reklama
 
 

Většina lidí ohrožených chudobou nemá velký problém vyjít s příjmy. Vědci porovnali statistiky

10. 12. 2015 15:06
Šedesát procent lidí, kteří se nacházejí pod hranicí příjmové chudoby, tvrdí, že by neměli velké obtíže vyjít s příjmem, ukázala nová studie Sociologického ústavu Akademie věd.

Praha - Většina lidí, kteří statisticky trpí takzvanou příjmovou chudobou, si nestěžuje na to, že nevychází s příjmy. Ukázala to nová studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR Chudoba v České republice, která měla za cíl kriticky zhodnotit data Eurostatu, podle kterých je v Česku nejmenší podíl lidí ohrožených chudobou.

Lidí, kteří jsou pod hranicí příjmové chudoby a zároveň nevycházejí s příjmy, jsou v Česku jen necelá čtyři procenta. Samotnou příjmovou chudobou je přitom ohroženo 9,7 procenta Čechů a velký problém vyjít s příjmy hlásí 9,3 procenta lidí.

"Oba ukazatele se prolínají pouze u 3,7 procenta osob, mezi nimiž jsou výrazněji zastoupeny zejména osoby nezaměstnané a osoby z domácností jednoho rodiče," shrnuje jeden z autorů studie Jiří Večerník.

"61 procent těch, kteří se nacházejí pod hranicí příjmové chudoby, tvrdí, že by neměli velké obtíže vyjít s příjmem," dodává Večerník. Naopak 60 procent Čechů, kteří problém vyjít s příjmem mají, nespadá podle studie pod hranici ohrožení chudobou.

"Téměř ze dvou třetin tedy nejde o stejné domácnosti," dodává Večerník. "Takže když se ptáme, kolik je tady chudých lidí, tak se musíme ptát, jakou chudobu máte na mysli," říká.

Největší rozdíly mezi oběma ukazateli - tedy mezi tím, kolik lidí je skutečně ohroženo chudobou, a tím, kolik z nich tvrdí, že má problém vyjít s příjmy - se vyskytují v hlavním městě. Devět procent Pražanů deklaruje, že se svým příjmem vychází jen s obtížemi. Do kategorie příjmové chudoby jich ale spadá jen pět procent.

Riziko chudoby klesá

Samotný podíl osob, které hlásí velké potíže vyjít s příjmy, je v Česku (9,3 %) nižší než průměr EU - ten činí 11,3 procenta. Pro srovnání, v Rakousku je to 5,6 procenta, v Německu 2,8 procenta, na Slovensku 12,8 procenta a v Polsku 10,7 procenta.

Pokud jde o přesně měřitelné ukazatele, celková chudoba je v Česku nejnižší v celé Evropské unii. V roce 2014 se riziko chudoby a sociálního vyloučení týkalo jen 14,8 procenta obyvatel České republiky. V "nejhorším" Rumunsku to přitom bylo 40,2 procenta a průměr Evropské unie činil 24,4 procenta.

Z údajů Eurostatu zároveň vyplývá, že se zmíněné riziko chudoby či sociálního vyloučení v ČR snižuje. Ještě před deseti lety činilo 19,6 procenta, což byl až dvanáctý nejnižší podíl v EU.

Nejmenší riziko chudoby nebo sociálního vyloučení:

Země Riziko chudoby v roce 2014
1. Česká republika 14,8 %
2. Nizozemsko 16,5 %
3. Švédsko 16,9 %
4. Finsko 17,3 %
5. Dánsko 17,8 %
6. Slovensko 18,4 %
7. Francie 18,6 %
8. Lucembursko 19 %
9. Rakousko 19,2 %
10. Slovinsko 20,4 %
11. Německo 20,6 %
12. Belgie 21,2 %
13. Estonsko 23,5 %
14. Malta 23,8 %
15. Polsko 24,7 %
16. Velká Británie 24,8 %
17. Litva 27,3 %
18. Kypr 27,4 %
19. Portugalsko 27,5 %
20. Itálie 28,1 %
21. Španělsko 29,2 %
22. Chorvatsko 29,3 %
23. Irsko 29,5 %
24. Maďarsko 31,1 %
25. Lotyšsko 32,7 %
26. Řecko 36 %
27. Bulharsko 40,1 %
28. Rumunsko 40,2 %

Pozn.: Údaje pro Estonsko, Irsko a Velkou Británii pocházejí z roku 2013

Nejvíce jsou v Česku chudobou a sociálním vyloučením ohroženy osoby do sedmnácti let, kde se toto riziko týká 19,5 procenta mladých lidí. Míra ohrožení osob mezi 18 a 64 lety činí 14,6 procenta a ve skupině nad 65 let je chudobou ohroženo 10,7 procenta Čechů.

Souhrnný ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení počítá Eurostat celkem ze tří ukazatelů: z ohrožení příjmovou chudobou, z míry materiální deprivace a z pracovní intenzity domácností.

První z nich, ohrožení příjmovou chudobou, je v Česku rovněž nejnižší v celé EU. V roce 2014 spadalo do této kategorie 9,7 procenta obyvatel. 

Země nejméně ohrožené příjmovou chudobou:

Země Míra ohrožení (v roce 2014)
1. Česká republika 9,7 %
2. Nizozemsko 11,6 %
3. Dánsko 11,9 %
4. Slovensko 12,6 %
5. Finsko 12,8 %
6. Francie 13,3 %
7. - 8. Rakousko 14,1 %
7. - 8. Irsko 14,1 %
9. Kypr 14,4 %
10. Slovinsko 14,5 %
11. Maďarsko 14,6 %
12. Švédsko 15,1 %
13. Belgie 15,5 %
14. - 15. Malta 15,9 %
14. - 15. Velká Británie 15,9 %
16. Lucembursko 16,4 %
17. Německo 16,7 %
18. Polsko 17 %
19. Estonsko 18,6 %
20. Litva 19,1 %
21. Chorvatsko 19,4 %
22. Portugalsko 19,5 %
23. Itálie 19,6 %
24. Lotyšsko 21,2 %
25. Bulharsko 21,8 %
26. Řecko 22,1 %
27. Španělsko 22,2 %
28. Rumunsko 25,4 %

Pozn.: Údaje pro Estonsko, Irsko a Velkou Británii pochází z roku 2013

Nejvíce se v tuzemsku ohrožení příjmovou chudobou týká obyvatel Moravskoslezského, Olomouckého a Ústeckého kraje, nejméně Prahy, Středočeského a Plzeňského kraje.

Autoři studie zároveň připomínají, že rozhodující je, jak dlouho příjmová chudoba u jednotlivých lidí trvá. "U naprosté většiny osob ohrožených příjmovou chudobou šlo v minulém desetiletí o přechodný stav," dodává autorka studie Martina Mysíková. 

Materiální deprivace klesá

Materiální deprivací trpělo 6,7 procenta osob v Česku. Jednalo se o lidi, kteří si kvůli nedostatku peněz nemohou dovolit nejméně čtyři z devíti stanovených položek - například zaplatit neočekávaný výdaj v hodnotě 9600 korun, jíst maso, drůbež či ryby každý druhý den, mít pračku, barevnou televizi či automobil.

Stejně jako další ukazatele materiální deprivace v Česku postupně klesá - ještě před deseti lety činila 11,8 procenta.

Míra materiální deprivace byla loni v Česku dvanáctá nejnižší v EU. Vůbec nejméně jsou jí zasaženi Švédové, kde se týká 0,7 procenta populace. Nejvíce se materiální deprivace projevuje v Bulharsku - zde jde o 33,1 procenta obyvatel. Z dalších zemí střední Evropy je ve srovnání s ČR nižší v Rakousku (4 procenta) a Německu (5 procent), vyšší čísla naopak hlásí Slovensko (9,9 procenta), Polsko (10,4 procenta) a Maďarsko (23,9 procenta).

Velmi nízká pracovní intenzita, což je poslední ukazatel, který se podílí na "riziku chudoby", se týkala 5,7 procenta domácností v Česku. To znamená, že jejich členové ve věku 18 až 59 let (přičemž studenti do 24 let jsou vyřazeni - pozn. red.) trávili v zaměstnání v průměru méně než tři měsíce ročně.

Minimálně jedním ze tří příznaků celkového rizika chudoby nebo sociálního vyloučení trpělo v ČR 14,8 procenta obyvatel. Jak ohrožením příjmovou chudobou, tak mírou materiální deprivace a nízkou pracovní intenzitou domácností trpěla dvě procenta české populace.

Celkem Zaměstnanci OSVČ Nezaměstnaní Důchodci
Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení 14,8 % 6,4 % 8,9 % 55,1 % 15,6 %
- příjmová chudoba 9,7 % 3 % 7,2 % 44,8 % 8,1 %
- materiální deprivace 6,7 % 3,9 % 2,2 % 23,7 % 6,1 %
- nízká pracovní intenzita 5,7 % 0 % 0,1 % 35,9 % 5,5 %
Velké obtíže vyjít s příjmem 9,3 % 6 % 3,7 % 32 % 8,4 %

Pozn.: Nízká pracovní intenzita se počítá jen u důchodců do 60 let

autor: Tereza Holanová | 10. 12. 2015 15:06

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama