Dejte pozor na pobočkách, ukázal test rychlosti bank

Petr Kučera Petr Kučera
24. 11. 2009 17:02
Internetové převody banky stíhají, horší je to u papírových příkazů z poboček
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Tuzemské banky stíhají převádět peníze z účtů ve dvoudenní lhůtě tak, jak jim to od začátku listopadu ukládá nový zákon o platebním styku. Ale jen pokud jde o platby zadané přes internet. Pokud klient podá platební příkaz na pobočce, čekají ho komplikace.

Test, který v uplynulých dnech uskutečnil online deník Aktuálně.cz, přinesl pro běžné klienty důležitá zjištění: Při "papírovém" platebním příkazu na pobočce si dejte pozor na kolonku určující datum splatnosti. Když ji nevyplníte, vaše platba mnohdy dojde příjemci pomaleji, ale zase ušetříte na poplatcích. Ty jsou na pobočkách některých bank až desetinásobně vyšší než u internetu.

Dvě banky dokonce objevily způsob, jak se rychlejšímu převodu peněz vyhnout. UniCredit Bank a Poštovní spořitelna si pro papírové příkazy vymyslely vlastní definici, kdy se příkaz považuje za předaný. Zákonem stanovenou lhůtu si tak o další den prodloužily.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte podrobnosti v předchozích článcích:
Banky využily díru v zákoně, peníze vám pošlou pomaleji
Banky vám zadržují peníze, obcházejí zákon, uznal stát

O víkendu se nepracuje. Ale změna to není

Redakční test ukázal, že banky bez problémů dodržují dvoudenní lhůtu u internetbankingu (ostatní formy přímého bankovnictví jsme nezkoušeli). Všechny platby v rámci jedné banky přišly příjemci ještě ve stejný den. Často prakticky okamžitě, tedy v řádu minut.

Také internetové převody do jiných bank neměly zpoždění a adresát mohl s penězi disponovat hned následující den.

Překvapeni byli jen klienti České spořitelny, kteří zadali internetový převod do jiné banky o víkendu. Peníze z účtu "nezmizí" hned, ale až následující pracovní den, tedy v pondělí. Nejde však o zhoršení, jen o formální změnu.

I dříve totiž platilo, že spořitelna takové převody ve skutečnosti odeslala do zúčtovacího systému České národní banky až v pracovní den. Je to běžné a logické také u ostatních bank a plně v souladu se zákonem, který do dvoudenní lhůty počítá jen pracovní dny.

Pozor na denní uzávěrku

Pro počítání dvoudenní lhůty jsou nicméně rozhodující termíny stanovené přímo konkrétní bankou. Označují se jako provozní doba, lhůty pro zúčtování či lhůty pro provádění peněžních převodů. Konkrétní lhůty lze sice najít na internetových stránkách konkrétních bank, ale většinou jde o dlouhé a složité pátrání.

Podá-li klient platební příkaz až po tomto termínu nebo "v okamžiku blízko konce pracovního dne", počítá se dvoudenní lhůta k převodu až od následujícího pracovního dne. To připouští i zákon.

U plateb přes internet je tato uzávěrka logická, blíží se konci běžného dne nebo jej dokonce přesahuje. ČSOB ji má nastavenou na 18. hodinu, Česká spořitelna na 20. hodinu, Raiffeisenbank na půlnoc. Pro běžného klienta tedy žádné překvapení.

Výjimkou je mBank s uzávěrkou už v osm hodin ráno. Výhodné je to sice pro klienty, kteří zadají platbu až večer, naopak dopolední příkazy čekají až do druhého dne. "V praxi to ale na dodržení dvoudenní lhůty nemá vliv. Příjemci v jiné bance platbu obdrží většinou ještě ve stejný den, kdy ji v osm ráno odešleme," říká mluvčí mBank Pavla Renčínová. To potvrdil i náš redakční test. Prakticky stejná situace je u Raiffeisenbank, která platby odesílá o půlnoci.

Nejde-li o platbu v rámci jednoho finančního ústavu, tak banka nejdříve odešle platbu do mezibankovního zúčtovacího systému České národní banky. Ta je zpracuje v řádu maximálně desítek minut a pošle do banky příjemce. Na přijímající bance pak je, aby ještě v ten samý den podle zákona připsala peníze na určený účet (také zde existují uzávěrky, ale stanovené poměrně logicky ke konci pracovní doby).

Dva dny? Tři, možná i čtyři

Horší to bylo u platebních příkazů na pobočkách, podaných v klasické papírové podobě. Tuto formu sice využívají spíše konzervativnější a starší klienti, ale alespoň občas ji využijí i lidé, kteří jinak ovládají účet už jen přes internet. Například když musí převést peníze na jiný účet do druhého dne a přitom se nechtějí připojovat na internetbanking ze zaměstnání.

Pro papírové platební příkazy na pobočkách má většina bank nastaveny mnohem časnější uzávěrky než u internetu.

Jen u ČSOB nebo České spořitelny se prakticky kryje s provozní dobou poboček. Ale například Raiffeisenbank a Volksbank mají uzávěrku už v 15 hodin, GE Money Bank ve 14:30 a Komerční banka ve 13 hodin. Pošlete-li tedy peníze v pondělí odpoledne, "odejdou" z účtu až v úterý a přijdou příjemci ve středu.

To jsme však před redakčním testem - na rozdíl asi od většiny běžných uživatelů - věděli a proto jsme všechny platby z poboček posílali už během časného dopoledne.

A zjistili jsme, že UniCredit Bank (u mimopražských poboček) a Poštovní spořitelna si termín zpracování plateb nastavily tak, že začne prakticky až druhý den. A to i v případě, že klient zadá příkaz už brzy ráno. U takzvaných sběrných boxů dochází k dennímu zpoždění také u ČSOB a Komerční banky.

Klient těchto dvou bank tedy kromě přímého bankovnictví nemá možnost poslat peníze tak, aby došly druhý den, jak stanoví zákon. Naopak: Podáte-li papírový příkaz u Poštovní spořitelny na poště a nikoliv přímo v jejím "finančním centru", zdrží se platba dokonce o dva dny.

Kromě "doby blížící se těsně konci provozní doby banky" přitom zákon neumožňuje žádnou výjimku. Jak nám později potvrdilo ministerstvo financí i kancelář Finančního arbitra ČR, banky nemohou v obchodních podmínkách paušálně určit "okamžik přijetí platebního příkazu" až na další den, pokud klient například v pondělí ráno trvá na odeslání ještě ve stejný den.

Pobočky jsou mnohem dražší

Zcela bez problémů proběhl testovací převod z poboček České spořitelny, Raiffeisenbank, GE Money a Volksbank, až na výjimku sběrného boxu také u ČSOB a Komerční banky.

Běžný klient však musí vědět, že s odesláním platby ve stejný den (až do stanovené uzávěrky) může najisto počítat jen tehdy, uvede-li dnešní datum splatnosti. Pokud dané políčko na formuláři nevyplní, banka podle smluvních podmínek odešle platbu až další den, takže opět může dojít k dennímu zpoždění. Přitom v obdobných případech (u internetbankingu nebo třeba u internetového hledání jízdních řádů) platí, že neuvedete-li něco jiného, automaticky se počítá s aktuálním datem.

Překvapením naopak není výše poplatků za podání platebního příkazu na pobočkách. Zatímco u internetu zaplatíte ve většině bank zhruba dvě až šest korun, na pobočce to je mnohem více.

Nejlevnější je v tomto směru Poštovní spořitelna, kde lze papírový příkaz podat za osm korun. Totéž platí i pro

Českou spořitelnu, ale musíte využít sběrný box, což po poledni znamená zpoždění platby o jeden den. U ČSOB zaplatíte za platbu přes sběrný box jen devět korun, ale ve všech případech odejde až následující den.

Běžná platba z pobočky, trváte-li na dnešním datu splatnosti, vás u Komerční banky vyjde na 59 korun, u ČSOB na 50 korun a České spořitelny na 45 korun, tedy více než desetinásobek internetové ceny. Podobné je to také u dalších bank: GE Money a UniCredit Bank si účtují 45 korun, Raiffeisenbank (eKonto) 33 korun.

Souhlasíte-li se splatností až další den, ušetříte - například u Komerční banky 30 korun, u ČSOB 10 korun. Ještě levnější je podání příkazu přes zmíněné sběrné boxy.

Dodejme, že platby v rámci jedné banky jsou nejen rychlejší, ale také levnější.

Jde to i rychleji

Chcete-li, aby peníze přišly příjemci do jiné banky ještě téhož dne, můžete využít službu nazývanou obvykle expresní či prioritní platba.

Pro ni ale platí ještě mnohem časnější uzávěrky, většinou časně dopoledne. A hlavně za ni zaplatíte daleko vyšší poplatek, většinou mezi 100 až 200 korunami.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte také:
Banky využily díru v zákoně, peníze vám pošlou pomaleji
Banky vám zadržují peníze, obcházejí zákon, uznal stát
ČNB omezí banky, které při ztrátě karty účtovaly příliš
Výpisy z účtu opět podraží, banky rozesílají varování
 

Právě se děje

Další zprávy