Podle České bankovní asociace finanční gramotnost Čechů nepatrně stoupá, přesto jsou ve znalostech ve srovnání s jinými zeměmi průměrní. Souhlasíte s tím?
Podle mých osobních zkušeností skutečně tato pomyslná křivka za několik posledních let nepatrně stoupá. Ale radovat se zatím příliš nemůžeme. Takže je potřeba začít se vzděláváním v této oblasti v co nejútlejším věku.
Kdy přesně?
Od chvíle, kdy dítě rozumí pojmu peníze, je nutné mu vysvětlovat, že věci v obchodě - jídlo, hračky, elektronika - nejsou zadarmo. Nebo že na kartě, kterou mnoho dětí "pípá" na nákupech, jsou vydělané peníze rodičů. Při přechodu do školy lze potom s touto oblastí pracovat komplexněji. Stále je ale důležité jít dětem příkladem.
Váš projekt Zlatka.in fungující ve spolupráci s Raiffeisenbank se snaží rozvíjet finanční gramotnost žáků prvního a druhého stupně základních škol. Jak se váš web ujal?
Děti se například naučí hospodařit s penězi, dozvědí se také, jak fungují banky a jejich produkty, například platební karty či spotřebitelské úvěry. V současnosti náš web využívá přes 1300 registrovaných tříd po celém Česku a mnoho dalších jej využívá bez registrace. S učiteli komunikujeme pomocí newsletterů, pokud jsou na webu nějaké novinky, případně se nám ozývají sami e-mailem. Náš nástroj je nicméně on-line a volně k využití, takže stránku mohou využívat jak děti samotné, tak jejich rodiče a učitelé.
Na co se nejvíc zaměřujete?
Úkoly jsou postavené takovým způsobem, aby děti v podstatě nezaznamenaly, že se učí. Jedná se o herní aktivity, při nichž mimoděk získávají další vědomosti. Pojmy, se kterými se seznamují, vychází z obsahu výuky daného stupně školy, takže naplňují všechny potřebné očekávané výstupy. Finanční gramotnost však nelze uchopit jako vysvětlování jednotlivých pojmů, je to především komplexní soubor vědomostí a dovedností, které by měly být děti schopné aplikovat v praxi.
V čem mají ti nejmenší největší problémy, v čem nejčastěji tápou?
U malých dětí si všímáme především toho, že neznají hodnotu peněz jako takových a s tím související hodnotu produktů, které vlastní. Neuvědomují si například, že se při placení hotovosti vyšší částkou peníze zase fyzicky vrací. Je tomu tak zejména proto, že nevědí, odkud se peníze berou. Zajímavostí je, že podle našich údajů děti při plnění úkolů nejméně chybují o víkendu. Důvodem může být i to, že nejsou pod tlakem jako ve škole a také si vybírají úlohy, které jim nejvíc jdou, a tudíž je i víc baví.
Finanční gramotnost se hodně odvíjí od zkušeností z domova. Když ale rodiče úplně neumějí s penězi hospodařit, tak jejich děti mohou v budoucnu převzít špatné návyky. Nebylo by tedy dobré se zaměřit zároveň i na vzdělávání dospělých?
Nemáme ambici suplovat návyky a příklady z rodiny. Náš projekt je doplňkem, který může být pro mnohé vhodnou, ale někdy také jedinou inspirací v této oblasti. Ze zkušeností pedagogů také vyplývá, že mnohdy se rodiče učí od svých dětí, proto razíme cestu, že je potřeba začít se vzděláváním právě u nich.
Jakou strategii byste rodičům poradila, jak mají s dětmi finanční věci probírat, do jaké míry mají vysvětlovat, jak funguje úvěr, hypotéka, leasing, který si zrovna vzali? Nebo je lepší o tom raději nemluvit?
Rozhodně je potřeba o těchto věcech otevřeně hovořit, ale určitě není třeba děti zahltit názvy jednotlivých produktů. Nejdůležitější jsou pozitivní příklady hospodaření s penězi v každodenním životě. Děti by měly mít přehled, jakým způsobem peníze v rodině fungují. Vždy je nutné zvolit optimální jazyk, kterému bude dítě v daném věku rozumět.
Neměly by banky a finanční instituce být více otevřené, transparentní v podmínkách například poskytování úvěru, aby lidé věděli, do čeho "jdou" a co jim případně hrozí? Pokud jsou Češi finančně průměrní, tak různým finančním zkratkám a označením řada z nich třeba ani nerozumí.
Neumím posoudit, nakolik jsou jednotlivé instituce vůči svým klientům otevřené. Bankovní systém je velmi pestrý a každá instituce má nastavený způsob a otevřenost komunikace se svými klienty jinak. Naším cílem je, aby vyrostla další generace, která díky dobrému vzdělávání dokáže dešifrovat všechny tyto způsoby komunikace a rozhodnout se adekvátně vzhledem ke svým potřebám.
Dluhy, exekuce a finanční gramotnost Čechů
- Mladí lidé ve věku 18 až 30 let se o fungování finančních záležitostí dozvědí nejvíce od svých rodičů, samostudiem na internetu a až ve třetí řadě z výuky ve škole. Vyplývá to z průzkumu společnost KRUK Česká a Slovenská republika.
- Otázky kolem financí konzultují se svými rodiči především dívky, zatímco informace na internetu hledají spíše muži.
- Letos si na vánoční dárky podle České bankovní asociace půjčí téměř 7 % Čechů, nejčastěji mladí lidé do 35 let. Na druhou stranu více než dvě třetiny Čechů si na dárky rozhodně nepůjčí, a to zejména proto, že Vánoce jsou podle nich o něčem jiném než o drahých dárcích. Neochota se zadlužit za vánoční dárky roste s věkem - určitě by si na vánoční dárky nepůjčilo 80 % ve věku nad 54 let.
- Lidé vánoční půjčku využijí zejména na spotřební elektroniku (54 %) a hračky (29 %). Důvodem zadlužování zůstává aktuální nedostatek financí a neochota čekat až si na zboží našetří.
- Podle Registru fyzických osob SOLUS bylo ke konci září zapsáno 578 tisíc osob s dluhem po splatnosti, to je o 43 tisíc osob méně, než ke konci září 2018. Dlužná částka po splatnosti klesla meziročně o 2,3 miliardy Kč na necelých 47,5 miliardy Kč. Ve třetím čtvrtletí letošního roku se situace mírně zlepšila ve všech krajích ČR.
- V exekuci je nyní zhruba 840 tisíc lidí.
