Husákovo 3+1. Podívejte se, jak se platilo za vlastní bydlení v dobách socialismu

Husákovo 3+1. Podívejte se, jak se platilo za vlastní bydlení v dobách socialismu
Na tomto snímku je budoucí největší pražské sídliště Jižní Město. Jen v první polovině roku 1976 bylo zkolaudováno a předáno 1844 bytů.
Ze strany státu byla podporována především výstavba řadových rodinných domů. Jejich podoba ovšem byla do značné míry regulována, například velikostí oken, balkónů či předzahrádek.
Stavba vlastního domu se často protáhla na řadu let a byli do ní zapojeni všichni rodinní příslušníci. I na tomto snímku jsou šumperáky, tentokrát v Kosticích na Břeclavsku.
Rozsáhlá panelová sídliště vznikla za socialismu jako rychlé a levné bydlení cílené na pracující třídu s dětmi. Od roku 1970 do roku 1980 bylo na území Československa dokončeno nejvíce bytů v historii, a to přes 821 tisíc.
Foto: Spolek přátel sídliště Ďáblice (archiv)
Johana Kofroňová Dan Poláček Johana Kofroňová, Dan Poláček
Aktualizováno 30. 1. 2022 11:19
Sedmdesátá léta minulého století se nesla v duchu intenzivní výstavby panelových sídlišť. Bytovou politiku bral přitom tehdejší totalitní režim zejména jako nástroj k upevnění své moci. Ceny bydlení sice byly nízké, soukromé vlastnictví ale prakticky neexistovalo a na byty se vedly pořadníky. Na posun v nich se čekalo i roky. Podívejte se, jak se bydlení v Česku za posledních 50 let změnilo.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy