Daňové změny: Hlaste i osvobozené příjmy, využijte vyšší slevy a pozor u převodu nemovitostí

Petr Kučera Petr Kučera
Aktualizováno 2. 1. 2016 12:00
Které daňové změny už platí pro příjmy za rok 2015, které začnou platit pro příjmy za rok 2016 a které zatím vláda nestihla prosadit? Projděte si přehled hlavních novinek týkajících se fyzických osob - nepodnikatelů.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Nový rok nepřináší v porovnání s předchozími lety výraznější daňové změny (pomineme-li novinky týkající se jen podnikatelů jako kontrolní hlášení u DPH nebo – stále ještě neschválená – elektronická evidence tržeb). Částečně i proto, že některé původní plány nestihly vláda či ministerstvo financí připravit – například nahrazení „dočasné“ solidární daně klasickou progresivní sazbou pro lidi s nejvyššími příjmy.

Z už dříve schválených novinek si dejte pozor na tu, která se týká už příjmů za rok 2015 a naplno se projeví právě v následujících týdnech: Lidé musí nově oznamovat finančnímu úřadu i příjmy, které jsou osvobozeny od daně, pokud přesáhnou pět milionů korun. Typicky tedy velké dědictví a dary, prodej uměleckých sbírek nebo třeba cenných papírů (po třech letech).

Drobných příjmů a běžných rodinných transakcí se tato oznamovací povinnost netýká, stejně jako třeba změn zapisovaných do katastru nemovitostí, do něhož má finanční úřad přístup. Povinnost je nutné splnit do konce lhůty pro podání daňového přiznání, tedy standardně do začátku dubna následujícího roku.

Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až do výše patnácti procent z částky neoznámeného příjmu – tedy vlastně náhrada daně. Tak vysoká by byla ovšem jen tehdy, pokud člověk nesplní povinnost ani v náhradní lhůtě po vyzvání finančního úřadu. Pokud tak učiní hned po výzvě úřadu, může pokuta dosáhnout deseti procent. A pokud tak učiní sice po termínu, ale ještě před vyzváním z úřadu, klesá možná sankce na 0,1 procenta z částky neoznámeného příjmu.

Více peněz pro rodiče

Příjemné změny čekají opět na rodiče. Daňová sleva na dítě od roku 2016 s největší pravděpodobností opět stoupne. Pro první dítě v rodině sice zůstává na 13 404 korunách ročně, ale u druhého dítěte se zvýší o 100 korun měsíčně na 17 004 korun ročně, u třetího a každého dalšího dítěte pak o 300 korun měsíčně na 20 604 korun ročně.

Na postupném zvyšování se vládní koalice shodla, přesto si rodiče musí počkat. Ministerstvo financí a vláda si totiž neohlídaly termíny tak, aby Parlament stačil novelu schválit ještě do konce roku. Přinejmenším ve výplatě za první měsíce roku si tak zaměstnanci uplatní slevu až zpětně v ročním zúčtování daně prostřednictvím zaměstnavatele nebo (jako je běžné u podnikatelů) v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2017. Ministr Andrej Babiš (ANO) ale říká, že po účinnosti novely bude vyšší sleva zohledněna již v měsíčních zálohách.

Slevu, oficiálně zvanou daňové zvýhodnění na vyživované dítě, zvýšila vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL už pro uplynulý rok. Za druhé dítě si rodič – počínaje příjmy za leden 2015 nebo v daňovém přiznání za rok 2015 – může odečíst z daní o 200 korun měsíčně více, za třetí a případně každé další dítě o 300 korun více než za rok 2014. Rodina se dvěma dětmi si tak oproti předchozímu roku polepší až o 2400 korun, se třemi dětmi o 6000 korun.

Maximální výše takzvaného daňového bonusu – 60 300 korun – se nemění. Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na vyživované dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc. Bonus mohou využít jen lidé, kteří měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy – pro příjmy za rok 2015 se tato hranice zvyšuje na 55 200 korun..

Zvyšování daňové slevy na vyživované dítě:

Rok 2014 Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017
Sleva na první dítě 13 404 Kč 13 404 Kč 13 404 Kč 13 404 Kč
Sleva na druhé dítě 13 404 Kč 15 804 Kč 17 004 Kč 19 404 Kč
Sleva na třetí a každé další dítě 13 404 Kč 17 004 Kč 20 604 Kč 24 204 Kč

I nadále tuto slevu nemohou využít osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) uplatňující takzvané výdajové paušály. Výjimkou jsou přivýdělky k zaměstnání – pokud je součet dílčích základů daně s paušálními výdaji je nižší než polovina celkového daňového základu.

Vláda už dříve slíbila, že slevu zvýší ve třech krocích, růst by teda měla i od roku 2017. Roční sleva by pak u druhého dítěte dosáhla 19 404 korun, na třetí a další dítě 24 204 korun.

Také za rok 2015 mohou rodiče využít další dárek od současné vlády a snížit si daň o takzvané školkovné. Tedy o náklady, které vydávají za pobyt dítěte v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Maximální výše této slevy na jedno dítě je ohraničena částkou měsíční minimální mzdy. Pro daně za rok 2015 se tedy roční limit zvyšuje na 9200 korun, pro rok 2016 stoupne na 9900 korun.

Změna při převodu nemovitostí

Od dubna 2016 se pak mají změnit pravidla pro bývalou daň z převodu, nyní nazývanou daň z nabytí nemovitých věcí. Pokud vládní návrh stihne schválit Parlament, má ji nově platit kupující.

Podle dosavadní úpravy hradí daň z nabytí v zásadě prodávající, možná je ale i dohoda o tom, že ji zaplatí kupující. Druhá strana obchodu je pro stát ručitelem za zaplacení daně. Vládou schválená novela má nyní zrušit také toto ručení.

Solidární daň zůstává

Sociálním demokratům se zatím nepodařilo prosadit dva z předvolebních slibů - zavedení progresivní daně a ukončení takzvané superhrubé mzdy. Lidé s nejvyššími příjmy budou také za rok 2016 platit "solidární příspěvek", který přitom vláda Petra Nečase při jeho schvalování deklarovala jako dočasné tříleté opatření a naposledy se měl platit z příjmů za rok 2015. Přímo do zákona se ale toto časové omezení tehdy nedostalo, takže "v tichosti" pokračuje i bez zásahu současné koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Koaliční smlouva z prosince 2013 uvádí, že vláda Bohuslava Sobotky zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně měla být stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální - ke zvýšení daňového zatížení lidí by tedy nedošlo, systém by se ale zpřehlednil.

Desítky tisíc lidí, kteří vydělávají více jak čtyřnásobek průměrné mzdy, platí kromě samotné 15% daně z příjmů ještě sedmiprocentní solidární příspěvek. Ten prosadila v rámci úsporných opatření Nečasova vláda s Miroslavem Kalouskem jako ministrem financí. Mělo jít o dočasné opatření na tři roky.

"Zrušení solidárního zvýšení daně bylo navázáno na opuštění konceptu superhrubé mzdy, k němuž od roku 2016 nedojde," řekla online deníku Aktuálně.cz Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva financí. Na zrušení superhrubé mzdy se vládní koalice letos v červnu neshodla. "Nahrazení solidárního zvýšení daně progresivní sazbou by vyvolalo pouze administrativní náklady na straně zaměstnavatelů i státu bez vlivu na daňové inkaso. I s ohledem na další daňové novinky, které budou mít dopad do povinností podnikatelů, bylo rozhodnuto tuto administrativní změnu nečinit," říká nyní za ministerstvo financí Štěpanyová.

Úřad vedený Andrejem Babišem (ANO) nepočítá se změnou ani od roku 2017. Sám Babiš už v červnu řekl, že zrušení superhrubé mzdy by žádné výhody nepřineslo a šlo by jen o politické gesto, které by zatížilo firmy a podnikatele. ČSSD ovšem na změně nadále trvá.

Babiš nyní dodává, že chce zdanění fyzických osob nejprve podrobit komplexní analýze a případné návrhy změn, které by z analýz vyplynuly, veřejně diskutovat.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy