Praha - Metropolitní spořitelní družstvo, největší tuzemská družstevní záložna, není schopno dostát závazkům vůči oprávněným osobám. Fondu pojištění vkladů to oznámila Česká národní banka.

Jde o důležitý krok k tomu, aby se členové družstva po více než půl roce dostali ke svým penězům. Podle zákona totiž musí fond do dvaceti pracovních dní od vyhlášení platební neschopnosti zahájit výplatu ze zákonného pojištění.

"Ihned jsme požádali insolvenčního správce tohoto spořitelního družstva o předání podkladů k provedení výplaty náhrad vkladů," říká výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.

Podle zákona bude fond vyplácet náhrady vkladů do výše 100 procent, maximálně však do limitu 100 tisíc eur na jednoho vkladatele. Díky listopadové měnové intervenci České národní banky se ekvivalent této částky zvýšil na 2,744 milionu korun.

Vedení Fondu pojištění vkladů předpokládá, že klientům Metropolitního spořitelního družstva vyplatí zhruba 12 miliard korun. Půjde tak zřejmě o druhý nejnákladnější krach finanční instituce od založení fondu v roce 1994. Na prvním místě je výplata klientů Union banky, která zkrachovala v roce 2003 a jejíž klienti získali pojištěné vklady ve výši 12,4 miliard korun.

Pro peníze do ČS nebo GE

Nejpozději do 15. ledna musí fond stanovit den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad. Výplatu náhrad vkladů zahájí nejpozději 24. ledna.

Výplatu zajistí pobočky České spořitelny nebo GE Money Bank, s nimiž má fond na základě otevřeného zadávacího řízení uzavřenu rámcovou smlouvu. Fond nyní vyhlásí minitendr, jehož cílem je mimo jiné zajistit dostatečné pokrytí větších měst, ve kterých mělo Metropolitní spořitelní družstvo pobočky.

Zájemci o výplatu pojištěných vkladů nemusí vyplňovat žádný formulář. Stačí, když se na výplatním místě prokáží platným průkazem totožnosti.

„Mohou však nastat situace, kdy si vkladatel nemůže náhradu vkladu vyzvednout osobně. V tomto případě může někoho zmocnit k vyzvednutí plnou mocí, jejíž vzor najde na webu Fondu pojištění vkladů," říká Kadlecová.

Od malé záložny k 15 tisícům členů

Metropolitní spořitelní družstvo vzniklo v srpnu roku 1999 jako malá regionální záložna se sídlem v Brně. V posledních zhruba pěti letech rozšířila svou aktivitu do dalších regionů a založila pobočky také v Praze, Olomouci, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Jihlavě a Zlíně. Původní kapitál navýšilo z původních 120 tisíc korun na více než miliardu.

Na konci prvního čtvrtletí letošního roku, než vešly v širší známost jeho problémy, mělo Metropolitní spořitelní družstvo zhruba patnáct tisíc členů a bilanční sumu kolem 14 miliard korun.

V květnu 2013 vydala Česká národní banka předběžné opatření, jímž největší tuzemské kampeličce zakázala přijímat vklady a poskytovat úvěry. V září pak rozhodla o odejmutí povolení působit jako družstevní záložna. Rozhodnutí nabylo právní moci 18. prosince poté, co bankovní rada ČNB zamítla odvolání (rozklad) vůči němu.

Městský soud v Praze pak na návrh České národní banky jmenoval likvidátorem družstva Davida Termera, 23. prosince pak soud poslal záložnu do konkurzu. Insolvenčním správcem ustavil Iva Halu.

Nebezpečné úvěry

Důvodem odnětí licence byly závažné nedostatky v podnikání družstevní záložny, které poškozovaly zájmy vkladatelů a ohrožovaly bezpečnost a stabilitu finančního ústavu. Družstvo podle ČNB poskytovalo úvěry ve výši desítek i stovek miliónů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů. Neprověřovalo při tom řádně bonitu žadatele o úvěr a jeho předpoklady pro řádné a včasné splacení úvěru, ignorovalo také vazby svědčící o možném propojení žadatelů.

Vedle ČNB se o situaci zajímá i Vrchní státní zastupitelství v Praze, které v květnu zablokovalo zhruba 2,6 miliardy korun na účtech samotného družstva i dalších společností. Na podezřelé toky peněz upozornil policii Finanční analytický útvar ministerstva financí.

"Poskytnuté finanční prostředky byly přes řetězce dalších obchodních společností konvertovány na měnu euro a vyváděny do zahraničí," vysvětlila tehdy Aktuálně.cz žalobkyně Daniela Smetanová. Důvodem zablokování bylo podezření ze spáchání zpronevěry, praní špinavých peněz, porušení povinnosti při správě cizího majetku a z úvěrového podvodu.

Vedení záložny pochybení odmítá a považuje postup státu za neúměrně tvrdý. S několika odvoláními proti blokaci peněz však neuspělo. Proti postupu státu, kvůli němuž mají zablokované vklady, protestovalo během října několik desítek klientů před budovou ČNB i státního zastupitelství. Vadilo jim, že ani po několika měsících nemají - navzdory zákonnému pojištění - přístup ke svým penězům, ani informace o tom, jak dlouho ještě bude tento stav trvat.

„Postup České národní banky vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu byl od samého počátku nestandardní, účelový a likvidační a z našeho pohledu předem rozhodnutý," uvedlo vedení družstva v prohlášení z 18. prosince.

Pravidla jsou přísnější...

Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly v Česku vznikat v roce 1996 za účelem provozování finanční činnosti ve prospěch členů. V roce 1999 jich už fungovalo 127, poté však přišla první velká vlna krachů. Ke konci roku 2000 jich zůstalo jen 73. Z kampeliček se v té době ztratilo osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů.

Už v roce 2005 výrazně zpřísnila pravidla pro fungování těchto družstev, dohlíží na ně Česká národní banka a ohledně obezřetnosti podnikání pro ně platí prakticky stejná pravidla jako pro banky. Povinný základní kapitál vzrostl z dřívějších 500 tisíc na 35 milionů korun.

Nová pravidla splnilo jen minimum družstev. Na konci roku 2009 jich Česká národní banka evidovala sedmnáct, ke konci loňského roku už jen třináct. Ojedinělým případem je bývalá záložna Fio, která v roce 2010 získala licenci od ČNB a „povýšila" na banku, nyní patří k úspěšným nováčkům na trhu.

... ale další zpřísnění vláda nestihla

Další zpřísnění měl přinést návrh zákona, který letos na jaře schválila vláda vedená Petrem Nečasem. Sněmovna jej však už nestihla schválit.

Novela měla záložnám od roku 2017 omezit maximální výši bilanční sumy - tedy součtu všech aktiv (zejména úvěrů) či pasiv (zejména vkladů) - na úroveň pěti miliard korun. Změna by se přitom dotkla i záložen, které už na trhu působí (podrobněji zde).

Snaha o omezení je důsledkem překotného růstu záložen v posledních letech, kdy si po sérii krachů z přelomu tisíciletí opět získávaly důvěru veřejnosti. Za loňský rok vzrostl počet členů o téměř 10 tisíc na přibližně 55 tisíc. Celková bilanční suma stoupla o 11 miliard na 39,3 miliardy korun. Pomohly k tomu i vyšší úroky, které některé kampeličky na spořicích produktech nabízely oproti bankám.

Rychlý růst vkladů i úvěrů však viděly jako hrozbu Česká národní banka i Mezinárodní měnový fond. ČNB ve Zprávách o finanční stabilitě uvedla, že družstevní záložny při rychlém růstu vkladů a úvěrů vykazují oproti bankovnímu sektoru dvojnásobný podíl úvěrů v selhání, což lze označit za potenciální riziko. O rok později pak konstatovala, že sektor družstevních založen nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům a stále zůstává ve srovnání s bankovním sektorem rizikovější.