Chcete účet, ukažte zdroje. Banky neprověřují jen miliony, podezřelých je i pár tisíc

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
2. 8. 2020 13:10
Když paní Michaele z Prahy zavolali z banky, že musí vysvětlit původ peněžních prostředků na svém účtě, příliš nechápala důvod. "Vím, že to banky dělávají, ale mně tam za celá léta nepřistála žádná velká suma. Naopak, obrat činí stabilně pár desítek tisíc korun měsíčně a skoro vše utratím," vysvětluje. Bankéř ale trval na svém - má se osobně dostavit na pobočku a údaje doplnit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Kristýna Zvelebilová

Paní Michaela má běžný a spořicí účet u Poštovní spořitelny již několik let. Na běžném účtě jí každý měsíc přistane částka ve výši průměrné hrubé mzdy. Nevzbuzuje podezření banky žádnými většími a nárazovými částkami, jako by mohly být například ty z prodeje nemovitosti, automobilu či výběru spoření.

"Já opravdu nerozumím, proč bych měla bance vysvětlovat, odkud mi jde pár desítek tisíc měsíčně, nepřevádím přece žádné miliony," zlobí se žena. "Po známých v mém okolí to nikdy žádná banka nechtěla," dodává.

Tiskový mluvčí ČSOB a Poštovní spořitelny Patrik Madle ovšem ujišťuje, že se nejedná o nic výjimečného. Banky mají jasně daná takzvaná AML pravidla - jde o postupy stanovené zákonem k předcházení zneužívání finančního systému - a kromě toho ještě také povinnost uplatnit interní kontrolní mechanismy ke zjišťování jakýchkoliv obchodů, jejichž povahou by mohlo být zastírání původu prostředků.

"Pokud nám nějaká informace od klienta chybí, naskytnou-li se nějaké nejasnosti, případně si aktuálnost údajů potřebujeme potvrdit, kontaktujeme klienta," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz. Dotazování na původ peněžních prostředků podle něj není novinkou, ale standardem již delší dobu i u soukromých osob - tedy nejen těch exponovaných, jako jsou politici či soudci.

Cena za potírání zločinu

Paní Michaela sice na svém účtě obrací jen nízké částky, pozornost kontrolních systémů banky ovšem přilákala pravděpodobně z jiného důvodu. "Ano, mám sjednanou hypotéku u jiné banky, kam mi kvůli tomu musí chodit výplata od zaměstnavatele, takže peníze si pravidelně přeposílám, a ještě po částech, protože u druhé banky musím naplnit tři povinné platby za měsíc," popisuje žena. 

K tomu si často přeposílá peníze kvůli nejrůznějším rodinným výdajům také s manželem a rovněž ze svého spořicího účtu a na něj.

Výsledkem je tedy řada převodů, byť malých, které v rámci kontrolního systému banky mohou budit podezření.

Že výše částek není relevantní a při podezření z páchání trestné činnosti nemusí jít hned o převod milionů, potvrzuje také partner advokátní kanceláře Havel & Partners Filip Čabart. "Zákon má sice různé finanční hranice, kde předepisuje bance konkrétní povinnosti, ale většina z nich se uplatní vždy u trvajícího obchodního vztahu, jako je například vedení bankovního účtu," popisuje.

"Z povahy věci má takováto regulace smysl, neboť právě v menším objemu pravidelných plateb je obtížnější zjišťování jejich původu, a jde tedy o logický způsob chování pachatelů, kteří se na zastírání původu prostředků zaměřují," vysvětluje dále Čabart.

Stačí pak podle něj například pravidelné vybírání hotovosti nebo odesílání částky ihned po přijetí platby na účet, aby byl v bance aktivován příslušný kontrolní mechanismus. "Samozřejmě ve většině případů vede kontrola ke zjištění, že jde o zcela běžné transakce, nicméně toto je cena za identifikaci těch nelegálních," dodává právník.

Neustálá kontrola

ČSOB a Poštovní spořitelna nejsou jediné banky, které ověřují původ peněžních prostředků na účtech svých klientů.

"Doložení původu neboli zdroje peněžních prostředků použitých v jednorázovém obchodu nebo obchodním vztahu je součástí AML prověrky u každého klienta spořitelny, a to jak při vzniku obchodního vztahu, tak i v jeho průběhu. AML prověrka je prováděna u každého klienta, ale rozsah dokládaných informací, dokumentů a dokladů se liší s ohledem na jeho rizikový profil, do kterého je zařazen v souladu s hodnocením rizik," vysvětluje za Českou spořitelnu Lukáš Kropík.

"Obecně chceme vědět u každého klienta, co je zdrojem jeho příjmů, a následně pak u některých transakcí, v souladu s AML zákonem, požadujeme doložení informace či dokumentace o původu prostředků, transakce, vkladu. Tedy již při navazování obchodního vztahu s klienty se dotazujeme na zdroj jejich příjmů. V případě vyšší rizikovosti klienta pak požadujeme rovnou i doložení dokumentace, jako například pracovní smlouvu," potvrzuje Petra Kopecká z Raiffeisenbank.

Cesta na pobočku

Většina bank nicméně zvládne klienta zkontrolovat i na dálku - tedy například přes telefon, e-mail či formulář -, jako třeba u Komerční banky nebo Air Bank. 

"Pokud klienta požádáme o další prokázání původu jeho peněz, ptáme se většinou telefonicky a ve výjimečných případech požadujeme zaslání nějakých písemných dokladů, navštěvovat pobočku klient nemusí," ujišťuje Vladimír Komjati z Air Bank.

"To mě vlastně na tom dopálilo nejvíc - že musím investovat nemalý čas a cestovat někam na pobočku, kterou mám daleko, a nestačí to třeba vyjasnit po telefonu. Pán byl dost neoblomný," dodává paní Michaela.

Že klient na pobočku skutečně fyzicky musí, potvrzuje i Patrik Madle. "V současné době pracujeme na tom, abychom i tento proces s klienty byli schopní zpracovat prostřednictvím elektronických kanálů," dodává za ČSOB a Poštovní spořitelnu.

Osobně musí podat vysvětlení na pobočce i někteří klienti České spořitelny. "U produktů, které jsou zřizovány on-line, jsou ale tyto informace zjišťovány tímto on-line způsobem. K doložení dokumentů a informací k původu peněžních prostředků může být klient vyzván i bankéřem e-mailem v průběhu obchodního vztahu. Pak stačí, když klient zašle požadované informace a dokumenty e-mailem," dodává Kropík.

Mlčet se nevyplácí

Ať už zájemce o bankovní službu nebo již klient považuje dotazování banky za adekvátní, či nikoli, nespolupráce s institucí se mu nemusí vyplatit. V případě, že neposkytne součinnost při doplnění potřebných údajů, banka s ním obchodní vztah neuzavře, nebo ho ukončí.

"Pokud klient neposkytne dostatečnou součinnost při kontrole dle § 9 zákona, je banka povinna postupovat podle § 15 předmětného zákona. Pokud bude nespolupráce vyhodnocena jako nesoučinnost, tak právě dle § 15 zákona máme povinnost obchodní vztah ukončit," potvrzuje za ČSOB a Poštovní spořitelnu Madle.

Transakci se znaky podezřelého obchodu banka hlásí Finančnímu analytickému úřadu, přičemž může dojít i k dočasnému zablokování sporných převodů.

Prevence praní peněz

  • AML pravidly se rozumí postupy a pravidla k předcházení zneužívání finančního systému vycházející ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a vyhlášky č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
  • Podle právních předpisů o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je banka kdykoliv v průběhu trvání smluvního vztahu s klientem oprávněna vyžadovat předložení jí požadovaných dokladů nebo informací ze strany klienta, zejména důkazu původu peněžních prostředků poukázaných na účet klienta, dokladů o bonitě a závazcích klienta nebo jeho důvěryhodnosti.
  • Kontrola probíhá vždy za součinnosti klienta a v zákonem vymezených případech. Banka je povinna získávat informace potřebné k průběžnému sledování obchodního vztahu nebo k přezkoumání zdrojů peněžních prostředků.
 

Právě se děje

Další zprávy