Boj o provize: Pojišťovny se bojí, proto čekají na zákon

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
Aktualizováno 22. 6. 2015 13:57
Pojišťovny nechaly v rámci konkurenčního boje provize za prodej životního pojištění vystoupat do astronomických výšek.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

- Text jsme 22. června doplnili o reakci zástupce finančních zprostředkovatelů.

Praha – Pojišťovny chtějí omezit provize, které vyplácejí prodejcům životního pojištění. Kolem zdánlivě jednoduše řešitelného problému vznikl rozsáhlý spor ve vládní koalici. Přestože jde o vztah mezi pojišťovnou a prodejci, nechtějí jim firmy snížit provize samy, ale požadují je omezit přímo v zákoně.

Jednotlivé pojišťovny se totiž bojí, že pokud by prodejce omezily samy, přišly by o výraznou část trhu. A pokud by se všechny pojišťovny dohodly na společné úpravě, byl by to kartel.

"Jestliže úpravu systému odměňování provede jedna pojišťovna, ztratí kompletní obchodní produkci. Jestliže se na tom pojišťovny tržně dohodnou, bude se jednat o nesoutěžní chování. Nezbývá tedy než otázku řešit legislativně," tvrdí Tomáš Síkora, výkonný ředitel České asociace pojišťoven, která pojišťovny zastupuje v jednáních s poslanci.

"Řada pojišťoven v poslední době provizní schéma změnila a mění. Některé se rozhodly rozložit provizi v čase, jiné ji snižují a vážou na udržení smlouvy. V tomto světle je zřejmé, že tvrzení o nemožnosti snížení provizí v rámci běžných tržních mechanismů je zcela účelové a nepravdivé," reaguje Jiří Šindelář, výkonný ředitel Unie společností finančního zprostředkování a poradenství.

"Argumenty o strachu pojišťoven, že budou obviněny z kartelu, jsou jen lobbistickou pohádkou, která má zastřít skutečnost, že si chtějí prostřednictvím zákona navýšit zisky na úkor svých obchodních partnerů," pokračuje.

Provize až 200 procent

Pojišťovny nechaly při svém konkurenčním boji provize vystoupat skutečně do astronomických výšek. "Výše provize může být až 200 procent ročního pojistného," říká Síkora. To znamená, že když klient sjedná pojistku, za niž bude platit třeba tisíc korun měsíčně, na provizi pro prodejce zaplatí v průběhu placení pojistky až 24 tisíc korun. Podle Šindeláře ale na tuto horní mez dosáhne jen minimum zprostředkovatelů.

Provizi přitom pojišťovny většinou vyplácejí prodejcům během prvních dvou let trvání pojistky. A právě po skončení této doby přichází nejproblematičtější období, kdy prodejci začnou klienty přesvědčovat, aby starou smlouvu vypověděli a pořídili si novou. To je pro klienty nevýhodné zvláště ve chvíli, kdy si sjednali životní pojištění s investiční složkou, a měli by tedy smlouvu mít na mnohem delší dobu.

Problém s takzvaným přepojišťováním je skutečně masivní. I proto pojišťovny chtějí, aby se výše provizí nejen snížila a zastropovala, ale aby se také vyplácení provize roztáhlo na dobu pěti let.

"Pojišťovny jsou nespokojené primárně s tím, že je ročně přepojištěno zhruba jeden milion smluv a ročně jich z celkového kmene ubývá 200 tisíc," říká Síkora. Pojišťovny na konci prvního čtvrtletí roku 2015 evidovaly celkem 5,8 milionu smluv o životním pojištění.

"Důsledkem přepojišťování, které s výší i formou výplaty odměn úzce souvisí, dochází k nespokojenosti klientů s produkty životního pojištění a k poklesu zájmu o krytí životních rizik," dodává Síkora.

Podle Šindeláře je ale u přepojišťování třeba rozlišovat, zda jde čistě o rizikové životní pojištění, nebo zda obsahuje i investiční složku. "V poslední době je drtivá většina smluv uzavírána pouze na rizika. A pokud u těchto smluv dochází k přetočení, může to být pro klienta velmi výhodné. Nemůže totiž přijít o žádnou naspořenou částku (žádná zde není), ale může získat výhodnější krytí rizik, které pojišťovny v rámci konkurenčního boje nabízejí stále levněji," říká Šindelář.

Babiš versus Šincl

Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem nechce i nadále provize za prodej životního pojištění omezovat. Nyní navrhuje, že pokud klient předčasně ukončí smlouvu na životní pojištění v prvních pěti letech, musí zpět dostat za každý rok dvacet procent z odměny makléře.

Omezit provize na maximálně 150 procent ročního pojistného naopak chce návrh, za nímž stojí pojišťovny a který předkládá poslanec ČSSD Ladislav Šincl.

Jak vysoké provize za prodej životního pojištění jsou, ukazuje třeba porovnání se silně regulovanými produkty penzijních společností. Ty mohou ze zákona dávat prodejcům maximálně necelých 850 korun za smlouvu. I to je jeden z důvodů, proč penzijní společnosti prodávají výrazně méně smluv než před rokem 2013.

Podle Šindeláře je ale hlavní podstatou návrhu poslance Šincla uzamknout klienty pojišťoven a zabránit dalšímu snižování cen. Klientům by naopak podle něj pomohl právě nový návrh ministerstva financí. "Na rozdíl od návrhu poslance Šincla totiž alespoň limituje veškeré poplatky, které pojišťovny smějí klientovi při rušení smlouvy naúčtovat," říká.

Prodejci by přitom provizi, kterou v praxi zaplatí jejich klienti, neměli zatajovat. "Vzhledem k tomu, že se pojišťovny dobrovolně zavázaly zveřejňovat ukazatel nákladovosti svých produktů ještě před sjednáním pojištění, doporučujeme se vždy před sjednáním konkrétního produktu zeptat na jeho konkrétní parametry včetně výše provize. Je to klientovo právo, které ctíme," říká Petr Milata, mluvčí ČSOB Pojišťovny.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy