Praha - Daňový trik, díky němuž nabízí spořicí účet Zuno Bank vyšší čistý výnos než konkurence, jen tak neskončí.
Místo "pouhého" metodického pokynu už má totiž oporu přímo v zákoně. Jeho změnu navíc ministerstvo financí neplánuje.
Denní připisování úroků, které Zuno Bank uplatňuje u spořicího účtu, jí umožňuje neplatit srážkovou daň z úroků. Zjednodušeně řečeno na tom sice vydělají klienti, ale stát - tedy všichni občané - prodělá.
Překvapivě ani měsíc a půl poté, co nová Zuno Bank zavedla ojedinělý způsob úročení, ji žádný z konkurentů nenásledoval. A přinejmenším podle oficiálních reakcí to ani neplánují.
Jak to funguje
Podle zákona musí banky strhnout 15% daň z úroků vždy při jejich připsání. Toho využila nová Zuno Bank, která začala jako první na českém trhu připisovat úroky nikoliv měsíčně nebo čtvrtletně jako konkurenti, ale denně.
Jestliže má totiž někdo na spořicím účtu méně než 127 500 korun, činí denní úrok maximálně 6,99 korun. Podle daňových předpisů se přitom základ daně zaokrouhluje směrem dolů, tedy na maximálně šest korun.
Stejně tak se může zaokrouhlit samotná 15% daň, kterou mají banky z tohoto základu strhnout. A protože v uvedeném případě činí maximálně 90 haléřů, po zaokrouhlení dolů je nulová.
Limit 127 500 korun si lidé mohou zvýšit až na desetinásobek - tolik účtů si totiž lze u Zuno založit, byť hlavně pro bohatší zájemce jde o trochu komplikovaný postup.
Už ne jen metodický pokyn
Když Zuno Bank tuto novinku připravovala, mohla spoléhat na metodický pokyn ministerstva financí D-346, účinný od letošního ledna.
Metodické pokyny - zjednodušeně řečeno - doplňují nebo upřesňují zákon hlavně tam, kde je jeho výklad nejasný. A přestože nemají takovou právní sílu, jsou v praxi závazné zejména pro pracovníky finančních úřadů. Z laického pohledu jde také o jakousi formu veřejného příslibu, který ministerstvo dává poplatníkům.
Tyto metodické pokyny může poměrně jednoduše a rychle vydat vedení ministerstva - nepotřebuje k tomu ani schválení vládou, natož sněmovnou, ani dodržení lhůt pro standardní legislativní proces.
Stejně jednoduše a rychle pak může ministerstvo tyto metodické pokyny zrušit (nikoliv zpětně).
Jenže od poloviny července - shodou okolností v té době Zuno Bank vstupovala na trh - je zaokrouhlení upraveno přímo v zákoně o daních z příjmů.
Zaokrouhlení přitom není novinkou, podobné pravidlo fungovalo do konce roku 2010. Ze zákona vypadlo teprve od ledna v souvislosti s novým daňovým řádem.
"Právě tuto absenci či nesrovnalost dočasně řešil zmíněný metodický pokyn, uplatňovaný od ledna do poloviny července," vysvětluje Michal Žurovec z tiskového oddělení ministerstva.
Stát změnu nechystá
Případná změna zákona v neprospěch Zuno Bank je tak složitější a delší, než by bylo zrušení metodického pokynu.
Místo standardního legislativního procesu, který trvá několik měsíců, nicméně mohou poslanci přidat tuto změnu k některé z novel daňových zákonů, projednávaných ve sněmovně prakticky nepřetržitě. Účinná by pak mohla být v řádu týdnů.
Jenže ministerstvo financí zrušení tohoto zaokrouhlování nechystá. "Situaci v této oblasti sledujeme, žádnou změnu zákona však nyní v tomto směru nepřipravujeme," říká Žurovec.
Pokud spořicí účet od Zuno Bank využije na dlouhodobější uložení stotisícové částky jen kolem deseti tisíc lidí, ušetří každý z nich na daních přes 300 korun ročně. Stát by však přišel o více než tři miliony.
Využije-li však tento způsob úročení třeba 1,6 milionu klientů, připraví státní rozpočet o téměř půl miliardy korun.
Proč vlastně stát zaokrouhlování připustil, přestože se tím připravuje o daňové příjmy? Důvody jsou podobné jako u srovnatelných "drobných" daní - jde hlavně o administrativní komplikace a také o fakt, že případnou daň v haléřích nelze kvůli zrušení haléřových mincí vybírat v hotovosti.
Konkurenti se nepřidali
Zdánlivě jednoduchý trik zatím překvapivě neokopírovali konkurenti. Dva největší - Wüstenrot a částečně Axa Bank - sice zvýšili samotnou úrokovou sazbu, i přesto je ale čistý výnos po zdanění nižší než u Zuno.
Konkurenti přitom nemají lehké postavení.
Když zůstanou u dosavadního způsobu úročení podléhajícího dani, mohou je klienti považovat za nepružné.
Jenže kdyby se k neplacení daní připojila většina bank, výrazně se zvýší pravděpodobnost, že ministerstvo tuto možnost zruší.
Podle neoficiálních informací se některým bankám nechce do změny i proto, že by musely platit za změnu svých interních systémů, navíc zřejmě jen dočasnou.
"I nadále budeme připisovat úroky měsíčně. Jde o standard trhu," říká mluvčí Wüstenrot hypoteční banky Kateřina Bílá.
"Z administrativních a procesních důvodů o tom zatím neuvažujeme," komentuje možnou změnu také Marek Zeman, mluvčí Axa Bank.
Napodobit krok Zuno Bank se nechystá ani Poštovní spořitelna.
Vše při starém zůstává také u dalšího z výraznějších konkurentů. "V nejbližší době neplánujeme v připisování úroků žádné změny. Vyčkáme, jaké bude stanovisko ministerstva, a až poté budeme zvažovat další kroky," říká mluvčí mBank Ivana Buriánková.
| Čtěte také: Nejlepší spoření pro 500 tisíc? U Raiffeisenbank už ne Běžný účet vám požírá peníze. Podívejte, jak se ztrácí Nejvyšší úrok u spořicího účtu? Ani 2,3 není víc než 2 |
"Je dobré hledat cesty ke zlepšení produktů pro klienty, ale nejsem si úplně jist, že právě obcházení daně je optimální cesta," domnívá se Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR.
"Když všichni přejdeme na tento způsob úročení, tak ministerstvo financí brzy zpřísní podmínky a pro zákazníky to zůstane stejné," dodává. Připouští však, že pokud by krok Zuno následovali i ostatní konkurenti a ministerstvo překvapivě nezasáhlo, musela by se také ING přizpůsobit.
