Jaké bude hospodaření státu? Přečtete si odhad

Petr Hlaváč, analytik společnosti X-Trade Brokers
8. 2. 2009 11:14
Odhad hospodaření státu
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Minulý rok skončil státní rozpočet deficitem ve výši jen 19 miliard korun, což byl výsledek nad očekávání dobrý. Letos bude hospodaření státu vzhledem ke světové ekonomické krizi mnohem horším. Ministr financí Kalousek se nechal slyšet, že počítá s deficitem 73,3 mld. Kč.

Jaké však nakonec bude opravdu výsledné saldo státního rozpočtu při podmínkách globální recese v tomto fiskálním roce?

Pro odhadnutí salda státního rozpočtu je zcela zásadní předpověď budoucího růstu hrubého domácího produktu. Logika věci je poměrně jednoduchá, vyšší HDP znamená nižší nezaměstnanost, tedy méně sociálních výdajů, a zároveň vyšší daňové příjmy státu, z čehož plyne nižší schodek rozpočtu. Samozřejmě to platí zcela symetricky i obráceně.

Původní odhady byly jiné

Původní odhad ministerstva financí mluvil o růstu HDP o 4,8% za tento rok a tomu odpovídajícím schodku státního rozpočtu ve výši 38,1 mld. Kč. Dnes je již jasné, že takovýto růst ČR rozhodně nedosáhne.

Ministr Kalousek nově vystoupil s předpokladem růstu HDP o 1%. Takový růst je spíše zbožným přáním a ve skutečnosti se bude pohybovat kolem 0%. Předpovědi některých zahraničních bank hovoří i o poklesu HDP o více než 1%. Zůstaňme ale alespoň trochu optimisté a přidržme se stagnace HDP.

Kalouskův tým odhadl, že pokud bude růst HDP ono předpokládané 1%, potom bude deficit rozpočtu 73,3 mld. Kč, pokud bude růst HDP 2%, pak bude schodek 63,5 mld. Kč, a pokud bude růst HDP 3%, pak bude schodek 54,2 mld. Kč. Když jednoduchým způsobem doplníme předchozí čísla, pak vychází, že při stagnaci HDP bude schodek státního rozpočtu někde okolo 85 mld. Kč.

Maastrichtské kritérium zabývající se stabilitou veřejných financí, které budeme muset plnit, chceme-li přijmout euro, stanoví limit deficitu veřejných rozpočtů na 3% HDP. Do veřejných rozpočtů se kromě státního rozpočtu započítávají ještě mimorozpočtové fondy a rozpočty měst a obcí. Ty v průměru za posledních pět let vykazovaly deficit ve výši cca 12 mld. Kč.

Ačkoliv se jednotlivé roky od průměru značně lišily, přidržme se tohoto průměru a předpokládejme ho i pro rok 2009. Deficitu veřejných rozpočtů ve výši 3% HDP odpovídá schodek ve výši 117 mld. Kč.

Sečteme-li předpokládaný deficit státního rozpočtu 85 mld. Kč a deficit mimorozpočtových fondů a rozpočtů municipalit, pak se dostáváme na 97 mld. Kč. Do 117 mld. tedy zbývá rovných 20 mld. O tolik si v součtu může ještě ministr Kalousek dovolit oproti současnému stavu navýšit výdaje či snížit příjmy (čili hlavně daně) státního rozpočtu, pakliže chce dodržet zmíněné Maastrichtské kritérium.

Kalousek neobhájí

Domnívám se, že ministr Kalousek ani vláda neodolají tlaku veřejnosti, který je velký, a o oněch zhruba 20 mld. Kč zvýší deficit státního rozpočtu, aby fiskální expanzí pomohli skomírající ekonomice. Tím se tedy dostane ČR přesně na hranici plnění onoho Maastrichtského kritéria.

Jak by šlo tento případný výsledek hodnotit? Podívejme se na to, do jakého deficitu veřejných financí se dostanou státy Evropské měnové unie.

Podle odhadů Deutsche Bank bude v tomto roce poměr deficitu veřejných rozpočtů ku HDP v eurozóně jako celku 4,7%, a to zejména díky záchranným balíčkům. Ale například v Irsku, Portugalsku a Řecku by měl být tento poměr vyšší než 5%. V tomto světle by se český schodek 3% jevil jako velmi dobrý. Jsou tu ale jistá „ale".

Za prvé tyto země euro již mají a nesnaží se ho přijmout jako ČR. A za druhé tento náš schodek bude v podstatě celý strukturální. Vláda se nemůže vymlouvat na to, že schodek bude cyklické povahy, protože ekonomika bude na prahu recese. Velmi vysoký růst HDP v posledních čtyřech letech totiž znamená, že i při stagnaci HDP v roce 2009 bude náš produkt zhruba na úrovni potenciálního.

A tak je právě definován strukturální schodek, tedy jako schodek, který by země dosáhla, kdyby byla na svém potenciálním produktu. ČR má tedy před sebou reálný problém s nerovnováhou svých veřejných financí.

Již teď jsou náklady na obsluhu státního dluhu velmi vysoké a bylo by nerozumné je významně zvětšovat.Vláda by se tedy neměla nechat svést jednáním politických představitelů v okolních zemích a neplánovat žádné fiskální stimuly nad rámec současné podoby rozpočtu. Naše vláda může využít poměrně účinných vestavěných stabilizátorů našeho hospodářství v podobě progresivního daňového systému a sociálního zabezpečení a nemusí vymýšlet dodatečné injekce do ekonomiky.

 

Právě se děje

Další zprávy