"Stále více se ukazuje, že pokud máte práci na prvním místě, poškozuje to duševní, fyzické i emoční zdraví," tvrdí Marek Huml ze společnosti Stanton Chase.
Analýza, kterou tato headhunterská společnost vypracovala, porovnala zhruba dvě desítky nejnovějších studií zabývajících se z různých hledisek důležitostí dovolené. A zjistila, že dovolená je důležitá nejen jako oddych od pracovního zatížení, ale také v případě jakékoliv životní změny, těžkostí či například tělesného nebo duševního postižení. A je důležitá pro všechny nehledě na výši příjmů a majetek.
"Lepší výkon po dovolené podávají nejen pracující, ale také uchazeči, kteří o nějaké místo usilují. Víme z mnoha zkušeností, že dovolená pomůže najít jiný, nový a často lepší pohled na vlastní život," říká Marek Huml.
Podle něj je západní civilizace nyní plná notorických workoholiků, kteří často dávají práci na první místo v žebříčku svých životních hodnot. Tento trend podpořila i dvě covidová léta.
"Například lidé v Evropě, ve Spojených státech i na Blízkém východě zvýšili dobu strávenou prací v posledních dvou letech téměř o hodinu denně. Přitom dlouhá pracovní doba dokonce již v roce 2016 způsobila celosvětově 745 tisíc úmrtí, především kvůli mozkové mrtvici nebo ischemické chorobě srdeční. Dokládá to loni zveřejněná studie Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní organizace práce," varuje Huml.
K většímu pracovnímu nasazení ještě zároveň většina lidí omezila dovolenou. V posledních dvou covidových letech to bylo v USA 93 procent lidí, kteří dovolenou odsunuli, zrušili, nebo ji v průběhu pandemie vůbec neorganizovali. Pandemie narušila dovolenou také většiny Čechů - rušili zahraniční pobyty, zůstávali v Česku a přeorganizovat dovolenou musel loni téměř každý druhý člověk.
Dovolená nemusí být drahá, hlavně ať je
Také letos podle průzkumu společnosti Ipsos musí každý pátý Čech kvůli vysoké inflaci a dalším těžkostem změnit nebo vynechat dovolenou. Přes 80 procent lidí je nuceno šetřit a plánuje letos utratit za dovolenou méně než 20 tisíc korun na osobu.
Podle psychologa Dalibora Špoka ale nemusíme nutně za dovolenou utrácet. "Jde o nebezpečné přemýšlení, když spojujeme dovolenou s luxusem a utrácením a chlubením se druhým. Dovolená přece může být stejně finančně nenáročná, jako je běžný pracovní týden," říká Špok.
A doplňuje: "Stačí si vzít batoh a prostě jít za město a pořád dál, nebo se utábořit někde na veřejném tábořišti a jíst jídlo z konzerv, jistě to mé zdraví pár dní vydrží. Nebo se kreativně domluvím se známými, kteří mají chalupu. Nemusím prostě jet na druhý konec světa," říká psycholog.
Nezáleží tedy na tom, zda je dovolená levná či drahá, hlavně že je. Jenže jak upozorňuje Marek Huml, problém je, že si řada zaměstnanců dovolenou vůbec nevybírá. "Na konci roku 2021 si v Česku dovolenou nestíhalo vybrat 36 procent zaměstnanců, pouze 52 procentům se to podařilo," radí Marek Huml.
Podle něj by zaměstnanci alespoň jednou za rok měli vypnout nejméně na 14 dní v kuse, odložit telefony, počítač, nezapínat e-mail, prostě se "odpojit". Změnit prostředí, aktivity, denní náplň, předmět pozornosti.
"Problém někdy bývá, že nemáme rozvinuté způsoby relaxace a zájmů, že vnímáme dovolenou příliš pasivně, jako že se 'přesuneme' někam do all inclusive hotelu, který se už o všechno postará. Ale největší radost budeme mít přece z dovolené, kterou si dokážeme vytvořit sami, protože jenom my známe své preference, koníčky, záliby," zamýšlí se psycholog Špok.
Varuje před napodobováním. "Pokud budeme napodobovat dovolenou druhých, hrozí totéž, jako když budeme pouze napodobovat jejich volby jinde - v oblasti práce, kariéry, životního stylu. Hrozí, že pak nikdy nebudeme hlouběji spokojeni, protože pouze kopírujeme něco, co nám nemusí sedět a není pro naši osobnost, situaci a potřeby vhodné," uzavírá psycholog.
Kratší pracovní týden působí podobně jako dovolená
Některé firmy si nutnost odpočinku zaměstnanců uvědomují a navyšují dovolenou na 30 dní ročně, a to nejčastěji v modelu 25 dní řádná dovolená + 5 dní, takzvaných sick day, nebo administrativní volno. Objevuje se i nabídka neomezené dovolené.
Velmi dobré výsledky má vedle dovolené podle Humla také zkrácený pracovní týden, o kterém se stále více na trhu práce hovoří. Uvádí příklad z Islandu, kde v letech 2015 až 2019 při několika pokusech čtyřdenní pracovní týden testovali a dosáhli překvapivých výsledků. Produktivita práce neklesla, dokonce se zvýšila, lidé byli schopni si práci koncentrovat do kratšího času, pracovali lépe a radostněji.
"Kratší pracovní týden přinesl méně stresu, menší riziko vyhoření a lepší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Než však nastane i u nás kýžená společenská změna, nechte si současnou dovolenou, může vám zachránit život," dodává Huml.
Proč nezanedbat dovolenou
- Zlepší fyzické zdraví. Bez dostatku fyzické aktivity a pod neustálým stresem hrozí vysoký krevní tlak, choroby srdce a mrtvice.
- Zlepší duševní zdraví. Dovolená má pozitivní vliv na fyzické i duševní zdraví. Dlouhodobá a nepřetržitá expozice stresu může dokonce vyvolat trvalé změny mozku, dovolená od stresu uleví a mysl zregeneruje.
- Zvýší pocit životní pohody. Po dovolené se lidé cítí lépe mnoho týdnů, zlepší se spánek a celková spokojenost se životem.
- Zlepší duševní výkon a motivaci. Stres unavuje mozek, zpomaluje myšlení a je nepřítelem kreativity. Naopak aktivní odpočinek to vše zlepší. Uchazeče, kteří práci právě hledají, díky dovolené přijdou na jiné myšlenky a práci najdou snadněji.
- Zlepší mezilidské vztahy, posílí rodinná pouta.
- Zmenší riziko vyhoření. Zaměstnanci, kteří si pravidelně berou dovolenou, nevyhoří. Dobrá nálada a pocit pohody se přenese i na okolí, kolegy, přátele a rodinu.
