Zaručené mzdy: Lidé o jejich existenci často nevědí a firmy se toho nebojí zneužívat

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
14. 1. 2020 6:24
S výší minimální mzdy se od nového roku změnila i zaručená mzda. Ta, která jednotlivým profesím garantuje mzdové minimum. Podle ní třeba školník nesmí brát méně než 16 100 Kč. Jenže na rozdíl od minimální se o té zaručené moc neví. Ani mezi zaměstnanci, a mnohdy ani mezi zaměstnavateli. Nedodržení zaručené mzdy je druhý nejčastější přestupek tuzemských firem v odměňování. Často kvůli nevědomosti.
Práce v továrně. Ilustrační foto
Práce v továrně. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Když se o zaručenou mzdu začnete zajímat, narazíte záhy na problém. Podle čeho se vlastně stanovuje?

Existuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. A k tomu patří příloha, ve které jsou jednotlivé profese zařazeny do osmi kategorií. Jenže příloha zdaleka neobsahuje všechny profese. Spíše popisuje, co by mělo být náplní práce dotyčného zaměstnance.  

"Skupina prací se určuje tak, že se nejprve najde obor zaměstnání a poté podle bližší specifikace předmětu práce a pracovního procesu lze najít příslušný příklad práce, která je srovnatelná s tou zaměstnance, a to z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti," vysvětluje Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. 

Jenže pokud si přílohu projdete, zjistíte, že celkem běžně najdete popis podobné práce i ve dvou kategoriích, mezi nimiž je však zásadní rozdíl - ve výši stanovené mzdy. Kdo tedy rozhodne, do jaké kategorie dotyčný patří a jaké má brát peníze? 

"Práci zaměstnance zařazuje do jedné ze skupin prací výhradně zaměstnavatel. Zaměstnavatel, pokud vyplácí mzdu na hranici zaručené mzdy, by měl zaměstnanci sdělit, do které ze skupiny prací po něm požadovanou práci zařadil. Pokud je zaměstnanec přesvědčen, že jeho práce by měla být zařazena do vyšší skupiny, měl by se prvně obrátit s žádostí o vysvětlení na zaměstnavatele," říká Richard Kolibač ze Státního úřadu inspekce práce.

Doplňuje, že je možné se také zeptat na jednom z kontaktních míst oblastních inspektorátů práce, kde může zaměstnanec následně podat i podnět ke kontrole. "Rovněž je právem občana se domáhat svých zákonných práv soudní cestou," vysvětluje Kolibač. 

Kolektivní smlouva rozhoduje

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro dané skupiny prací jsou závazné pro zaměstnavatele, kteří nemají mzdu sjednanou v kolektivní smlouvě.

"Není tedy vyloučeno a v praxi jsme se setkali se situací, kdy u některých zaměstnavatelů jsou mzdy sjednané v kolektivní smlouvě i nižší, než jsou nařízením vlády stanovené nejnižší úrovně zaručené mzdy. V takovém případě se nejedná o porušení právních předpisů o zaručené mzdě," dodává Kolibač. 

Podle informace inspektorátu práce mají firmy v zařazování zaměstnanců do kategorií zmatek. "Zejména u malých zaměstnavatelů od jednoho do devíti zaměstnanců je problém se zařazováním práce zaměstnance do příslušné skupiny prací tak, aby přitom zohlednili složitost, odpovědnost a namáhavost. Někteří zaměstnavatelé neposkytují, mnohdy z neznalosti, stanovenou hodinovou mzdu přepočtenou na stanovenou týdenní pracovní dobu na 37,5 nebo 38,75 hodiny v případech vícesměnného nebo nepřetržitého pracovního režimu, kdy je nutno hodinovou mzdu odpovídajícím způsobem navýšit," vyjmenovává chyby Richard Kolibač.

Loni inspekce práce zjistila 783 porušení u institutu zaručené mzdy, a to nejčastěji v oboru velkoobchodu a maloobchodu a ve stravování a pohostinství.

A jak se zjištěné problémy ve výši mezd řeší? Legislativa nařizuje rozdíl doplatit. I tomu se však firmy mohou vyhnout. Zaměstnavatel totiž do správné výše mzdy může připočítat třeba odměny či prémie, a pokud s nimi mzda dosáhne správné výše, vše je z pohledu úřadů v pořádku. 

Otázkou je, proč nebývá zaručená mzda pro lepší informovanost zaměstnanců uvedena povinně v pracovní smlouvě. "To se nabízí, ovšem zcela vyčerpávající, 'všezahrnující', dokonalá specifikace je velmi složitá a snad i nemožná. Podmínky pro zařazení práce do příslušné skupiny jsou i pro jednu profesi u různých zaměstnavatelů velmi rozdílné," dodává Richard Kolibač. 

Zaručená mzda se letos pohybuje v rozmezí od 14 600 do 29 200 korun měsíčně pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin. Stanovenou mzdu ve všech jednotlivých kategoriích najdete ZDE.

Nechceme zaručené mzdy, říkají firmy

Samotná existence zaručené mzdy se ovšem nelíbí Hospodářské komoře. Adresovala proto ministerstvu práce a sociálních věcí svůj požadavek  zaručené mzdy alespoň v soukromém sektoru zrušit. 

"Tempo růstu minimální mzdy, ze které se vypočítává i ta zaručená, v posledních čtyřech letech více než dvojnásobně převyšuje tempo růstu mezd v ČR. Každé zvýšení minimální mzdy průřezově dopadá na celé české hospodářství a všechny firmy, ačkoliv minimální nebo zaručenou mzdu vůbec nevyplácejí. Uměle totiž musí odstupňovat odměňování zaměstnanců bez ohledu na to, zda se produktivita práce zvýšila, nebo ne," říká tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Doplňuje, že zvyšování minimální a potažmo zaručené mzdy má dopad třeba i na oblast veřejných zakázek, zejména u dlouhodobých stavebních kontraktů. "Jestliže dochází k takto masivnímu nárůstu mzdových nákladů, se kterými soutěžitelé nemohli počítat, nemohou je promítnout do konečné ceny zakázky, protože jsou omezeni smlouvou a inflační doložkou. V současnosti má proto veřejný sektor velký problém s účastí a ochotou firem vůbec se účastnit veřejných soutěží a přijímat veřejné zakázky," říká Diro. 

Podobné problémy mají i další odvětví. "Pokud státní správa potřebuje institut zaručeného platu pro své zaměstnance, nechť si jej ponechá pouze pro státní správu, v soukromém sektoru ale neexistuje důvod, proč by zaměstnavatelé měli vyplácet mzdy podle osmi skupin," dodává Diro. 

  • Podrobný přehled profesí a jejich zaručených mezd najdete například zde
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy