Brusel/Berlín - Co je lepší? Naučit Evropany pít evropská vína, nebo nadprodukci přepálit na levný biolíh?
Ministři zemědělství EU se alespoň navenek shodnou, že přepalovat víno na etanol pohánějící motory aut je zbytečný luxus a potupa pro vinařství unie.
Přimět Evropany k vyšší konzumaci značek "made in EU" ale není jen tak. A málokterý z politiků má tu odvahu, aby předstoupil před "své" vinaře a řekl jim, že unie jejich víno nechce a nepotřebuje.
Kolik vína EU nepotřebuje
- 15 milionů hektolitrů se ročně přepálí na biolíh
- v motorech tak skončí osm procent evropské produkce
- EU ročně vyplatí na dotacích za destilace 450 milionů eur
Vůči vyprodukovaným nadbytkům vína je Evropská unie štědrá. Původně tzv. krizová destilace, tedy dotace na pálení vína, při kterém vzniká biolíh, existovala jen jako mimořádné opatření. Jenže v průběhu let se z ní stala běžná praxe regulace přesyceného trhu.
Destilace? Skoncujme s tím, vyzval Berlín
"Veřejné prostředky musí být použity na smysluplné věci," řekl na nedávné schůzce šéfů resortu zemědělství zemí EU německý ministr Horst Seehofer. S bohatými dotacemi za destilace je podle něj třeba skončit.
"Ročně vydává unie na nucenou destilaci 450 milionů eur. Takhle to vážně dál nejde," domnívá se i německá europoslankyně Christa Klassová.
Jenže největším producentům vína v EU - Francii, Španělsku a Itálii - současná situace vyhovuje.
Proti sílící konkurenci australských a jihoamerických vín našla unie kromě subvencí na přepalování vína na biolíh ještě jeden recept: klučení vinic.
To ale většina zemí považuje za devastaci krajiny a drastické opatření, i když za vytrhání vinice vinaři dostanou dotace z Bruselu. Za jeden hektar je to asi 7 tisíc eur.
Komise chce vyklučit každou osmou vinici
Podle Evropské komise je nicméně 12 procent všech evropských vinic zralých k likvidaci. Optimální by tak bylo zmenšit plochu vinic o 400 tisíc hektarů.
O reformě evropského vinařství se debatuje již několik let. Právě nadcházející portugalské předsednictví si předsevzalo jako jeden ze svých cílů dotáhnout do konce novou směrnici. Ta by měla zaručit spravedlivější rozdělení dotací.
Česka se problém přepalování vína netýká. Roční produkce je totiž relativně malá, a dovoz vín ze zahraničí tak není pro vinaře natolik drastickou konkurencí jako například ve Francii nebo sousedním Rakousku.
Nováčci: EU protežuje staré členy
Čeští vinaři si ale stěžují na to, že Brusel při jednáních protežuje země původní patnáctky. Takový přístup podle nich poškozuje nové členské státy. "Chceme spravedlivý systém, jehož hlavním parametrem je výměra vinic," argumentuje Václav Hlaváček z Agrární komory.
