Češi patří v oddlužení mezi nejúspěšnější v Evropě. Zmírnění není potřeba, tvrdí Hospodářská komora

ČTK ČTK
26. 6. 2018 10:40
Hospodářská komora na základě průzkumu nepovažuje za nutné, aby se současná pravidla měnila směrem k větší otevřenosti dlužníkům.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Praha - Tuzemští dlužníci jsou ve splácení svých závazků po Němcích druzí nejúspěšnější v Evropě. Během posledních deseti let usilovalo o vstup do procesu oddlužení 200 000 osob s objemem dluhů 125 miliard korun. Úspěšně oddlužení lidé dokázali v průměru uhradit 56 procent svých dluhů. Data o zadlužení dnes představila Hospodářská komora ČR ve spolupráci se společností InsolCentrum.

Vysoká úspěšnost splácení podle viceprezidentky komory Ireny Bartoňové Pálkové koresponduje zejména se silným ekonomickým růstem v posledních letech. "Skutečnost, že čtvrtina dlužníků uhradila všechny své závazky, tedy 100 procent, svědčí o dobře nastavených současných parametrech pro oddlužení," uvedla Bartoňová Pálková.

Nejnovější statistiky oddlužení navíc ani neodpovídají běžným regionálním ekonomickým rozdílům v jednotlivých krajích ČR. "Vysokou schopnost dostát svým závazkům vykazují i dlužníci v oblastech s tradičně vyšší nezaměstnaností, jako Moravskoslezský nebo Ústecký kraj," doplnila jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá. Velice slušnou úspěšnost při splácení svých závazků vykazují i senioři, a to 49 procent.

Hospodářská komora v této situaci proto nepovažuje za nutné, aby se současná fungující pravidla měnila směrem k větší otevřenosti dlužníkům, jak předpokládá novela insolvenčního zákona a příslušné pozměňovací návrhy některých poslanců.

"Úvahy o změnách jsou založeny na mapě exekucí, která ale pravděpodobně obsahuje přehnané počty. Jsou v ní totiž uváděni jako dlužníci i lidé již zemřelí či oddlužení. Je tedy otázkou, zda se jednostranně nezaměřujeme na pouhou výseč dlužníků, kteří spíše než ekonomické řešení potřebují sociální pomoc," uvedla Bartoňová Pálková.

Změkčení podmínek oddlužení a jeho otevření vyššímu počtu žadatelů by podle Komory mohlo vést k přílišnému zahlcení systému. Ve výsledku by pak schopnější dlužníci pragmaticky mohli být motivováni zaplatit méně, než mohou. Mnozí by pak administrativní proceduru nebyli schopni splnit a zůstali by dlužníky nadále.

Rozhovor: Milion lidí v exekuci: Nemají motivaci vydělat víc, stát chystá dluhovou amnestii, říká Zámečník

Pelikánova oddlužovací novela je jako dluhová amnestie. Je to morální hazard, doplatíme na to všichni, lidé v dluzích nemají motivaci vydělávat víc. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 19 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy