EU zakáže barvu na vlasy. A nejen to

rst
19. 7. 2006 12:00
Brusel - Chrání nás, nebo naši spotřebu? Koho vlastně Evropská unie chrání zaváděním místy až zvláštních hygienických a bezpečnostních norem.

Evropský výbor pro vědu, vlivný orgán Evropské komise tento týden přišel s tvrzením, že při dlouhodobém používání některých druhů barev na vlasy se zvyšuje riziko onemocnění rakovinou močového měchýře.

Na základě těchto zjištění Evropská komise doporučí zákaz dovozu některých druhů vlasových barev. Výbor také chce sestavit seznam vlasových barev nebezpečných pro lidské zdraví.

Za ekologii, zdraví nebo obchod

Kontroverzní vyhlášky, normy a doporučení, které přicházejí z Bruselu, se ve své podstatě snaží chránit občana Evropské unie před chorobami, nečistým prostředím nebo stresem.

Jejich zavádění zase podporuje trh a spotřebu. Výměna technologií, stavebních materiálů i jiných produktů, které budou splňovat nové bezpečnostní a ekologické normy, není levná.

 

Evropská komise například schválila přísnější plán na ochranu ovzduší. Odborníci komise spočítali, že do roku 2020 díky němu klesne počet předčasných úmrtí Evropanů zaviněných znečištěným vzduchem ze současných 370 000 ročně na 230 000.

Balík opatření si však vyžádá od průmyslu, zejména automobilového, zvláštní náklady v odhadované výši 7,1 miliardy eur ročně. Ty musí výrobci investovat právě do nákupu zvláštních filtrů a dalších technologií.

Kvalita pitné vody je na mnoha místech Česka lepší než u řady neperlivých vod v PET lahvích, které neobsahují kysličník uhličitý
Kvalita pitné vody je na mnoha místech Česka lepší než u řady neperlivých vod v PET lahvích, které neobsahují kysličník uhličitý | Foto: sxc

Obaly, obaly obaly

Normy, které chrání zdraví a bezpečnost občana-spotřebitele v EU, mohou být samy mnohdy neekologické. Na vině jsou různé vyhlášky, které předepisují zabalovat zboží do různých druhů obalů.

Evropský parlament odsouhlasil, že výrobci do budoucna mohou nabízet - a spotřebitelé nakupovat - výrobky balené prakticky v čemkoliv a v jakémkoli množství. Pouze mléko se prodává v sedmi velikostech a máslo v šesti.

Výrobci například stále více potravin balí v menších porcích. To je také jeden z důvodů vzrůstajícího počtu vyprodukovaných odpadů. Občané EU vyrobí ročně 1,3 miliardy tun odpadů, z toho pouze čtvrtina se recykluje.

Přitom obal nemusí vždy zaručovat kvalitu. Například kvalita pitné vody je na mnoha místech Česka lepší než u řady neperlivých vod v PET lahvích, které neobsahují kysličník uhličitý. Přitom litr pitné vody z kohoutku stojí několik haléřů, kdežto litr balené vody přijde zhruba na šest korun.

Náklady na pořízení čistějších vozidel jsou však až o 15 procent větší
Náklady na pořízení čistějších vozidel jsou však až o 15 procent větší | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Čistý trh

Také touha po trvale udržitelném rozvoji nutí investovat značné finanční částky do nových technologií.

Jejich návratnost je však do doby, než si například nedostatek fosilních paliv opravdu vyžádá radikální změnu automobilového pohonu, tedy desítky let, mizivá.

 

Směrnice, která by měla do budoucna ušetřit životní prostředí, avšak s velkými náklady na její dodržování, je například ta, podle níž by nově pořizované prostředky hromadné dopravy musely být nejméně ze čtvrtiny ekologické. Tedy ze čtyř nových autobusů by alespoň jeden musel být na ekologický pohon.

Náklady na pořízení čistějších vozidel jsou však až o 15 procent větší. "Cílem je vytvořit trh čistých vozidel, který sníží a postupně odstraní dodatečné náklady na ekologické technologie," uvedl místopředseda Evropské komise Jacques Barrot.

Aby se tato snaha vyplatila, podle zdrojů z komise je nutné zajistit odbyt nejméně 13 000 takovýchto čistých vozidel ročně.

Slunce.
Slunce. | Foto: Aktuálně.cz

Absurdní normy

Snaha evropských úředníků regulovat občas zachází až do absurdních rozměrů. Jako příklad může sloužit pokus chránit zaměstnance před přílišným slunečním zářením nebo snaha určit univerzální velikost zahradních trpaslíků.

"Slunce vůbec nevyžaduje žádnou regulaci, protože je tu od nepaměti a lidé vědí, kdy nosit kšilty a kdy si namazat obličej, aby se nespálili. Na takovou pitomost není žádná směrnice zapotřebí," prohlásil k tématu český europoslanec Jaroslav Zvěřina (ODS).

Ani trpaslíci nebyli projednávání v Evropském parlamentu ušetřeni. "Je pravda, že komise uvažuje o předložení návrhu na zavedení jednotné normy pro velikost, tvar a vzhled zahradních trpaslíků?" podal písemný dotaz v roce 1992 poslanec lord O'Hagan. Odpovědí však bylo krátké a výstižné "Ne."

 

Právě se děje

Další zprávy