Češi se stále více zadlužují. Klesá ale počet těch, kteří mají problémy se splácením

ČTK ČTK
30. 5. 2018 9:46
Počet klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem, tedy s nespláceným dluhem na bydlení, klesl na necelých 24 000.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Praha - Celkový dluh obyvatel České republiky činil ke konci prvního čtvrtletí 2,18 bilionu korun a meziročně vzrostl o 175,1 miliardy korun, tedy o 8,7 procenta. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 4,5 miliardy na 36,6 miliardy korun.

Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se meziročně snížil o 5000. Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu klesl o 10 000, vyplývá z aktuálních údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny alespoň tři po sobě následující splátky nebo byl zesplatněn, klesá šestnáct čtvrtletí v řadě a snižuje se nepřetržitě čtyři roky.

"V rámci dlouhodobého poklesu celkového objemu nespláceného dluhu jsou zřejmé dva pozitivní trendy, které oba souvisí s ekonomickou situací v Česku. Na jedné straně klesá počet lidí, kteří mají problémy se splácením úvěrů na bydlení, a zároveň se snižuje průměrná nesplácená částka," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Počet klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem, tedy s nespláceným dluhem na bydlení, činil téměř 24 000. Za tři roky se počet těchto klientů snížil téměř o třetinu. Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se ve stejném období snížil o 40 procent. Jeho pokles doprovázelo snížení průměrného nespláceného dluhu připadajícího na klienta z 556 000 na 475 000 korun.

V prvním čtvrtletí tak byly nesplácením ohroženy dluhy ve výši 11,3 miliardy korun poskytnutých na bydlení. "Ve srovnání s celkovým objemem poskytnutého dlouhodobého dluhu jde o malou část. Téměř všechny úvěry, které lidem banky na bydlení půjčily, jsou řádně spláceny. To mimo jiné ukazuje, že se banky při úvěrování chovají zodpovědně," dodala Novotná. Aktuálně je nesplácením ohroženo 0,65 procenta dlouhodobého dluhu.

Během prvního čtvrtletí se také snížil počet lidí, kteří měli problémy se splácením krátkodobých úvěrů. Ty nejsou určeny na bydlení, ale primárně na spotřebu. Objem krátkodobého dluhu ohroženého nesplácením klesl na 25,2 miliardy korun, meziročně klesl o téměř dvě miliardy korun. Díky tomu podíl nespláceného dluhu klesl u krátkodobých úvěrů na 5,7 procenta.

Koncem března mělo se splácením krátkodobých úvěrů problém 281 000 lidí, tedy o 10 000 méně než o rok dříve a o 16 000 méně než na konci roku 2017. Podíl klientů, který řádně nespláceli své krátkodobé úvěry, činil 11,6 procenta, a byl tak nejnižší od konce roku 2015. U ohroženého krátkodobého dluhu se průměrná nesplácená částka za poslední tři roky snížila o čtvrtinu na 90 000 korun.

Objem celkového dluhu obyvatel naopak stále roste, zvedla se i průměrná částka, kterou si lidé půjčují. Zatímco se počet klientů meziročně nezměnil, průměrná částka na klienta vzrostla o devět procent v případě dlouhodobého dluhu a o osm procent u krátkodobého dluhu.

Každý klient s hypotečním úvěrem nebo úvěrem ze stavebního spoření tak v prvním čtvrtletí dlužil v průměru 1,55 milionu korun, zatímco průměrná částka krátkodobého dluhu dosáhla v průměru 183 000 korun.

"Nízká nezaměstnanost a rostoucí reálné mzdy vedou mimo jiné k tomu, že roste schopnost spotřebitelů splácet své úvěry. Lidé si uvědomují, že zvládnou splácet vyšší měsíční částky, než jak tomu bylo dříve, a proto jsou také ochotní půjčovat si více peněz," shrnul ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl důvody rostoucí průměrné částky krátkodobého dluhu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy