Depozitář cenných papírů se vrací. Umožní najít akcie z kuponovky bez prostředníků

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
10. 9. 2021 11:47
Centrální depozitář cenných papírů (CDCP) se vrací ke službě, kterou před více než dvěma lety ukončil. Lidé tak opět budou moci získat výpis z nezařazeného účtu a zjistit, zda nemají zapomenuté akcie z kuponové privatizace. V minulosti se o cenných papírech dozvěděli po zadání rodného čísla, nyní se ověří prostřednictvím bankovní identity. Služba bude navíc lacinější.
Kuponová knížka - základní nástroj kuponové privatizace.
Kuponová knížka - základní nástroj kuponové privatizace. | Foto: ČTK

Nová služba se bude jmenovat "Výpis z nezařazené evidence". Bude on-line, a každý, kdo bude chtít ověřit, zda je či není majitelem cenných papírů, se do něj přihlásí prostřednictvím bankovní identity.

Momentálně lze o výpis požádat pouze prostřednictvím řádně vyplněného papírového formuláře s ověřeným podpisem. Aktuální poplatek za výpis z účtu doručený na dobírku je 500 korun.

"Tím, že nově umožníme požádat o službu on-line, se především snažíme vyjít vstříc všem těm majitelům účtů, kteří mají účet v nezařazené evidenci a nespravují ho prostřednictvím některého z účastníků. Jedná se tedy i o takzvané zapomenuté akcie z kuponové privatizace. Výpis bude obsahovat standardní informace, tedy jmenné a adresné údaje klienta a přehled držených cenných papírů na daném účtu," vysvětluje Marie Mühlhoferová z centrálního depozitáře.

Doplňuje, že cena služby bude spíše symbolická - v řádech nižších desítek korun, ze kterých bude CDCP hradit poplatek za vzdálené ověření totožnosti poskytovatelům bankovní identity.

Spuštění služby se chystá teď v září, konkrétní datum ještě nebylo stanoveno. "Jakmile budeme znát datum a parametry včetně přesného poplatku, budeme o tom samozřejmě informovat prostřednictvím našich webových stránek," dodala Mühlhoferová.

Podobnou službu nabízel CDCP už v minulosti. Lidé tehdy zjišťovali existenci akcií po zadání rodného čísla. Tato databáze byla zastavena poslední den roku 2019, protože podle burzy tehdy měla už sníženou vypovídací hodnotu.

Depozitář není jediná cesta

Získat informace o akciích z kuponové privatizace může občan ale nejenom u centrálního depozitáře, ale i ve většině českých bank a některých obchodníků s cennými papíry.

Tam si ale nejprve musíte sjednat schůzku s investičním specialistou. Ti sedí jen na některých pobočkách. U přepážky vám nikdo nepomůže, maximálně vás objednají právě ke specialistovi. 

Za vyhledání, zda máte či nemáte akcie na nezařazeném účtu, si banky účtují poplatek od sto do tří set korun. Spořitelna účtuje 380 korun, ale pouze pokud se prokáže, že žadatel má zapomenuté akcie. Podobné ceny jsou u obchodníků s cennými papíry. 

Objevují se projekty, které za poplatky pomáhají s dohledáním a naceněním ztracených akcií. Například služba s názvem Zapomenuté miliardy nabízí lidem, kteří si nejsou jistí, zda jim nějaké akcie z kuponovky patří, že jim je vyhledá. Pokud tento brněnský start-up žádné akcie neobjeví, nabízí službu zdarma. Pokud akcie najde, počítá si 15 procent z ceny akcií. To je podle některých odborníků dost. 

Pokud skutečně zapomenuté akcie lidé ať už přes depozitář či přes banku objeví, musí si následně založit u banky či u obchodníka s cennými papíry majetkový účet, na který se následně akcie připíšou.

V kuponové privatizaci, která se uskutečnila ve dvou vlnách v letech 1992 až 1994, si každý dospělý občan mohl zakoupit kuponovou knížku a kolek v hodnotě 1000 korun a tím se zapojit do směny investičních kuponů za akcie podniků. 

Účast byla obrovská - první vlny kuponové privatizace se zúčastnilo skoro šest milionu občanů, ve druhé vlně dokonce přes šest milionů lidí. V obou vlnách byl zprivatizován majetek za 367,5 miliardy korun, což představovalo 1172 dosud státních podniků. Po necelých 30 letech přitom stále existují stovky tisíc účtů z kuponovky, na kterých leží ladem cenné papíry za několik desítek miliard korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Běloruská KGB zastřelila opozičníka, při zátahu zemřel také jeden z agentů

Běloruská tajná služba KGB při zátahu v bytovém domě v Minsku zastřelila muže. Po smrti je i jeden z příslušníků, informovala v úterý na svých stránkách služba. Podle agentury Belta byl zastřelený muž spojen s opozicí.

KGB označila zabitého muže za teroristu. Tímto jazykem úřady v minulosti opakovaně popisovaly demonstranty či osoby vyjadřující odpor vůči režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Opoziční server Naša Niva uvedl, že člena běloruské KGB zastřelil a následně sám přišel o život 32letý programátor Andrej Zelcer, který pracoval pro americkou IT firmu.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice je přesvědčena, že hlasování provázely podvody a že skutečnou vítězkou byla opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Pákistánská armáda zabila deset ozbrojenců, údajně plánovali teroristické útoky

Pákistánské ozbrojené složky zabily v přestřelce na severozápadě země deset ozbrojenců, včetně čtyř velitelů, a zabavily také mnoho zbraní. Podle armády patřili bojovníci ke skupině, která stála za nedávnými útoky na civilisty a plánovala další údery. V úterý o tom informovala agentura AP.

Armáda zasahovala v oblasti Jižního Vazíristánu v provincii Chajbar Pachtunchvá, která byla až donedávna baštou hnutí Tehríke Tálibán (TTP). To je pákistánskou odnoží islamistického afghánského hnutí. Armáda ale neposkytla o operaci žádné podrobnosti ani informace o příslušnosti zabitých ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy