Zůstat v EU, nebo odejít? Jak by o Brexitu hlasovali čeští ekonomové

Tereza Holanová Tereza Holanová
23. 6. 2016 19:45
Levnější libra, méně peněz z evropských fondů, obchodní války, pokles hrubého domácího produktu nebo pomalejší růst mezd. I tak by podle tuzemských ekonomů mohli obyčejní Češi pocítit Brexit. Co dalšího Česku hrozí, pokud Velká Británie opustí Evropskou unii, a jak by v referendu hlasovali samotní experti, si přečtěte v naší anketě.

Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty VŠE

Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze
Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze | Foto: Miroslav Ševčík

Jak byste nyní na místě Britů hlasoval vy?

Hlasoval bych stejně, jako kdyby referendum probíhalo u nás. Byl bych pro vystoupení z Evropské unie.

Z jakého důvodu?

Pokud eurokraté, eurobyrokraté, eurohujeři a různí euroromantici nedostanou pořádný políček, tak bude pokračovat jejich uzurpace moci oklešťováním individuálních svobod, až v evropském prostoru nastolí takové totalitní pořádky, kterých jsme se my po roce 1989 těžce zbavovali. Brexit, i když může být pro někoho svým způsobem bolestný, je jedna z posledních možností, jak mohou Britové zastavit procesy oklešťování individuálních svobod. 

Jak by podle vás mohl odchod Velké Británie z EU v následujících pěti letech poznamenat běžné Čechy?

Domnívám se, že běžný Čech, který se touto problematikou profesně nezabývá, nebude za pět let vůbec vědět, že k nějakému Brexitu došlo. Krátkodobé dopady mohou být zanedbatelné. Protože Británie není v Schengenském prostoru, tak ani cestování případný Brexit významně neovlivní. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nálety v povstaleckých oblastech Sýrie usmrtily 20 lidí, tvrdí Syrské organizace pro lidská práva

Nálety syrské a ruské armády v sobotu v povstaleckých oblastech v Sýrii usmrtily nejméně 20 civilistů, mezi mrtvými je osm dětí. S odvoláním na sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva o tom informovala agentura Reuters. Při leteckých úderech na pět vesnic v oblasti Idlibu na severozápadně země rovněž utrpělo několik lidí zranění.

Čtyři civilisté včetně jednoho dítěte přišli o život ve vesnici Bára na jihu Idlibu, který mají z větší části stále pod kontrolou odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada. Reportér agentury AFP popsal, jak se záchranáři snažili dostat k obětem v troskách dvoupatrového domu, který se po náletu zřítil.

Nejméně devět lidí pak zemřelo při útoku na tržiště ve vesnici Baljún a další dva civilisté zahynuli v oblasti Džabal Závíja na jihovýchodě Idlibu. Barelové bomby svržené z vrtulníků usmrtily pět civilistů, včetně tří dětí, ve vesnici Abadíta. Barelové bomby jsou většinou sudy naplněné výbušninami a šrapnely.

Současné boje jsou nejprudší od srpna, kdy bylo sjednáno příměří. Vojsko o provincii začalo bojovat v dubnu a do srpna byla provincie terčem mnoha náletů syrského letectva i jeho ruských spojenců. OSN odhaduje, že od dubna opustilo domovy na 400 tisíc lidí. Sporadické boje pokračovaly i po srpnu a SOHR tvrdí, že od té doby přišlo o život na 160 civilistů.

Další zprávy