Odklánějte, jak jen to jde. Jednoduché rady, jak si vytvořit krizový finanční polštář

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
2. 9. 2019 5:30
Doporučení finančních expertů zní jasně: Lidé by měli mít k dispozici finanční zásobu ve výši nutných výdajů na minimálně tři, ideálně šest měsíců. Jenže jak to udělat, když řada lidí žije od výplaty k výplatě?
Foto: Shutterstock

České domácnosti spoří podle statistik málo. Skoro třetina domácností by nedokázala ze svých úspor pokrýt nečekaný výdaj ve výši 10 tisíc korun. A jen 55 % Čechů dokáže ustát výpadek jednoho měsíčního příjmu. 

S nenadálým výdajem se pak lidé lehce dostávají do finančních problémů. A tak mnohdy sahají i do spoření na důchod. Na to nedávno upozornil průzkum společnosti MetLife. Tím si však logicky snižují životní úroveň, která je čeká v penzi. Jak z toho ven? Odpověď expertů zní: odklánět. 

Finanční rezervu je možné tvořit postupně po menších úložkách a tím si během několika měsíců či let rezervu vytvořit. Jak už bylo řečeno, rezerva by měla pokrýt náklady po dobu alespoň tří měsíců, ideálně šesti měsíců. Pokud finanční rezervu vytvořím, určitě by měla být vždy k dispozici, tedy uložená na běžném či spořicím účtu.

"Otázka zhodnocení finanční rezervy v tomto případě není úplně důležitá. Tyto prostředky by měly být k dispozici hned na pokrytí nečekaných výdajů či náhlého výpadku příjmů," říká Michal Cibulka, metodik finančního plánování z Broker Consulting.

Důležitá je pravidelnost

Podle Davida Borgese z Člověka v tísni záleží i na širších vztazích. "Víme-li, že nám v případě výpadku příjmů pomůže širší rodina nebo přátelé, můžeme žít s nižší finanční rezervou, než když takovou možnost nemáme," říká Borges, podle něhož je ideální částkou, kterou by si měl člověk z měsíční mzdy odkládat, tisícovka nebo dvě. "Ale pokud si to nemůžeme dovolit, postačí několik stokorun. Důležitá je pravidelnost," doplňuje Borges. 

Vladimír Weiss, finanční poradce Partners, navrhuje vytvořit stručnou finanční bilanci: Jaké jsou celkové příjmy domácnosti, jaké jsou celkové výdaje, a ty roztřídit na zbytné a nezbytné.

Zjistíme tak, jakou částku si můžeme odkládat. "Trvalý příkaz doporučuji nastavit jeden až dva dny poté, co přistane mzda na účet, ať se peníze nestihnou utratit. Odkládáme prostředky na spořicí účet tak dlouho, dokud nevytvoříme stanovenou železnou rezervu," radí Weiss.

Připomíná, že pro události, které mají dlouhodobý nepříznivý dopad na finanční chod domácnosti, například zranění, nemoc, je dobré založit pojištění, kde dominuje pojištění invalidity všech tří stupňů a pojištění úmrtí. Ovšem i to něco stojí. 

Spoříme, ale špatně

V hospodaření s měsíčním příjmem se doporučuje pravidlo 50/20/30. Čistý příjem se rozdělí na tři díly - 50 procent je určeno na základní nezbytné výdaje včetně nákladů na bydlení, jídlo a další potřebné věci, 20 procent má jít na úspory a 30 procent na zbytné věci osobní potřeby. 

Schopnost vystačit se svým měsíčním příjmem přitom patří podle odborníků na osobní finance k základům finanční gramotnosti. Na zadlužení samotném sice není nic apriori špatného, slabou finanční gramotnost českého obyvatelstva však dokresluje vysoký počet uvalených exekucí. Shodli se na tom odborníci, kteří se účastnili konference Institutu pro politiku a společnost na téma úspor domácností. V současnosti má exekuci přes osm set tisíc lidí. 

Nicméně pokud bychom porovnali ochotu Čechů spořit s jinými zeměmi, nejsme na tom špatně. Zatímco ve vyspělých ekonomikách si dokáže naspořit až 71 % domácností, v Česku je to 67 %. Co se týče úspor na stáří, v Česku jimi disponuje 41 % obyvatel, ve vyspělých ekonomikách je to 44 %.

Problém je ovšem v tom, jak Češi spoří. Jsou konzervativní a dávají přednost konzervativním nástrojům s malým výnosem. Podle Lenky Dupákové z ministerstva financí si Češi k pestřejšímu investování potřebují najít cestu, jelikož ve společnosti jsou stále přítomné spořicí tradice z období před rokem 1989.

To s sebou nese i averzi k rizikovějším produktům. Svou roli mohou hrát i  negativní zkušenosti lidí ze společného investování v 90. letech.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Němečtí sociální demokraté mají nové vedení, předsedy se stali Eskenová a Walter-Borjans

Novými předsedy německé vládní sociální demokracie (SPD) se v pátek stali členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Rozhodl o tom sjezd SPD v Berlíně, který tak potvrdil výsledky celostranického hlasování z konce listopadu. Oba politici, kteří mají stranu vyvést z hluboké krize, jsou vnímáni jako kritici vlády velké koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy