Blyštivý rébus: Poptávka po zlatě klesá, cena ale roste dál. Nová ložiska ovšem chybí

Petr Kain
14. 11. 2020 11:38
Pandemie koronaviru srazila poptávku po špercích, ale i produkci zlata. Celosvětová poptávka po zlatě totiž od začátku července do konce září klesla o 19 procent na 892,3 tuny. Proč tedy jeho cena rekordně roste? Investoři kov stále nakupují, protože je pro ně útočištěm v neklidných dobách. Některé odhady nicméně ukazují, že vrcholu těžby zlata ale již lidstvo buď dosáhlo, nebo brzy dosáhne.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Od ledna už jeho cena vylétla skoro o čtvrtinu, a v srpnu dokonce zlomila historický rekord. Zlato patří k velmi výnosným investicím letošního roku, a to navzdory faktu, že i jemu koronavirus pořádně zatápí.

Kvůli pandemii se totiž ve světě zadrhnul prodej šperků, který je hlavním motorem poptávky po tomto drahém kovu. Ve třetím čtvrtletí se například zájem šperkařského sektoru o zlato meziročně snížil o 29 procent. Celosvětová poptávka po zlatě hlavně kvůli tomu od začátku července do konce září klesla o 19 procent na 892,3 tuny. Byla tak nejnižší nejméně za 11 let.

Jak je tedy možné, že cena zlata roste? Stojí za tím velké nákupy investorů, kteří drahý kov považují za tradiční bezpečný přístav v turbulentních dobách. Jen ve třetím kvartále tak poptávka po zlatě jako investici poskočila o 21 procent. Zájem o zlaté cihly a mince rostl dokonce o 49 procent. To byl také hlavní důvod, proč se cena zlata v srpnu vyšplhala na dosavadní historické maximum 2072,5 dolaru za troyskou unci. Ještě v polovině roku 2019 přitom stála jedna unce kolem 1300 dolarů. Investoři se nebojí jen další vlny pandemie koronaviru, ale rovněž zhoršování vztahů dvou největších světových ekonomik, USA a Číny.

K vyšší poptávce investorů přispěl i slabší dolar, v němž se zlato obchoduje. Pro investory kupující drahý kov v jiných měnách tak jeho nákup zlevnil. Větší zájem o zlato vyvolalo i očekávání investorů, že Spojené státy a zřejmě i některé další země budou muset přistoupit k další podpoře ekonomiky. Peníze, které by do ní vlády i centrální banky nalévaly, by pak končily i ve zlatých investicích. A jak tvrdí analytici, jelikož se tyto podmínky nezmění, bude poptávka po zlatu růst bez ohledu na to, kdo vyhraje v amerických prezidentských volbách.

Foto: Yahoo Finance

Zlatu hraje do karet i propad reálných úrokových sazeb řady investičních nástrojů k nule, či dokonce do záporu. Smazala se tím hlavní nevýhoda drahého kovu jakožto investice − totiž že zlato samo o sobě žádný úrok nenese. Koronavirus navíc nejenže omezil poptávku po špercích, ale také negativně dopadl na produkci zlatých dolů. Asi osmdesátka z nich omezila těžbu, což povede k tomu, že celková produkce letos pravděpodobně meziročně klesne.

Vedle zmíněných faktorů bude cenu drahého kovu do budoucna ovlivňovat jeden zásadní faktor. Totiž jeho nabídka, která je z principu omezená. Podle odhadů jsou aktuální rezervy (jde o množství zlata, které se při současných nákladech a ceně zlata vyplatí těžit) zhruba 50 tisíc tun. Zhruba čtyřnásobné množství drahého kovu již lidstvo vytěžilo. Nové metody těžby mohou samozřejmě zvýšit objem zlata, které se vyplatí ze země dostat.

Podle některých odhadů ale již lidstvo buď dosáhlo, nebo brzy dosáhne vrcholu jeho těžby. Produkce zlata v posledních letech sice rostla, ale stále pomaleji. V roce 2018 se ho na celém světě ze země vykutalo 3531 tun. Loni pak dokonce poprvé od roku 2008 těžba klesla, a to meziročně o jedno procento. Podle zprávy společnosti S&P Global ve světě jednoduše chybí "velká a vysoce kvalitní ložiska potřebná k nahrazení stárnoucích velkých dolů".

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Na východoindické pobřeží udeřil cyklón Nivar, jedna žena zemřela po zřícení stěny podmáčeného domu

Na východoindické pobřeží ve čtvrtek časně ráno místního času za doprovodu prudkého deště a vichru udeřil cyklón Nivar, kvůli kterému tamní úřady musely evakuovat desítky tisíc lidí. Informovala o tom agentura AFP. Střed bouře po mírném oslabení dosáhl pevniny ve 3:00 místního času (středa 23:00 SEČ) v oblasti zhruba 230 kilometrů jižně od Čennaí, ve státě Tamilnádu na jihovýchodě země. Cyklón doprovázel vítr o síle až 130 kilometrů za hodinu.

Prudký vichr ve státech Tamilnádu a Ándhrapradéš vyvracel stromy a sloupy elektrického vedení a vydatné srážky způsobily záplavy. Ve státě Tamilnádu si bouře vyžádala jeden život, když se na ženu zřítila stěna podmáčeného domu.

Nivar podle předpovědí Indického meteorologického úřadu (IMD) v následujících hodinách oslabí a zamíří na sever. Agentura však na twitteru varovala, že nebezpečí "ještě nepominulo, protože část cyklónu je stále nad mořem - i když je už střed nad pevninou".

Zdroj: ČTK
Další zprávy