Kam investovat sto tisíc, abyste vydělali i v nejisté době. Zeptali jsme se expertů

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
29. 8. 2019 7:05
Jen tak nechat ležet našetřených sto tisíc korun doma nebo na běžném účtu v bance není úplně ideální řešení. Úroky jsou minimální, inflaci nepokryjí, zhodnocení je nulové. Co tedy s nimi, kam je uložit, aby i v sílící ekonomické nejistotě aspoň trochu vydělaly? Zeptali jsme se ekonomických analytiků.
Foto: Reuters

Akcie a dluhopisy

Aleš Prandstetter, investiční stratég společnosti Fichtner: Ten, kdo chce investovat, si v první řadě musí sám zodpovědět alespoň na pár základních otázek. Například, za jak dlouho budu peníze potřebovat? Jestli za rok na dovolenou, pak na investování zapomeňme. Čím delší čas penězům nechám, tím širší možnosti a spolehlivější výsledek dostanu. 

  • Pokud těch 100 tisíc má být počátek cesty k finanční nezávislosti a rentě v budoucnu, pak daný cíl plní portfolio, které je převážně akciové, správně poskládané, sestávající zejména z akcií amerických firem.

Co můžu očekávat? S dostatečně dlouhým, řekněme dvacetiletým horizontem zhruba čtyřnásobek vložené částky v reálném vyjádření, očištěném o inflaci. To je sice pěkné, ale samo o sobě to na žádnou rentu nestačí.

Když však zvládnu těchto 100 tisíc pravidelně investovat každý rok, na konci období budu pravděpodobně mít přes čtyři miliony dnešních korun. Takové portfolio už může dávat doživotní potěšitelnou rentu. Proč si v pozdějším věku nezdvojnásobit důchod a nebýt tolik závislý na rozhodnutích politiků ohledně této dávky?

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance: Sto tisíc korun je pro jednoho málo a pro druhého životně důležitá úspora. A podle toho je třeba s penězi nakládat. To platí o to více v dnešní době, kdy jsou bezpečné výnosy na trzích nejčastěji v podobě vládních dluhopisů extrémně nízké.

Pro výnosy, které rozumně překonávají inflaci, je proto častokrát zapotřebí vice zariskovat. A to nelze doporučit lidem, pro které je oněch 100 tisíc korun opravdu zásadní rezervou, kterou mohou v nejbližších měsících potřebovat.

I pokud se odhodlají riskovat, není dnes situace jednoduchá. Oproti historickým průměrům jsou akcie i dluhopisy viditelně nadhodnocené. Stále sice platí, že minimálně v Evropě jsou dluhopisy o poznání dražší než akcie, mohou k tomu ovšem mít pádný důvod - geopolitická rizika ohrožují hospodářský růst a akcie jsou těžko předvídatelné.

  • I proto bych sám za sebe volil lehce defenzivní investiční strategii. Menší část úspor bych nechal v českých proti-inflačních dluhopisech. Větší část bych v rámci akciových trhů zainvestoval zejména v USA, s převahou defenzivních sektorů (např. farmacie, zboží běžné spotřeby) a kvalitních technologických firem.

Jiří Pech, investiční analytik Broker Trust: Předpokládejme, že se bavíme o opatrnějším, konzervativním investorovi, kterých je v Česku nejvíce. Pokud by se jednalo o pravidelnou investici, doporučil bych ji rozložit do některého z aktivně řízených podílových fondů.

  • Jednorázová investice je disciplína o něco složitější. Vybíral bych kombinaci nemovitostního fondu s některými dluhopisovými strategiemi.

Nejvíce se mi líbí fondy, které v poslední době začaly vznikat u Franklin Templeton nebo Amundi. Tyto fondy jsou jen na určitou dobu a cílí na výnos, který by klient mohl očekávat. Při rozumném rozložení rizika by se klienti mohli dostat na výnosy okolo 3-4 % p.a., což je zatím stále více, než nabízejí na tuto dobu termínované vklady.

  • Pokud by byl klient ještě opatrnější, může pro něho být výhrou i produkt, který kombinuje bankovní vklad s investicí do fondu. 
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy