Dříve do penze? Předdůchod využívá tisíc lidí, zájem o novinku brzdí malé úspory

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
12. 11. 2015 7:12
Počet lidí, kteří pobírají penzi z takzvaných předdůchodů, překročil jeden tisíc. Masovému zájmu o tuto novinku, kterou prosadila vláda Petra Nečase, brání nedostatečné úspory. K využití je totiž potřeba mít v penzijním fondu statisícové úspory. Kdo by chtěl této možnosti využít naplno, musel by mít naspořeno zhruba 453 tisíc korun. Předdůchody by měly v budoucnu pomáhat hlavně lidem ve fyzicky náročných profesích. Předpokládá to ale, že se do spoření zapojí i jejich zaměstnavatelé.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Praha – Už téměř tři roky mohou Češi využívat takzvané předdůchody, zájem je ale stále minimální. Systém, na němž se v době jeho zavádění vzácně shodla vláda Petra Nečase s odbory, nicméně v letošním třetím čtvrtletí překonal symbolickou hranici jednoho tisíce lidí.

Podle čerstvé statistiky Asociace penzijních společností ČR pobírá penzi z předdůchodů 1012, zatímco ke konci druhého čtvrtletí jich bylo 928.

Proč na první pohled atraktivní novinka neláká masy? K využití předdůchodů je totiž třeba mít v penzijním fondu statisícové úspory. Kdo by chtěl této nové možnosti využít naplno, tedy po dobu pěti let před řádným starobním důchodem, musel by mít ve třetím pilíři důchodového systému (dříve penzijním připojištění) naspořeno zhruba 453 tisíc korun.

Pro předdůchod v celé jeho šíři - tedy aby neklesal samotný starobní důchod a aby stát za "předdůchodce" platil zdravotní pojištění - je podle zákona potřeba mít na penzijním účtu takovou částku, která umožní vyplácet měsíční dávku alespoň ve výši 30 procent průměrné mzdy. Při zahájení čerpání předdůchodu v roce 2015 se tak jednalo o 7554 korun měsíčně.

Při minimální době pobírání předdůchodu, která činí dva roky, je tedy nutné mít naspořeno alespoň 181 286 korun.

Systém předdůchodů by podle představ svých tvůrců měl v budoucnu pomáhat hlavně lidem ve fyzicky náročných profesích. S tím, jak postupně poroste důchodový věk, jim má tento nový instrument umožnit odejít z práce ještě před dosažením důchodového věku.

Předpokládá to ale, že se do spoření na penzi zapojí i jejich zaměstnavatelé. Bez jejich příspěvku totiž lidé nejenže obtížně naspoří na předdůchod, ale velice obtížně zároveň zachovají i původní funkci penzijního připojištění. To by přitom primárně mělo sloužit jako stále podstatnější přilepšení ke státnímu důchodu, který má vzhledem k demografickému vývoji klesat.

Staré a nové "penzijní připojištění"

Transformované fondy jsou bývalé penzijní připojištění. Tyto fondy jsou od roku 2013 "zakonzervované" s původními podmínkami. Noví zájemci do nich vstupovat nemohou. Nově lze od roku 2013 vstupovat jen do takzvaných účastnických fondů - ty mají oproti starému systému pozměněné podmínky, například už nemusí každý rok garantovat takzvané nezáporné zhodnocení a nenabízí třeba také výsluhovou penzi. Naproti tomu zase nabízejí širší možnosti investování a výrazně konkurují podílovým fondům.

I proto nyní důchodová komise řeší, jestli by někteří zaměstnavatelé neměli lidem do třetího pilíře přispívat automaticky. Mohlo by se to týkat právě lidí, kteří mají fyzicky náročné zaměstnání a nemohou jej v pozdním věku vykonávat. Komise má o dalších doporučeních pro vládu hlasovat v první polovině prosince.

Brzdou pro větší zájem o předdůchody je i administrativní náročnost. Kdo je totiž chce využít, musí nejprve přestoupit ze starého fondu - takzvaného transformovaného - do nového účastnického. Celý proces tak trvá tři až čtyři měsíce.

------------------------------

Tip: Chcete si spořit na stáří? Poradíme vám, jak investovat.

 

Právě se děje

Další zprávy