reklama
 
 

Pět týdnů dovolené: nárok pro všechny, nebo jen benefit? V Evropě se pravidla různí

7. 12. 2018 11:54
Češi pracují příliš mnoho, říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. A tak podporuje návrh, který chce zavést pět týdnů placené dovolené. Je to dobrý nápad? A jak jsou na tom s dovolenou ostatní státy? Například v Litvě mají zaměstnanci, jejichž práce zahrnuje nervový, emoční nebo intelektuální stres, nárok až na 58 kalendářních dnů.

V Evropě se délka zákonné dovolené liší, nejčastěji se pohybuje od 20 do 28 dní ročně. Ačkoliv jsme na spodní hranici, poslední roky přibylo hodně zaměstnavatelů, kteří nabízejí pátý týden placeného volna dobrovolně navíc jako benefit. Podle posledních odhadů Hospodářské komory je to 36 % středně velkých a velkých firem.

Navíc stále častěji mohou zaměstnanci čerpat takzvané sick days, tedy placené zdravotní volno. Za rok to je několik dní bez práce k dovolené navíc. 

Podle ministryně Maláčové to však nestačí. "Pracujeme přibližně o 400 hodin ročně víc než Němci. Jsme jeden z nejdéle pracujících národů v Evropě vůbec a právě navýšení na 5 týdnů dovolené pro všechny zaměstnance je jeden z dobrých způsobů, jak pracovní dobu zkrátit," myslí si Maláčová a dodává, že navýšením základní výměry dovolené by došlo k posílení zotavovací funkce dovolené.

Stálo by to 35 miliard navíc, tvrdí komora 

Zároveň ale zmiňuje to, že nemá zjištěné dopady na zaměstnavatele. Podle Hospodářské komory by byly značné. Za týden dovolené navíc by prý podnikatelé, kteří jej sami dobrovolně neposkytují, zaplatili 35 miliard korun ročně. 

"Jednoznačně odmítáme návrh na zavedení povinného pátého týdne dovolené. Jde o návrh, který by byl dalším výrazným zásahem do podnikatelského prostředí a zejména pro menší firmy by mohl být až likvidační," říká tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Zvýšení výměry dovolené zvýší podle něj mzdové náklady, a to hned dvakrát - zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy za čerpání dovolené, zároveň bude muset vyplatit mzdu zaměstnanci, který bude pracovat místo toho na dovolené.

"Navíc v důsledku této nové povinnosti by velmi pravděpodobně došlo u řady menších a středních podniků ke zrušení některých benefitů, které jsou pro zaměstnance často výhodnější než dovolená, právě třeba sick days," dodává Miroslav Diro.

Dovolená podle principu zásluhovosti

Jak si stojíme v evropském měřítku a jsme na tom opravdu tak špatně? V Evropě má dovolená dlouholetou tradici, takže minimálně měsíc volna mají všude. Zatímco u nás má na zákonné volno nárok každý zaměstnance bez ohledu věku a délky praxe, v některých zemích počet dnů dovolené závisí na věku pracovníka nebo na tom, jak dlouho už chodí do práce.

Někde jsou také zvýhodněni zaměstnanci s dětmi, lidé se zdravotním postižením, nebo ti mladší 18 let či naopak pracovníci před důchodem.

Naopak třeba v Asii nebo ve Spojených státech na zotavování zaměstnanců příliš nemyslí. V Japonsku údajně zavedli zákonnou dovolenou jen kvůli množícím se sebevraždám z přepracování. A USA patří k zemím s nejmenší regulací trhu práce a povinná dovolená tam neexistuje. Záleží na zaměstnavateli, jak dlouhé volno pracovníkům poskytne, běžně jde o dva týdny ročně, záleží však často také na počtu odpracovaných let.

Jak jsou na tom ostatní evropské země?

Země Počet dní Poznámka
Belgie 20 nebo 24 dní Na dovolenou má pracovník nárok až po roce práce, a to tak, že pokud pracuje 6 dní v týdnu náleží mu 24 dní dovolené a pokud pracuje 5 dní v týdnu, náleží mu 20 dní dovolené. Zaměstnanci mají také nárok na 10 placených státních svátků. 
Bulharsko 20 dní Podobný systém jako u nás, pokud jde o první zaměstnání má dotyčný nárok na placenou dovolenou až po 8 měsících práce. V Bulharsku mají také nárok na neplacené volno, i když ještě nemají vybranou zákonnou dovolenou.
Dánsko  25 dní Každý zaměstnanec má také nárok na 11 placených svátků. Kalendářní rok se počítá od 1. května do 30. dubna.
Estonsko  28 dní Každý zaměstnanec má také nárok na 11 placených svátků.
Finsko 25 až 38 dní Minimální délka dovolené je 25 dní. Pracovníci mají také nárok na 11 placených svátků. Po dlouhé práci pro stejnou společnost mnoho zaměstnavatelů zvedne dovolenou na 30 až 38 dní, jde o takzvanou dlouhou dovolenou.
Francie  25 dní Při pracovní době 35 hodin týdně. Ti, co chtějí pracovat déle než 35 hodin týdně, mají nárok na dovolenou až o 4 týdny delší. Dovolená se tak ve Francii může vyšplhat až na 9 týdnů. Plus ještě placených 11 státních svátků.
Chorvatsko 20 dní Za odpracovaný rok, plus proplacených 13 státních svátků, vybírat dovolenou je možné až po šesti měsících práce. Nezletilé osoby a osoby pracující v těžkých podmínkách mají nárok na 25 dní.
Irsko 20 dní Za kalendářní rok, plus placených 9 státních svátků.
Itálie  20 dní Za kalendářní rok, plus 12 placených svátků. Zaměstnanci si mohou také až o 104 hodiny za rok redukovat pracovní dobu. Mohou si jednu či dvě hodiny vybrat, když potřebují na úřady, k lékaři, s dítětem do školky.
Kypr 20 dní  Pro pracovníky v pětidenním týdnu a 24 dnů dovolené pro pracovníky v šestidenním pracovním týdnu. Každý zaměstnanec má také nárok na 14 placených státních svátků.
Litva  28 dní  Zaměstnanci mají také nárok na 14 placených státních svátků. Výrazně delší dovolenou, až 35 dní, mají zaměstnanci mladší 18 let, rodiče, kteří se starají o dítě mladší 14 let nebo o dítě se zdravotním postižením do 18 let a zaměstnanci se zdravotním postižením. Zaměstnanci, jejichž práce zahrnuje nervový, emoční nebo intelektuální stres, mají nárok na roční dovolenou až 58 kalendářních dnů.
Lotyšsko 20 dní
Lucembursko 25 dní Za rok, plus 10 placených státních svátků. Pracovníci se zdravotním postižením mají nárok na 31 dnů dovolené.
Maďarsko 20 dní Zaměstnanci mají také nárok na až 13 placených svátků, pokud ovšem nepřipadají na sobotu nebo neděli. Více dnů dovolené získávají rodiče dětí, s jedním dítětem mají nárok na další dva dny dovolené, se dvěma dětmi na 4 dny dovolené navíc a u vícerčat na 7 dní.
Malta 24 dní Při 40 hodinách práce týdně mají zaměstnanci nárok na 192 hodin dovolené za rok. Pracovníci mají také nárok na 14 placených státních svátků.
Německo 24 dní  Nárok na dovolenou mají zaměstnanci až po 6 měsících práce. Většinou ale zaměstnavatelé poskytují 30 dní dovolené. Jiné podmínky, ještě více dní dovolené mohou mít zaměstnanci mladší 18 let a zdravotně postižené osoby.
Nizozemsko  20 dní Při pěti pracovních dnech v týdnu.
Polsko 20 až 26 dní Na čtyři týdny mají nárok zaměstnanci s praxí kratší deseti let, o šest dní delší zákonné volno mají lidé pracující déle než 10 let. Platí se také 13 státních svátků.
Portugalsko 22 dní Plus proplacených 13 státních svátků.
Rakousko  25 až 30 dní Pět týdnů má zaměstnance s praxí do 25 let, o týden více pak mají zaměstnanci s více než 25 lety praxe. Plus se proplácí 13 státních svátků.
Rumunsko 20 dní O tři dny delší dovolenou mají osoby se zdravotním postižením, nezletilí pracovníci a lidé pracující v obtížných nebo nebezpečných podmínkách. Plus je proplaceno 13 státních svátků.
Řecko 20 až 24 dní Čtyři týdny mají zaměstnanci, kteří pracují pět dní v týdnu, ti co pracují šest dní v týdnu mají o čtyři dny více. O dva dny se dovolená zvyšuje podle počtu odpracovaných let.
Slovensko 20 až 25 dní Záleží na věku pracovníka. Do 33 let věku jsou to čtyři týdny, nad 33 let pět týdnů volna. Státní zaměstnance mají ještě o týden víc.
Slovinsko 20 dní Starší lidé mají o pět dní více, matky s dětmi o 3 až 5 dní více. Je stanovená maximální výše, a to 35 dní dovolené.
Španělsko 22 dní Navíc 14 placených státních svátků.
Švédsko 25 dní
Velká Británie 28 dní Ty však zahrnují i 8 dní svátků. Podle počtu odpracovaných let je možné počet dní dovolené navýšit až na 30 dní bez svátků.
ZDROJ: MPSV

autor: Kateřina Hovorková | 7. 12. 2018 11:54

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama