Kam se vydají trhy? Akcie a dluhopisy rostou společně

Jaroslav Brychta, X-Trade Brokers
24. 9. 2009 13:20
Události na finančních trzích pohledem analytika
Foto: Reuters

Pohledem analytika - V posledních měsících jsme na finančních trzích mohli být svědky jednoho nezvyklého jevu. Přestal totiž fungovat velmi těsný krátkodobý vztah mezi vývojem cen akcií a cenami dluhopisů, které mají historicky tendenci pohybovat se proti sobě. Zatímco cena akcií od začátku srpna téměř nepřetržitě rosta, společně s ní se dočkala růstu také cena dluhopisů.

Růst ceny obou finančních aktiv jsou přitom obchodníci zvyklí interpretovat různě. Zatímco růst ceny akcií většinou znamená předzvěst lepších časů a blížící se nastartování hospodářského růstu, růst ceny dluhopisů napovídá, že se obchodníci budoucího vývoje obávají, vyhledávají bezpečnější investice a očekávají snižování úrokových sazeb. Růst ceny dluhopisů se totiž promítá do snižování jejich výnosu.

O tom, jak těsná tato negativní korelace je, jsme se mohli přesvědčit naposledy koncem minulého roku. Zatímco akcie v USA nezadržitelně padaly na svá rekordní minima, cena dluhopisů prudce rostla. Výnos z desetiletých amerických vládních cenných papírů (T-Notes) se tak propadnul v prosinci až na dosah 2 %, což bylo jeho historické minimum. U kratších splatností pak výnosy klesaly ještě výrazněji, a tak například výnos u tříměsíčních „směnek" (T-Bills) klesnul dokonce až na 0,01 %.

Prudký nárůst likvidity

V současnosti však tato korelace přestává platit a oba dva trhy začínají vyprávět jiný příběh. Jaké jsou hlavní důvody této změny a který trh má pravdu ohledně budoucího vývoje?

Základní příčinou rostoucích cen akcií i dluhopisů je prudký nárůst likvidity ve finančním sektoru. Ten je zapříčiněn nebývalou monetární expanzí nejen americké centrální banky, ale všech významnějších centrálních bank světa, které se krizi rozhodly řešit masivní inflací. Jen v USA se, díky snaze Fedu zachránit bankovní sektor, měnová báze během pár měsíců více než zdvojnásobila. Podobně prudký nárůst zaznamenala měnová báze například i v eurozóně a Británii, kde se centrální banky, dodáváním nové likvidity, snažily, znovu rozhýbat zamrznutý mezibankovní trh.

A kde je více peněz, tam rostou také ceny. Protože z měnové expanze nejvíce těžil právě bankovní sektor, je logické, že se růstu dočkají především ceny finančních aktiv. Pokud by centrální banka zaplavila novou likviditou zemědělce, poroste nejdříve cena zemědělské techniky. To že rostou opět jak ceny akcií, tak ceny dluhopisů je tedy pouze výsledkem nadměrné likvidity a má jen velmi málo společného se skutečným stavem věcí v reálné ekonomice. Tento trend však nemůže trvat do nekonečna a mohli by to být právě obchodníci na akciových trzích, kteří nakonec stáhnou ocas a přizpůsobí se vývoji na trhu s dluhopisy.

Sazby nepůjdou nahoru tak rychle

Úrokové sazby ve světě totiž velmi pravděpodobně jen tak rychle růst nezačnou a důvodů k tomu, aby cena dluhopisů klesla (výnos rostl), je proto zatím poměrně málo. Jak vyplývá z vývoje futures na úrokové sazby, ještě začátkem srpna obchodníci počítali s tím, že by již v květnu příštího roku mohly sazby v USA růst ze současných 0,25 % zpět na 1 %. Nyní však stejný futures kontrakt vypovídá o tom, že obchodníci počítají v květnu se sazbami v USA pouze na 0,50 %.  Fed v současnosti skutečně nemá příliš důvodů k tomu, aby uvažoval o brzkém růstu sazeb. Úvěrová expanze se zadrhla a celkový objem úvěrů v bankovním sektoru klesá nejrychleji od druhé světové války. Nezaměstnanost je těsně pod 10 %, stále roste a jen tak klesat nezačne.

Přestože do ekonomiky Fed v minulých měsících napumpoval ohromné množství nových peněz, velká část těchto peněz vedla téměř výhradně k růstu ceny finančních aktiv. Protože banky domácnostem a firmám nepůjčují, není vůbec jisté, kdy se masivní inflace jakkoli výrazněji promítne do cen spotřebitelského koše (CPI), bez jejichž růstu bude Fed zvyšovat sazby jen stěží.
V situaci, kdy přestanou účinkovat fiskální a monetární stimuly navíc hrozí, že se největší světové ekonomiky mohou dostat opět do problémů. Jakékoli utahování měnové politiky ze strany centrálních bank, se proto může stát nemyslitelným.

Daleko pravdivější scénář tak v současnosti zřejmě vypráví cena dluhopisů. Co to znamená pro akcie? Přestože ještě několik měsíců mohou těžit z agresivní politiky americké centrální banky, do budoucna je příliš růžový osud čekat nemusí. V momentě kdy ekonomiku přestanou podpírat monetární a fiskální berličky, mohly by se dočkat další korekce, nebo přinejmenším velmi dlouhého období stagnace.

Foto: Aktuálně.cz
Jaroslav Brychta
autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy