Pomalu a nahodile. Analýza odhalila pět skupin, které státní koronapomoc zcela minula

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 5. 7. 2020 16:17
Vláda doposud vypsala podporu na pomoc firmám a podnikatelům v koronavirové krizi ve výši 857 miliard korun. Slibovala přes bilion. Navíc je státní pomoc pomalá, nahodilá, často netransparentní a řada lidí a firem na ni vůbec nedosáhla. To jsou závěry analýzy Rekonstrukce státu, projektu odborníků, kteří dohlížejí na práci politiků.
Foto: iStock

Experti z Rekonstrukce státu tvrdí, že více než dva měsíce monitorovali peněžní pomoc státu směřující k lidem zasaženým koronakrizí. "Odhalili jsme hned několik systémových problémů. Vládní programy zcela zapomněly na pět skupin lidí, kteří se nevešli do škatulek plošné podpory," říká vedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický. 

Jde o: 

  1. Nové nebo i malé společnosti, kde fungují zaměstnanci a společníci (tři a více) na dohodu o provedení práce či na podíl ze zisku
  2. Zaměstnanci na překážkách, kteří zároveň na vedlejší činnost podnikali a museli zavřít provozovnu
  3. Lidé zaměstnaní na hlavní pracovní poměr, kteří jsou na vedlejší činnost vedeni jako OSVČ. U nich se nebere v potaz rozložení příjmů, přitom mohou mít z vedlejší činnosti hlavní zdroj příjmů.
  4. Neziskové organizace, které pobírají dotace a granty za státního nebo obecního rozpočtu
  5. Lidé pracující na dohody, z nichž ale ta část, která si platí pojištění, si nyní bude moci o pomoc požádat

Podle Kralického není jasné, proč by jim stát také neměl poskytnout alespoň částečnou výpomoc při výpadku příjmů, když řádně odvádí daně a platí zdravotní a sociální pojištění.

Připomíná, že vláda dosud vypsala podporu v celkové výši 857,37 miliardy korun. Z toho přímá podpora tvoří 141 miliard. Velkou část, 665 miliard, tvoří záruky na úvěr a zbytek je nepřímá podpora, jako je třeba odpuštění daní. 

"Přislíbená výše vládní podpory však byla vyšší. Ministryně financí Alena
Schillerová slíbila celkovou podporu ve výši až jeden bilion a 190 miliard
korun. Doposud však vláda reálně vyplatila pouze 81 miliard korun. Pomoc je pomalá. Je to dáno tím, že stát nedůvěřuje občanovi a nechává ho při žádosti prokazovat mnoho skutečností, které už zná," říká k tomu Michal Bláha, vedoucí projektu Hlídač státu a odborný garant Rekonstrukce státu.

Bláha tvrdí, že vláda vyplácí až 88 procent všech alokovaných peněz, tedy 759 miliard korun, v programech s vážnějšími nedostatky. Velkým problémem je například nekoncepční nastavení cílů programu, tedy že postrádají ucelenou strategii pomoci občanům a ekonomice jako celku. Dále absence měření toho, jestli programy skutečně pomáhají těm, na něž cílí, a poměrně velká administrativní náročnost pro žadatele. 

"Obecně lze říci, že vládní pomoc v oblasti náhrady mzdy, půjček, úvěrů, dotací či jakékoliv pomoci na chod provozoven a podniků je podnikateli brána jako velice pomalá, zdlouhavá a často administrativně náročná," shrnuje Karlický. 

Z analýzy vyplynulo, že zejména programy Covid I, II, III vyžadovaly náročnou přípravu. Žádosti museli podnikatelé minimálně konzultovat s účetními, právníky, daňovými poradci. Praktická doba vyřízení byla i tři měsíce. 

"A tak na podporu dosáhli spíše ti žadatelé, kteří mají stabilní zázemí, měli již zkušenosti s žádostmi o státní podporu a krize je zasáhla jen částečně. Naopak firmy, které byly nejvíce zasažené, spadly rychle do problémů a nemohly věnovat čas náročným náležitostem žádostí," dodává Karlický. 

Pozitivně jsou podle něj řadou oslovených podnikatelů hodnoceny programy Pětadvacítka pro OSVČ, Ošetřovné pro OSVČ nebo Antivirus, které byly oproti jiným relativně rychlé a jednoduché. 

Rekonstrukce státu navrhla sedm kroků pro efektivnější pomoc a rozeslala své připomínky všem vládním politikům.

Sedm kroků pro efektivnější pomoc v korona krizi

  • Podmínky programů a všechny informace o nich musí být srozumitelné potenciálním žadatelům.
  • Digitalizace včetně aplikace principu "co si jako stát můžu najít sám,
    nechci po žadateli" a zavedení notifikací o vypisovaných programech
    pro občany.
  • Překládat podmínky programů do cizího jazyka (alespoň do angličtiny)
  • Jasné stanovení měřitelných cílů programu.
  • Napsat důvodovou zprávu ke každému programu, která vysvětlí, proč je
    pomoc určena konkrétní skupině, a proč v navrhované výši.
  • Práce s daty a strategickými plány, které pomohou lépe a systematicky
    zvládnout příští krizi.
  • Zrychlení vyplácení programů. (Pro žádost o podporu by mělo stačit
    čestné prohlášení, ověřování může proběhnout zpětně.)

"Snažíme se s vládou komunikovat celou dobu krize a nabízíme odbornou pomoc. Odezva je nulová," dodává Karlický. 

 

Právě se děje

Další zprávy