Do důchodu půjdou Češi ještě později, předpovídá Rusnok

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
19. 11. 2012 7:00
Věk dožití se prodlužuje rychleji, než jsme optimisticky čekali, říká ekonom
Jiří Rusnok.
Jiří Rusnok. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Délka života se prodlužuje ještě optimističtěji, než jsme čekali, a proto je možné, že politici budou nuceni přemýšlet nad rychlejším růstem důchodového věku.

V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to říká ekonom Jiří Rusnok, člen bývalé Bezděkovy komise připravující varianty důchodové reformy v Česku. Rusnok je nyní generálním ředitelem Penzijního fondu ING a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Do začátku listopadu stál v čele Asociace penzijních fondů.

První část rozhovoru se zaměřila zejména na státní pilíř důchodového systému, počítající vedle posouvání důchodového věku nově i s takzvanými předdůchody.

Aktuálně.cz: Začneme zeširoka a pozitivně. Co dobrého vidíte na prosazené důchodové reformě?

Jiří Rusnok: Důchodovou reformou rozumím všechna opatření, která se dělají v rámci důchodového systému, a pro mě je to nikdy nekončící proces. Reforma není jednorázová, kampaňovitá záležitost - je to proces změn, který bude dále pokračovat. V současné fázi je řada pozitivních věcí.

A.cz: Co konkrétního byste na reformě vyzdvihl?

Začal bych prvním, tedy státním pilířem, kde takzvaná malá důchodová reforma z roku 2011 nastavila harmonogram pro další zvyšování věku odchodu do důchodu tak, aby se šlo až za původně schválených 65 let. To považuji rozhodně za pozitivní, protože ve dlouhém horizontu to zvyšuje udržitelnost systému. Byť teprve čas ukáže, jestli razantnost té změny je dostatečná.

A.cz: Vám nepřijde dostatečně razantní, když růst důchodového věku není momentálně nijak zastropován a současní novorozenci tak půjdou do důchodu daleko po 70 letech věku?

Víte, ono tak nejde ani o ten stále se posouvající strop, protože to je situace, která přijde reálně na řadu až za mnoho desítek let. To teď není klíčové. Nicméně přijal se princip, že má být trvale zachována délka strávená v důchodu na dnešní úrovni, což je nějakých 20 let v průměru. Muži mají 17 až 18 let, ženy 22 až 23 let. Čili vzala se demografická prognóza a na ni se „nabalil" zmíněný princip s 20 roky strávenými v důchodu. Z toho vzešlo, že to poroste donekonečna.

Ovšem opakuji: Co bude za padesát let, až půjdou do důchodu naše děti, není podstatné, protože do té doby se to desetkrát bude korigovat podle reálného vývoje délky dožití dalších ročníků. To bych neřešil.

Nás musí nyní zajímat udržitelnost v horizontu deseti, dvaceti, maximálně čtyřiceti let, kdy Česko zažije opravdu prudké stárnutí obyvatelstva. Podívejte se na demografické křivky. Když se například vezme křivka takzvaného indexu závislosti, což je poměr lidí v seniorském věku (od 65 let) k těm v aktivním věku (15 až 64 let), zjistíte, že doteď docházelo v Česku jen k velmi mírnému zhoršení tohoto koeficientu, ale zhruba v těchto letech se to láme a dojde k jeho prudkému nárůstu. My se ze stavu 2:1 dostaneme v následujících 30 až 40 letech ke stavu 1:1.

A.cz: Teď mluvíte čistě o stavu v Česku?

Ano. Když se porovnáme se zahraničím, tak jejich křivky jsou mnohem mírnější. Ovšem oni už dneska jsou výš. Budou sice stárnout taky a sejdeme se ve stejném bodě, ale sklon křivek, respektive rychlost stárnutí je ve většině zemí Evropy mnohem pomalejší než u nás. Podobně rychle jako u nás to bude probíhat v Polsku, Slovensku či v Maďarsku.

A.cz: Vraťme se tedy k tomu, zda je podle vás ta rychlost schváleného zvyšování důchodového věku dostatečně razantní...

Ta otázka se týká hlavně zvyšování do roku 2035, kdy se důchodový věk mužů a žen již podle dříve schválených pravidel vyrovná na 65 letech. Jde totiž o kritické období a podle mého to je rozhodně otázka, která se vrátí. O tom nemám pochyb. Co bude dál, tím bych se skutečně netrápil.

A.cz: Takže podle vás pravidla platná do roku 2035 budou čelit snahám o korekci, aby se důchodový věk zvednul už do té doby strměji než na zmíněných 65 let?

Může se to stát, protože vše nasvědčuje tomu, že se délka života může prodlužovat ještě rychleji, než jsme optimisticky předpokládali. V takovém případě by deficit na pomyslném důchodovém účtu byl ještě hlubší, než jaký se nyní očekává.

Samozřejmě jsem si vědom, že už nyní je tempo zvyšování důchodu relativně rychlé a že to bude velmi obtížné téma. Hodně se dá vyřešit tím, když se podaří vyřešit zaměstnanost starších osob. Se zaměstnaností lidí v předdůchodovém věku, někdy po 55 letech, máme velký problém.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Rusnok: Penzijní reforma není ideální, ale ani tunel
Rusnok odstoupil z čela Asociace penzijních fondů
Z penzijní reformy couvá další fond, "Rusnokův" ING

Možná by tedy než plány na další zrychlení tempa růstu důchodového věku bylo účinnější se zaměřit právě na zaměstnatelnost této skupiny lidí.

A.cz: Co byste v tomto směru navrhoval?

Ucelený program v hlavě nemám. Obecně si ale myslím, že je to věc, kde se dělá velmi málo a též se o ní málo mluví.

Není třeba nic vymýšlet, stačí se podívat do světa, co funguje tam. Skandinávie má řadu zkušeností v této oblasti. Velké firmy tam například výrazně upravují výrobní linky, aby ulehčily práci starším zaměstnancům.

Musíme motivovat firmy, aby pro ně lidé v předdůchodovém věku byli atraktivní. Oni sami o sobě budou postupně víc a víc atraktivní, protože příliv mladých na trh práce se zmenší. Navíc starší lidé už nyní nabízejí zkušenosti a často i znalosti nových technologií. Ale jsou oblasti, kde se bez motivace státu neobejdeme.

Pak přichází otázka, která cesta motivací je nejméně škodlivá. Zdali se má jít cestou daňové motivace, nebo jestli má být subvence na sociálním pojištění. Může se třeba vyplatit snížit o jeden dva procentní body sociální pojištění lidí nad určitý věk. Je to možná efektivnější, než aby byli nezaměstnaní a nebylo z nich žádné sociální pojištění.

Oddechový čas s předdůchodem

A.cz: A nepodrývá snahu o zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku nově schválená možnost předdůchodů?

Já myslím, že ne. Nepřeceňoval bych očekávání spojená s novou formou výplaty z třetího pilíře. Protože předdůchod není žádný nový pilíř, je to skutečně jen nová forma výplaty peněz ze stávajícího systému. Určité nové možnosti přináší, ale nepřeceňoval bych předdůchody hlavně proto, že vy ty peníze musíte mít naspořené.

A.cz: A není jich málo.

Ano. To je první věc. Dále platí, že když půjdete do předdůchodu, tak se vám sice nekrátí budoucí důchod, ale zároveň vám už ani neporoste. Protože za každý odpracovaný rok se státní důchod zvyšuje, zatímco když budete na předdůchodu, tak se vám nezvýší. To může pro řadu lidí být negativní faktor rozhodování.

A.cz: Můžete zmínit typický příklad člověka, který využije předdůchod už v roce 2013?

To si myslím, že bude několik desítek, možná stovek lidí. Dokonce si myslím, že to vůbec nebudou ty typické kategorie, které vláda zmiňuje. Mohou to být lidé, kteří si už vydělali dost a nejde jim o peníze za každou cenu, o přežití v důchodu. Mohou si s předdůchody vzít jakýsi oddechový čas a třeba se do práce i ještě vrátit. Mohou si prostě říci "já už nespěchám, a jestliže za mě stát bude platit zdravotní pojištění, tak já toho využiji".

Ale těžko hledat nějakou typickou skupinu. Může to být také zaměstnanec, který má fyzicky náročnější profesi a je zároveň řemeslníkem, bydlí někde na venkově a říká si, mě už to za to nestojí, už se nechci lopotit v těžké práci. Peníze na penzijním připojištění mám nebo si je tam převedu z jiných úspor. Předdůchod si vezmu, budu doma nebo si budu přivydělávat drobnou řemeslnou podnikatelskou činností. Pro takového člověka to také dává smysl.

A.cz: Protože čerpání předdůchodu nezakazuje výdělečnou činnost.

Čerpání předdůchodu nezakazuje nic. On může klidně dál být činný jako OSVČ. Samozřejmě tím pádem si bude platit minimální zdravotní pojištění, ale zároveň se mu nezhorší budoucí důchod. Může to tedy pro něj být zajímavější alternativa než předčasný důchod z prvního pilíře.

Foto: Jan Langer
Čtěte také:
Penzijní připojištění se mění. Vyplatí se vám zůstat?
Definitivní ano. Důchodová reforma odstartuje v lednu
Účet za penzijní reformu? Lidé "vyvedou" 45 miliard

Tři tisíce měsíčně na předdůchod

A.cz: Očekáváte v delším horizontu, že předdůchody splní proklamovaný účel? Pomohou tedy nejvíce lidem, kteří vykonávají fyzicky náročné zaměstnání a kteří tedy s přibývajícím věkem nebudou na svou práci fyzicky stačit?

Předpoklady jsou vytvořeny. Vyžaduje to, aby tito lidé a zejména jejich zaměstnavatelé nad předdůchody začali přemýšlet hodně brzy a začali těm lidem včas na jejich účty spořit. Protože pokud tam ti lidé nebudou mít peníze, tak to jednoduše využít nemohou. Ale pokud je tam spolu dají, což podle mě není složité, když zaměstnavatelé na to podmínky vytvořeny mají, dává to smysl. Zaměstnavatelé budou moci například přispívat až 30 tisíc korun ročně jednomu zaměstnanci bez jakékoli daňové zátěže.

A ještě jednou zopakuji, že musí začít spořit brzy, nejpozději mezi třicítkou a čtyřicítkou. Pak to ten předpoklad splnit může.

A.cz: Když si lidé spolu se zaměstnavatelem tedy začnou v tomto věku spořit, kolik by podle vás měli měsíčně společně uložit, aby splnili podmínky pro nejvýhodnější čerpání předdůchodu?

Já bych to odhadl zhruba takto. Dnes říkáme, že když to člověk chce využít na plných pět let, tak tam musí mít 480 tisíc korun. Řekněme, že za 20 až 30 let mohou mzdy vzrůst o nějakých 50 procent nominálně. Takže bychom potřebovali ne 480 tisíc korun, ale nějakých zhruba 750 tisíc korun (plnou výhodu předdůchody nabídnou jen tomu, kdo bude čerpat měsíční penzi ve výši alespoň 30 % průměrné mzdy - poznámka redakce). Určitě to vychází zhruba 30 až 40 tisíc ročně, což dělá dva až čtyři tisíce korun měsíčně v závislosti na věku účastníka.

A.cz: Přijde vám to reálné, vzhledem k tomu, jak lidé spoří dnes?

Reálné? To jsme vzali optimální situaci, že si člověk předdůchod vezme na celých pět let a bude poměrně slušný růst mezd. Ale zpět k otázce. Je to ambiciózní, samozřejmě. Ale přijde mi to i reálné - dva tisíce od zaměstnavatele a tisíc od zaměstnance mi nepřijde neřešitelné, když je to v oborech, ve kterých se mzda pohybuje nad průměrem. Například horníci nad ním jistě jsou.

Po pravdě řečeno je to o tom, aby zaměstnavatelé lidem do třetího pilíře dávali nějakých deset procent hrubé mzdy. A sám zaměstnanec by měl přidat zhruba pět procent. Těchto patnáct procent hrubé mzdy by mělo stačit.

O názorech ČSSD, za níž byl kdysi i ministrem financí, a jejich vlivu na rozhodnutí ING nepůsobit aktivně v reformou nově zaváděném druhém pilíři důchodového systému bude řeč v další části rozhovoru.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Stuttgartu bleskový gól nestačil, s Kolínem jen remizoval

Fotbalisté Stuttgartu přes bleskový gól pouze remizovali v 5. kole bundesligy 1:1 s Kolínem nad Rýnem a promarnili v domácím utkání šanci dotáhnout se před víkendovým programem na vedoucí Lipsko. Na lídra tabulky ztrácí nováček soutěže dva body. Soupeř čeká na vítězství v nejvyšší soutěži už 15 utkání, v novém ročníku získal teprve druhý bod.

Domácí měli skvostný vstup do zápasu a už ve 24. sekundě je umístěnou střelou zpoza šestnáctky poslal do vedení belgický záložník Orel Mangala. V polovině první půle ale z penalty vyrovnal švédský útočník Sebastian Andersson a VfB dál čeká na první domácí výhru v sezoně. Kolínští po úvodních třech porážkách podruhé za sebou remizovali, bundesligové vítězství ale slavili naposledy 6. března.

Německá fotbalová liga - 5. kolo:

Stuttgart - Kolín nad Rýnem 1:1 (1. Mangala - 23. Andersson z pen.).

Tabulka:

1. Lipsko 4 3 1 0 10:2 10
2. Bayern Mnichov 4 3 0 1 17:8 9
3. Dortmund 4 3 0 1 8:2 9
4. Stuttgart 5 2 2 1 10:6 8
5. Eintracht Frankfurt 4 2 2 0 7:4 8
6. Augsburg 4 2 1 1 5:3 7
7. Brémy 4 2 1 1 6:6 7
8. Hoffenheim 4 2 0 2 8:6 6
9. Leverkusen 4 1 3 0 3:2 6
10. Union Berlín 4 1 2 1 7:5 5
11. Mönchengladbach 4 1 2 1 5:6 5
12. Freiburg 4 1 2 1 5:8 5
13. Wolfsburg 4 0 4 0 2:2 4
14. Bielefeld 4 1 1 2 3:6 4
15. Hertha Berlín 4 1 0 3 8:10 3
16. Kolín nad Rýnem 5 0 2 3 5:9 2
17. Schalke 4 0 1 3 2:16 1
18. Mohuč 4 0 0 4 2:12 0
Zdroj: ČTK
Další zprávy