Cape Canaveral - Evropská vesmírná laboratoř se do vesmíru dostane nejdříve ve čtvrtek 24. ledna.
Měl ji tam už začátkem prosince vynést americký raketoplán Atlantis. Avšak při kontrolách před startem se ukázalo, že správně nefungovaly senzory, které měří množství kapalného vodíku v nádrži. Vodík společně s kyslíkem slouží jako palivo pro raketové motory kosmického plavidla.
Americká kosmická agentura NASA tedy start několikrát odsunula. Na poslední tiskové konferenci v noci na pátek středoevropského času agentura oznámila, že se pokusí připravit start na 24. ledna.
Třináctitunový válec
Evropská laboratoř, nazvaná Columbus, se má stát součástí Mezinárodní vesmírné stanice ISS.
Raketoplán Atlantis ji tam dopraví ve svém nákladním prostoru během jedenáctidenní mise. Laboratoř tvoří třináct tun těžký válec o průměru 4,5 metru a délce 6,8 metru. Uvnitř něj je vybavení, které budou astronauti používat podle předpokladů alespoň po dobu příštích deseti let.
Raketa se pro laboratoř nehodí
Evropští vědci ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA laboratoř připravovali tak, že ji může do vesmíru vynést pouze raketoplán.
"Bude v jeho nákladním prostoru upevněna tak, aby se tlaky při startu co nejlépe rozložily, přenesly se prostřednictvím úchytného systému na plavidlo a co nejméně zatížily konstrukci laboratoře," vysvětluje přední český znalec kosmonautiky Antonín Vítek z Akademie věd.
Kdyby se nyní laboratoř umístila do mohutné evropské rakety Ariane 5, působilo by přetížení při startu pouze na dno válcovité laboratoře, a to by ji mohlo poškodit.
O laboratoři více čtěte:
Příliš velké přetížení
A totéž platí pro ruskou raketu Proton, která má také nosnost odpovídající hmotnosti laboratoře.
"Navíc raketoplán startuje s maximálním přetížením 3 G, kdežto Ariane má nejvyšší přetížení 4,5 G a Proton pak ještě o něco vyšší," dodává Antonín Vítek.
Na takové přetížení při startu není evropská laboratoř konstruována. Musí tedy čekat, až bude raketoplán v pořádku.
Vliv kosmu na lidské zdraví
Uvnitř laboratoře je deset pracovních sestav pro uskutečňování různých experimentů, každá o velikosti asi telefonní budky.
Pět experimentálních sestav bude sloužit pro experimenty naplánované Evropskou kosmickou agenturou. Zbývajících pět sad bude k dispozici Američanům za to, že jejich raketoplán laboratoř do vesmíru dopraví.
Raketoplán ponese sedmičlennou posádku, z níž dva členové patří k Evropské kosmické agentuře: Němec Hans Schlegel a Francouz Léopold Eyharts. Eyharts pak na kosmické stanici zůstane a zahájí první experimenty.
V laboratoři Columbus mohou současně pracovat až tři astronauti. Její přístroje umožní například zkoumat možnosti růstu polovodičových krystalů ve stavu beztíže (či přesněji mikrogravitace). Jiné přístroje budou měřit zdravotní stav astronautů, aby se dal lépe poznat vliv dlouhodobého pobytu ve vesmíru na lidské zdraví. Tyto údaje jsou potřebné i pro posuzování dalších dlouhodobých letů do vesmíru.
Přístroje i na stropě
Léopold Eyharts také zahájí experimenty se sledováním růstu rostlin v beztíži, aby se dalo určit, jaké si případně může s sebou vzít posádka, která za čtvrt století poletí na Mars.
V zájmu využití místa jsou některé přístroje umístěny i na "stropě" laboratoře. To ovšem při jejich obsluze nemusí vadit, protože ve stavu beztíže není pro lidi důležitá prostorová orientace.
Jiné, zvenčí upevněné přístroje, budou sledovat dění v zemské atmosféře.
Čtěte také:
| USA odtajnily plány, na Měsíci vznikne město | |
| Jak lidé dobudou Mars. NASA zveřejnila detaily | |
| Pět míst, kam mají létat evropští astronauti |
