Daně u přivýdělků: Kdy je nutné podat přiznání a jak získat příjemný bonus

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 14. 3. 2024 13:11
Penzisté, studenti nebo lidé na rodičovské dovolené si často přivydělávají, aby zlepšili svoji finanční situaci. Zda budou muset letos vyplnit daňové přiznání, záleží na výši jejich příjmu a způsobu, jakým si peníze vydělali. A také na tom, jestli chtějí získat z loňské brigády něco navíc. Zjistěte, kdo musí růžový formulář vyplnit a koho se naopak daňová povinnost letos netýká.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Martina Křížová

Daňové přiznání musí podávat každý student, penzista nebo ženy a muži na rodičovské, kteří si loni přivydělávali více brigádami současně.

"Pokud jste minulý rok pracovali pro více zaměstnavatelů současně v jednom měsíci, musíte podat daňové přiznání. Pokud však byly všechny vaše příjmy zdaněny srážkovou daní, podat ho nemusíte," uvedla provozní ředitelka NeoTax Nikola Žítková.

To platí i při práci pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou ve výši 10 001 korun a více.

Lidem, kteří si loni vydělali na dohodu o provedení práce 10 tisíc korun a méně a nepodepsali u zaměstnavatele takzvaný růžový formulář, se příjem zdanil už před odesláním na účet 15procentní srážkovou daní. Tím mají daňové povinnosti vyřízené a formulář už letos podávat nemusí.

Pro mnohé z nich to však byla chyba. Dobrovolně podané daňové přiznání jim totiž může přinést peníze z odvedené srážkové daně zpět. Vyplatí je finanční úřad po zpracování přiznání.

"V určitých případech se vám ale přiznání podat vyplatí. Doporučuji si to vždy přepočítat. Například v online kalkulačce, kde rovnou uvidíte, zda vám vychází přeplatek na dani. Navíc, pokud jste nepracovali po celý rok, tak jste ani nevyčerpali celou slevu na poplatníka, a využijete ji tedy až podáním daňového přiznání," doporučila Žítková.

Další příjmy

Daňové přiznání musí podávat také lidé, kteří nebyli loni zaměstnaní, ale podnikáním, pronájmem nebo ostatními příjmy uvedenými v paragrafu 10 zákona o daních z příjmů si vydělali více než 50 tisíc korun. Důchody, stipendia ani rodičovský příspěvek se do toho však nezapočítávají. 

Daňové přiznání musí podat také lidé, kteří byli zaměstnaní a k tomu si navíc vydělali z jiných příjmů, dle paragrafu sedm až deset, více než 20 tisíc korun. Celková částka 20 tisíc korun se týká příjmů z pronájmu, z investic či ostatních příjmů.

Mezi ostatní příjmy ale spadají ještě takzvané příležitostné příjmy a u těch platí limit 30 tisíc korun. Do tohoto limitu se daňové přiznání nepodává.

"Pod příležitostným příjmem si můžete představit jednorázové aktivity. Nemusíte pro ně mít živnostenské oprávnění. Pokud například jednou vyfotíte kamarádům maturitní ples a dostanete za to peníze, můžete to považovat za příležitostný příjem. Pokud byste však fotil pravidelně a vydělával si tím peníze, zdanění se nevyhnete a je třeba zřídit si živnostenské oprávnění," vysvětlila Žítková.

Hranice 30 tisíc korun se týká příjmu, nikoli toho, co poplatník reálně vydělá.

Podnikání na vedlejší činnost

Vedlejší samostatnou výdělečnou činností si přivydělávají nejenom penzisté, studenti nebo rodiče malých dětí, ale vlivem rostoucích cen i mnozí zaměstnanci. Daňové přiznání je pro ně povinné.

U vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ při výpočtu důchodového pojištění a zdravotního pojištění, tak jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Zdravotní pojištění se musí zaplatit jak u hlavní, tak vedlejší činnosti. Akorát u té vedlejší ho není nutné platit v pravidelných měsíčních zálohách, ale jen jednou ročně po podání daňového přiznání a následně podat přehled o příjmech a výdajích na pojišťovnu.

Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.

"Pokud jste si tedy na vedlejší činnost vydělali v minulém roce 250 tisíc korun, budete platit na zdravotním pojištění 16 875 korun," vypočítala Žítková.

Naopak důchodové pojištění se při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí, pokud je hrubý zisk do limitu. Ten byl pro rok 2023 stanoven na 96 777 korun. Je-li vedlejší činnost vykonávána pouze po část roku, tak je limit poměrně nižší. Nad tuto částku je ale už nutné platit v měsíčních zálohách vyměřené důchodové pojištění.

"Pokud jste si tedy loni vydělali na vedlejší činnost méně než 96 777 korun, nebudete doplácet na sociálním pojištění nic. V letošním roce se částka zvýšila na 105 520 korun," doplnila provozní ředitelka NeoTax.

Za rok 2023 mohou jak penzisté, tak studenti v daňovém přiznání uplatnit nejen slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun, ale také ostatní daňové odpočty stejně jako ostatní daňoví poplatníci.

Při splnění podmínky studia po celý loňský rok mohou navíc studenti uplatnit slevu ve výši 4020 korun. Žítková upozornila, že letos ale mají poslední šanci snížit daně o tuto slevu. V lednu 2024 se totiž zrušila.

 

Právě se děje

Další zprávy