Chystáte rozvod? Zaplatíte za něj třikrát víc než dosud

Petr Kučera Petr Kučera
27. 2. 2010 22:14
Ministerstvo spravedlnosti chce zvýšit soudní poplatky. Podívejte se, co všechno zdraží

Praha - Soudní poplatky od roku 2011 zdraží. Některé dokonce výrazně - například za návrh na rozvod zaplatí manželé 3000 korun, tedy trojnásobek dosavadní částky. Počítá s tím návrh z dílny ministerstva spravedlnosti, který by v pondělí podle očekávání měla schválit vláda.

Více než dosud zaplatí lidé, kteří se soudí o peníze. I nadále má sice poplatek činit čtyři procenta ze sporné částky, minimální sazba se však zvedne z dosavadních 600 na 1000 korun a maximální dokonce z jednoho na jeden a půl milionu korun. Nicméně zvyšuje se i hranice, do níž se platí jen minimální sazba - z dosavadních 15 tisíc na 25 tisíc korun.

Současně má skončit dočasné zvýhodnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Za něj se dosud platila poloviční částka než u klasických platebních rozkazů či jiných sporů o peníze.

Zdraží rozvody, exekuce i zápisy do rejstříku

Z jednoho na tři tisíce korun zdraží návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Pokud se lidé soudí o nemovitosti, měli by od ledna 2011 zaplatit za každou z nich sedm tisíc místo dosavadních tří tisíc korun. Je-li předmětem sporu podnik, zaplatí nově 20 tisíc místo dosavadních 10 tisíc korun. Tyto částky platí nejen pro samostatné spory, ale připočítávají se k základnímu poplatku také při vypořádání v souvislosti s rozvodem manželství.

Jestliže v občanském soudním řízení nepůjde o peněžité plnění a předmětem nebude ani nemovitost, ani podnik, stoupne cena stejně jako u rozvodů, tedy z jednoho na tři tisíce.

Dražší bude například i návrh na takzvané předběžné opatření - tedy typicky když někdo po soudu žádá, aby uložil protistraně povinnost zdržet se určitého jednání do doby, než soud rozhodne o samotném předmětu sporu. Místo dosavadních 500 korun přijde předběžné opatření na tisícovku.

Více zaplatí také podnikatelé při zápisu do obchodního rejstříku. Dosud platí za první zápis 5000 korun. Nově se bude rozlišovat, zda jde o náročnější zápis akciové společnosti (poplatek bude 11 tisíc), nebo jednodušší zápis jiné formy společnosti (nově 6000 korun).

Změna nebo doplnění zápisu v obchodním rejstříku zdraží na 2000 korun, tedy dvojnásobek současného stavu. Nezdraží jen poplatek za výmaz z rejstříku, který zůstane na úrovni 3000 korun.

Poplatek za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (soudní exekuci) sice zůstává v zásadě na dvou procentech z vymáhané částky, zvyšuje se však jeho minimální i maximální hranice.

Zatímco dosud se při vymáhání peněžitého plnění do částky 15 tisíc korun platí poplatek 300 korun, nově to bude 500 korun, nicméně hranice plnění se zvyšuje na 25 tisíc korun. Na opačné straně se maximální poplatek zvyšuje z 1000 na 1500 korun - dosud se platil od vymáhaného plnění převyšujícího 50 tisíc korun, nově až od 75 tisíc korun.

Zdraží i spory o snížení či zrušení výživného, ovšem pouze netýkají-li se vzájemné vyživovací povinnosti dětí a rodičů - ty jsou vždy osvobozeny od poplatků. Nic neplatí ani navrhovatel požadující určení nebo zvýšení výživného v ostatních případech (typicky partner požadující peníze po bývalém manželovi). V praxi tedy zdraží jen případy, kdy bývalý partner chce snížit či zrušit svou dosavadní povinnost vůči bývalému manželovi.

Žádné zdražení, jen dorovnání o inflaci

Podle ministerstva spravedlnosti, které zdražení prosazuje, se poplatky zvyšovaly naposledy před deseti lety. V praxi tak nyní většinou nejde o zdražení, ale jen o dorovnání úměrné inflaci.

Ve vztahu k průměrné hrubé mzdě totiž soudní poplatky od roku 2001 postupně klesaly, ministerstvo je tedy nyní chce jen vrátit na úroveň odpovídající situaci před deseti lety. "Soudy mají stále vyšší výdaje například za poštovné, energie, spotřební předměty i mzdy, aniž by se to v předchozím desetiletí projevilo na poplatcích," zdůrazňuje ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Některé položky, například za zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku, mají být i v roce 2011 dokonce levnější než před deseti lety. Zatímco tehdy činil poplatek 33,8 procenta hrubé mzdy, nově to má být jen 25,5 procenta.

Kromě dorovnání inflace mají změny poplatků motivovat účastníky také ke smírnému řešení sporů či k omezení šikanózních, neúčelných a zbytečných žalob. Mají také odpovídat rostoucí náročnosti některých typů sporů. Složitější než dříve bývají i řízení o majetkové vypořádání při rozvodu manželství.

Podle ministerstva mají i nadále existovat výjimky u některých typů řízení či pro sociálně slabší účastníky, aby se jim neztížil přístup ke spravedlnosti. Kromě už zmíněné většiny sporů o výživné jde například o spory týkající se domácího násilí, sociálních dávek, opatrovnictví, přípustnosti držení v ústavu zdravotnické péče, škody na zdraví či náhrady škody způsobené úřadem, policií a podobně.

I nadále má samozřejmě platit zásada, že strana, která ve sporu uspěje, má nárok na úhradu nákladů řízení - včetně poplatků - od poražené strany.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
V Česku řádí falešní exekutoři, státu to nevadí
Zase změna s pasy, dítě už si do něj nezapíšete
Skončí finta splátkových firem? Zrušil ji další soud

Stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová však přesto namítá, že zdražení poplatků může lidi odradit od toho, aby se odvážili či vůbec mohli domáhat svých práv.

Právě názor ČSSD přitom může být rozhodující. I kdyby sněmovna stihla schválit zvýšení poplatků ještě před květnovými volbami, levice by po případném získání poslanecké většiny měla na podzim ještě čas na změnu.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy