Nejen rezidence za desítky milionů korun, ale i sbírky obrazů, luxusní šperky, trofeje z cesty kolem světa či ferrari v garáži začnou být svým majitelům nebezpečné. Ministerstvo financí chce mít do letošního září připravený zákon o prokazování původu majetku a odčerpávání nelegálních příjmů.
Prověřovat se bude majetek u lidí podezřelých z jeho nelegálního nabytí. Požadavek levice, aby se zavedla plošná majetková přiznání pro všechny s majetkem nad 10 milionů korun, šéf resortu a miliardář Andrej Babiš odmítl.
Ohromnou moc při prověřování podezřelého majetku získají podle připravovaného zákona úředníci, zejména kontroloři z berňáku. „Pokud dojdeme k závěru, že někdo najednou má velký majetek, tak se také můžeme ptát, jak k němu přišel,“ řekla týdeníku Ekonom Babišova náměstkyně pro daně Simona Hornochová.
Odpověď na tuto otázku bude zcela zásadní. K předložení dokumentace, která doloží legálnost příjmů a nabytí majetku, bude na základě analytického šetření vyzývat stát. Podezřelí pak budou muset následně sami předložit dokumenty a na jejich základě prokázat, že je vše v pořádku.
Podobně jako ve Francii by mohli úředníci porovnávat životní standard dotčených osob s tím, jaké příjmy vykazují. K tomu už nyní existují nástroje využitelné i v Česku: speciální software může porovnávat údaje z registru vozidel a katastru nemovitostí s daňovými přiznáními za poslední roky. Sledovat lze nejen podíly ve společnostech, vlastnictví akcií a cenných papírů, ale také lodí a letadel a – alespoň teoreticky – i peníze uložené na účtech.
Vyplatí se to
O kolik případů ročně může v případě schválení zákona jít? Policejní experti odhadují maximálně desítky, a to v závislosti na nastavených parametrech. Vliv bude mít například to, zda a v jaké míře se, po vzoru Slovenska, zapojí veřejnost. Na Slovensku, kde přijali zákon o prokazování původu majetku v roce 2010, přišlo zatím přes sto udání.
S relativně nízkým počtem potenciálních hříšníků je spojena otázka, zda nezbytné personální a technické posílení finančních úřadů a možná i policie nakonec nepřevýší výnosy celého projektu. „Podle nás to cenu má. Půjde o důležitý nástroj v boji proti hospodářské kriminalitě, především té velké,“ trvá na ministerském plánu zakotveném v programovém prohlášení vlády náměstkyně Hornochová.
Červená kontrolka
Ministr a šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD) připomíná fakt, že mezi lidmi zůstává pocit velké majetkové nespravedlnosti a spolu s tím představa, že často zbohatli ti nesprávní.
„Když někdo koupí dům za 20 milionů a několik posledních let zdanil po sobě vždy jen 300 tisíc korun, tak musí na úřadech začít blikat červená kontrolka,“ vysvětluje ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Podle náměstkyně Hornochové ale nový zákon nesmí obtěžovat slušné lidi a vyvolávat pochybnosti právníků, zejména ústavních. Připomíná také řadu úskalí, například fakt, že zbohatlí šíbři majetek často nevlastní, ale pouze užívají.
Jak hluboko do minulosti se půjde? Prověří se i privatizace v 90. letech, podobně jako ve Slovinsku?
Jaké problémy při prověřování majetku v praxi hrozí?
A kdo by měl celou agendu na starost?
Čtěte podrobněji v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
K dostání na obvyklých místech. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízeních se systémem Android.
