovnání s Bulhary si Češi mohou z výplaty pořídit více než dvojnásobek banánů, mléka nebo čokolády, téměř čtyřikrát tolik másla a pětinásobek hermelínu.

"Na ceny místních potravin má vliv hlavně úroda, stejně tak stav zemědělství v dané zemi nebo její závislost na dovozu," myslí si analytik Home Credit Michal Kozub. Naopak ceny položek, které se dováží ze zámoří, jsou ve všech srovnávaných zemích hodně podobné.

Porovnání jsme uskutečnili u devíti zemí, pro něž jsou data Eurostatu k dispozici: Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko. Z údajů za předchozí rok nicméně vyplývá, že Estonsko by se umístilo zhruba v polovině.

Roli hrají i mzdy

Relativně nejlevnější mají Češi ve srovnání s ostatními osmi státy dlouhozrnnou rýži, pšeničnou mouku, bílý chléb, těstoviny, mrkev, sůl a černý čaj.

Rozhodující je přitom již zmíněná mzda. Pokud totiž srovnáme ceny v eurech, tak například rýže stojí v Česku v průměru 1,38 eura za kilogram, což je sice více než v Bulharsku (1,24 eura), Lotyšsku (1,31 eura) i Litvě (1,04 eura), ale přesto si jí mohou Češi z průměrné výplaty koupit 713 kilo, zatímco Bulhaři jen 316 kilo.

Spotřeba českých domácností přesto v loňském prosinci meziročně klesala o 0,7 procenta, Litva zaznamenala růst o 6,7 procenta - největší v celé EU.

"Lidé porovnávají svou situaci v současnosti vždy s tím, jaká byla před měsícem, dvěma, rokem. A podle toho si vytvářejí očekávání," vysvětluje Kozub, proč mezinárodní srovnání pro české domácnosti víceméně nehraje roli.

S tímto názorem souhlasí i Filip Fyrbach z GE Money Bank. "Mnohem důležitější je, jestli si můžeme koupit více rohlíků než před rokem. Samozřejmě v situaci, kdy bychom se poměřovali s Němci, tak fakt, že si toho koupíme méně, snášíme mnohem hůře," říká. Pro chování spotřebitelů, které se pak odráží v tržbách maloobchodníků, je podle něj mnohem důležitější, jak situaci vnímají - bez ohledu, zda se skutečně mají lépe, nebo ne.

Slabší koruna zmenší náskok

Data Eurostatu o průměrných cenách pocházejí sice z roku 2012, analytici oslovení online deníkem Aktuálně.cz se však shodují, že v posledním roce se trendy víceméně nezměnily. "Nedošlo k zásadním pohybům, které by narušily vypovídací schopnost srovnání. Vychází se sice z eurových cen, nicméně po přepočtu stejným kurzem u cen potravin a mezd by se relativní poměry příliš nelišily," myslí si ekonom ČSOB Petr Dufek.

Pozice Česka by se ale během letoška měla zhoršovat v důsledku intervence České národní banky. Ta 7. listopadu loňského roku oslabila tuzemskou měnu na 27 korun za euro, což by v tomto a hlavně v příštím roce mělo vést k nárůstu cenové hladiny.

"Zatím se ještě inflace moc nezvýšila. Oslabení koruny ale bude koupěschopnost českých domácností v následujících měsících samozřejmě snižovat," říká Václav Franče z Raiffeisenbank. "V důsledku intervence se krátkodobě sníží ceny v eurech a zároveň sníží platy v eurech. Po čase začnou ceny v eurech růst v důsledku vyšší inflace, zatímco mzdy porostou až po delší době," dodává.