Erdogan podepsal první dekret po vyhlášení výjimečného stavu. Zavřel přes tisíc škol

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 7. 2016 15:54
První dekret s Erdoganovým podpisem dovoluje držet podezřelé ve vazbě až třicet dní bez obvinění. Uzavřel také 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení. Erdogan v zemi vyhlásil výjimečný stav ve středu. Pokus o převrat si minulý týden vyžádal podle nové úřední bilance 270 mrtvých, mezi nimiž je i 24 pučistů.
Foto: Reuters

Istanbul - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal první dekret po nedávném vyhlášení výjimečného stavu. Nařídil v něm uzavřít více než 1000 soukromých škol a na 30 dnů rozšířil období, kdy podezřelý smí být zadržován bez vznesení obvinění. Uvedla to agentura Anadolu. Výjimečný stav byl v Turecku vyhlášen v reakci na pokus o státní převrat z minulého týdne, platit má tři měsíce.

Erdogan v zemi vyhlásil výjimečný stav ve středu. Pokus o převrat si minulý týden vyžádal podle nové úřední bilance 270 mrtvých, mezi nimiž je i 24 pučistů.

První dekret s Erdoganovým podpisem nařizuje uzavřít 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení, upřesnila státní agentura Anadolu. Tyto instituce jsou podezřelé ze styků s muslimským duchovním Fethullahem Gülenem, který žije v exilu ve Spojených státech. Erdogan označuje Gülena za strůjce neúspěšného převratu, o který se pokusila turecká armáda.

Personální čistky ve státních institucích v Turecku se mezitím dotkly už více než 50 000 vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Přes 11 000 lidí, většinou vojáků, je ve vazbě. Za mřížemi se ocitlo mimo jiné skoro 300 příslušníků prezidentské stráže, což je zhruba desetina této elitní jednotky, a také 126 generálů a admirálů.

Ankarský prokurátor Harun Kodalak v sobotu v tureckých médiích oznámil, že ze zatčených pučistů bylo v rámci vyšetřování "v první etapě osvobozeno zhruba 1200 vojáků". Zdůraznil přitom, že jde "výlučně o řadové vojáky", bez hodnosti.

To lid si žádá trest smrti

Erdogan evropským kritikům represí dnes odpověděl, že trpí protitureckými předsudky, kterými se řídí. "Pokud můj lid, má země bez ustání žádá trest smrti, pokud to říkají představitelé národa ve sněmovně, pak musím respektovat tento požadavek. V demokracii suverenita patří lidu," řekl televizi France 24 k varování, že zavedení trestu smrti by ukončilo naděje na vstup Turecka do Evropské unie.

"Evropa nás nechává čekat u dveří už 53 let. Žádná jiná země během vyjednávání o vstupu do EU nezažila tolik utrpení, stejně jako v otázce zrušení víz," poznamenal Erdogan. Připomněl také, že Turecko posloužilo unii jako štít chránící Evropu před přívalem migrantů. "Dali nám sliby, ale nedodrželi je," dodal.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy