Sazby hypoték klesly, kolaps trhu se nekoná. Lidé z gastra však mají v bance smůlu

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 20. 5. 2020 9:40
Průměrná úroková sazba hypoték v dubnu poprvé po třech měsících klesla. Oproti březnu se snížily také objemy poskytnutých hypoték, ovšem i tak banky poskytly hypoteční úvěry za 17,8 miliardy korun, což je nejsilnější dubnový výsledek v historii měření hypoindexu společnosti Fincentrum. Ten mapuje nabídky většiny bank v Česku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Po čtvrt roce růstu nastal v dubnu pokles průměrné úrokové sazby hypotečních úvěrů, která se podle ukazatele Fincentrum Hypoindex oproti březnu snížila o pět bazických bodů na 2,39 procenta.

"Pokles sazeb je překvapivý i přesto, že Česká národní banka (ČNB) již v březnu dvakrát snížila sazby. Banky se totiž vypořádávají s vyšším rizikem a stále ještě přijímají žádosti o odklad splátek. Do hry ale vstupuje i konkurenční boj. Sazby v březnu a dubnu snížily především menší banky," vysvětluje situaci Jiří Sýkora, specialista oddělení produktového managementu společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.

Očekávaný dramatický propad hypotečního trhu kvůli pandemii koronaviru ovšem nenastal. V dubnu bylo sice poskytnuto celkem 6744 hypoték za celkem 17,845 miliardy korun, zatímco v březnu jich bylo za 18,8 miliardy korun. V meziročním srovnání ovšem vzrostl počet poskytnutých hypoték o 349 a objem o více než 3,2 miliardy korun.

"Oproti březnu sice poskytly banky o 650 hypoték méně a objem poklesl téměř o jednu miliardu korun, přesto objem poskytnutých hypoték letos v dubnu překonal i dosud rekordní duben roku 2017, a stal se tak nejsilnějším dubnem v historii ukazatele Fincentrum Hypoindex," vysvětluje Sýkora.

Vzrostla naopak průměrná výše hypotéky, a to na novou rekordní úroveň 2 645 985 korun.

"I díky tomu se nakonec uplynulý měsíc stal nejsilnějším dubnem z pohledu objemů poskytnutých hypoték v historii Fincentrum Hypoindexu," dodává Sýkora.

Foto: Fincentrum

Vzhledem k tomu, že banky přes uvolnění limitů úvěrových ukazatelů ze strany ČNB poskytují hypotéky převážně do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti (LTV) namísto povolených 90 procent, je dubnový výsledek podle expertů překvapivý.

Jedním z důvodů nečekaně silného zájmu o hypotéky je podle ekonoma společnosti Czech Fund a člena NERV Lukáše Kovandy paradoxně rostoucí obava Čechů z možné ztráty zaměstnání. "Vědí, že pokud kvůli koronakrizi přijdou o práci, na hypotéku nedosáhnou. Pokud mají zároveň dostatečné úspory, může pro ně být stále atraktivní si hypotéku pořídit právě nyní, i s rizikem možného propuštění," vysvětluje ekonom.

Roli v jejich úvaze ale podle něj hraje i obava ze ztráty bonity, která nemusí nastat jen z důvodu ztráty zaměstnání, ale třeba i z důvodu zhoršení podmínek v sektoru, v němž jsou zaměstnáni, či ve kterém podnikají. "S hypotékou se nyní již mohou na nějaký čas rozloučit třeba pracovníci a podnikatelé z oblasti cestovního ruchu či pohostinství," dodává Kovanda.

Podle Sýkory je teď zájemce o hypotéku kvůli většímu riziku případného budoucího nesplácení ještě pod větším drobnohledem než před koronavirovou krizí. 

Centrální bankéři zaskočili trh

ČNB na začátku května trh zaskočila - snížila totiž základní sazbu o 75 bazických bodů na 0,25 procenta. Analytici přitom čekali snížení jen o 0,5 procentního bodu.

Foto: Fincentrum

Pár dní po zasedání centrálních bankéřů navíc člen bankovní rady Tomáš Holub připustil, že ČNB nevylučuje možnost využití dalších nástrojů na měnové uvolnění, od devizových intervencí až po záporné sazby, pokud si to ekonomická situace vyžádá. Minulý týden nicméně guvernér Jiří Rusnok zavedení devizových intervencí v dohledné době vyloučil.

V nejbližší době by tedy podle analytiků mohla centrální banka snížit úrokové sazby na nulu a další nástroje využít až ve druhé polovině roku, pokud nedojde k oživení tuzemské ekonomiky.

"Úrokové sazby hypoték by přesto kvůli nejistotě, která panuje na hypotečním trhu, výrazněji klesat nemusely. Na začátku května snížila hypoteční sazby Moneta Money Bank, a to o 0,2 procentního bodu na 2,62 procenta. Banka Creditas od poloviny května zlevnila hypotéky o 0,21 procentního bodu na 2,09 procenta. Největší hypoteční banky ale zatím stále vyčkávají," doplňuje zpráva společnosti Fincetrum.

Neznámou zůstává pro ekonomy další vývoj inflace. "Bezprostředně sice ve světě i u nás budou patrné zmíněné silné dezinflační tlaky, otázkou však zůstává, jak budou trvalé. Pokud by rychle odezněly a už během roku 2021 citelně stoupala inflační očekávání, projeví se to v tržních úrokových sazbách, což bankám neumožní jít s průměrnou sazbou hypoték na ono historické dno. Dokonce by nemuselo dojít k jejímu poklesu ani pod úroveň dvou procent - dle měření Fincentrum Hypoindex," domnívá se Kovanda.

V tuto chvíli však trh podle něj přikládá větší pravděpodobnost spíše scénáři silných až deflačních tlaků než rychlému vzestupu inflace.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy