reklama
 
 

Ať firmy povinně přispívají lidem na důchody, volají odbory. Nejdřív u těžkých profesí, pak i mladým

AKTUALIZOVÁNO 13. 9. 2017
S financováním penzí by měly víc než dosud pomoci firmy, říkají odbory. Jejich plán by ale zvedl už tak vysoké zdanění práce v Česku.
Doporučujeme

Praha - S financováním penzí by měly víc než dosud pomoci firmy. Českomoravská konfederace odborových svazů chce, aby zaměstnavatelé povinně museli přispívat zaměstnancům do třetího pilíře penzí, doplňkového penzijního spoření.

"My v odborech jsme pro to, aby se zavedla taková povinnost pro zaměstnance, kteří pracují v rizikových profesích," řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek v předvolební debatě týdeníku Ekonom o důchodech. Postupně by povinnost rozšiřoval i na absolventy s tím, že zaměstnavatel by měl přispívat navíc šest procent z vyměřovacího základu.

"Dokážu si to představit u náročných profesí," reagoval ekonom z think-tanku Idea při CERGE-EI Jiří Šatava. "Trochu mě ale děsí, že v druhém kroku se to přesune na absolventy," dodal. Zvýšilo by to už tak velké odvodové zatížení práce a pro zaměstnavatele zdražilo práci těch, co se poprvé ucházejí o zaměstnání.

O povinných odvodech zaměstnavatelů se v Česku mluví od 90. let. Podle Samka je škoda, že se nepodařilo prosadit koncept zaměstnaneckých fondů, jak je tomu v některých evropských státech. "Byli tady kapitalisté, kteří mohli odvádět výrazně více na rizikové profese. Stát se o to za 25 let nepokusil," říká odborář.

ČSSD se sice snažila několikrát tento koncept prosadit. Například v roce 2001 tehdejší ministr práce Vladimír Špidla tvrdil, že už se na zákonu o těchto fondech jen "vychytávají mouchy". Samostatné zaměstnanecké fondy ale v Česku nakonec nikdy nevznikly.

Samek už nechce znovu tyto fondy křísit, ale navrhuje, aby firmy povinně přispívaly do třetího pilíře. "V prvním kole bych ji zavedl pro všechny rizikové profese, to znamená každý zaměstnavatel, který má zaměstnance zařazeného v kategorii tři a čtyři," prohlásil v debatě. Nejprve by se to tedy mělo týkat povolání, jako jsou například hutníci, ale i svářeči, lakýrníci, skladníci, maséři či noční vrátní.

Později by došlo i na všechny absolventy. "Každý, kdo dnes vstoupí na trh práce, bude mít povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem," popisuje Samek. Výrazně by to změnilo současnou situaci, kdy je zaměstnavatel motivován k příspěvku zaměstnanci do třetího pilíře jen daňovou úlevou.

Povinnost by jednak zvýšila počet střadatelů - dnes je jich 4,489 milionu. A zvedla by se jistě i platba firem. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření ke konci června činil pouze 823 korun měsíčně. Pobírá jej necelý milion účastníků, tedy 21 procent z celkového počtu.

Negativem odborářského návrhu je zdražení už tak hodně odvodově zatížené české práce. Podle Eurostatu je podíl nemzdových nákladů na celkových nákladech práce v Česku šestý nejvyšší z EU. Činí 27 procent, Slovensko je až za námi, před námi je jen Francie, Švédsko, Litva, Belgie a Itálie. V sociálním pojištění placeném zaměstnavatelem jsme pak na samé evropské špičce. Odborářský návrh by to ještě zhoršil.

Šéf důchodové komise vlády Martin Potůček se v debatě také vyslovil pro reformu třetího pilíře, ale spíše než na povinnost by sázel na vytvoření nového veřejnoprávního spořícího fondu, kde by stát připisoval příspěvky odpovídající míře inflace (podrobnosti najdete zde).

  • Téma Reformě důchodů příští vláda neuteče a srovnání penzijních nápadů stran najdete v týdeníku Ekonom, který vychází ve čtvrtek.
  • Celý záznam předvolební debaty Jak reformovat důchody si můžete prohlédnout zde.

autor: David Klimeš

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama