reklama
 
 

České banky jsou na špici v bezpečnosti elektronických plateb. Spolu s Estonskem nebo Británií

Aktualizováno 29. 6. 2016 13:33
Banky v Česku garantují vysokou bezpečnost internetového bankovnictví, vyplývá ze studie srovnávající 70 bankovních domů z 16 evropských zemí. Spolu s Čechy jsou v bezpečnosti internetových plateb na výši také Britové, Estonci nebo Moldavané. České banky mají povinnost hlásit kybernetické útoky, britské nebo švýcarské dosud ne.

Praha - Bezpečnost plateb po internetu je v Česku v rámci Evropy nadstandardní. Vyplývá to z mezinárodní studie společnosti Grant Thornton Advisory (GTA), která srovnávala 70 bank z 16 evropských zemí. České banky průzkumu vévodí spolu s těmi estonskými, britskými a moldavskými.

„V Česku je autentizace klienta pro vstup do internetového bankovnictví velmi dobře řešena. U tuzemských bank jsou navíc samozřejmostí plány určující přesné postupy v případě ohrožení elektronických systémů,“ říká Tomáš Hládek z České bankovní asociace (ČBA), která se na studii podílela.

„Česká republika je jednou ze zemí s největší mírou přijatých pravidel bezpečnosti elektronických plateb,“ uvádí Michal Beneš z GTA, podle něhož české banky často mnohá opatření zavádějí ještě před vznikem zákonů, které bezpečnost v internetovém bankovnictví řeší. Navíc několikrát ročně kontrolují uživatelská práva svých zákazníků.

Více se krade po internetu než na pobočkách

V čem ale tuzemské bankovní domy zaostávají, je provádění simulovaných kybernetických útoků, které mají poukázat na bezpečnostní mezery v jejich systémech. V Irsku nebo Švýcarsku takové testy probíhají několikrát ročně, v Česku je ovšem jejich frekvence nahodilá.

Bezpečnost českých bank na internetu je dána zvláště oblíbeností moderních platebních prostředků mezi samotnými Čechy. Loni podle Českého statistického úřadu internetové bankovnictví používala téměř polovina domácností, před pěti lety to přitom byla pouhá čtvrtina. Proto zdejší banky třeba spolu s estonskými hodně sázejí na modernizaci svého internetového bankovnictví. “V pozadí aktivních změn se naopak drží Švýcarsko, Irsko, Řecko a Slovensko, což může souviset s tamním konzervativním přístupem,” uvádí Beneš z GTA, který dodává, že banky v těchto státech se také obávají bezpečnostních rizik, které internetové platby přinášejí, a proto se do digitálních novinek příliš nepouštějí.

Kybernetické bankovní zločiny jsou dnes ostatně četnější než klasická přepadení bank, jichž česká policie třeba za rok 2014 zaznamenala pouhých 17. Internetových zločinů přitom v témže roce bylo přes čtyři tisíce a stály za škodami ve výši 1,2 miliard korun.

Banky čekají nové evropské regulace

Finanční instituce v dohledné době čeká přijímání nových evropských regulací. Zatímco estonké banky už několik let pro přihlašování klientů do svého internetového bankovnictví vyžadují elektronickou občanku, Česko na eObčanku stále čeká. Její zavedení přitom podmiňuje evropské nařízení eIDAS, které by Česká republika měla splnit v září roku 2018.

Další evropská směrnice NIS zase bankám a firmám nařizuje hlásit proběhlé kybernetické útoky. V tomto směru je zase Česko napřed a takovou povinnost už stejně jako Nizozemsko jeho zákony předepisují - na rozdíl třeba Švýcarska nebo Velké Británie.

Navíc se v tuzemsku chystá přijetí zákona o centrální evidenci účtů, který má státní správě poskytnout data o identifikaci jednotlivých bankovních klientů, číslech jejich účtů a datech jejich zřízení nebo zrušení. Zákon, který je právě ve Sněmovně a jež má platit od roku 2018, je součástí protiteroristického balíčku Evropské komise. Podle ministra financí Andreje Babiše se s jeho přijetím zjednoduší dotazování desítek státních institucí na informace o citlivých finančních kauzách. “Centrální evidence účtů také výrazně zvýší akceschopnost daňové Kobry,“ upřesnil Babiš v únoru, kdy zákon prošel vládou.

autor: Jan Úšela | 29. 6. 2016 11:18

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama