Ztráty České pošty zaplatí stát, vláda se dohodla na stropu

Petr Kučera Petr Kučera
25. 5. 2015 12:18
Na základní služby měl poště původně přispívat fond, do něhož by přispívali její konkurenti, ale i sám státní podnik.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

Praha – Ztráty České pošty ze základních služeb by měl platit přímo stát, nikoliv sama státní pošta a její konkurenti. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes po několika odkladech schválila vláda a nyní zamíří k poslancům.

S návrhem přišlo ministerstvo vnitra, do jehož resortu pošta spadá. Naopak proti dotacím bylo ministerstvo financí. Po několikatýdenních sporech se nakonec ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a ministr financí Andrej Babiš (ANO) shodli na kompromisu v podobě stropu pro státní pomoc.

"Pošta bude mít pro rok 2015 nárok na kompenzaci až do výše 700 milionů korun ročně," řekl Chovanec. O rok později má strop klesnout na 600 milionů a od roku 2017 na 500 milionů korun.

Základní služby

Česká pošta má jako poskytovatel univerzální služby (základních poštovních služeb) ze zákona následující povinnosti, které ostatní poštovní operátoři nemají:
- musí zajistit pokrytí celého území republiky sítí kamenných pošt – poboček,
- musí zajistit požadovanou dostupnost kamenných pošt (vzdálenost, otvírací doba),
- musí doručovat každý pracovní den na každou adresu,
- musí doručit minimálně 92 % listovních zásilek do druhého pracovního dne,
- musí zajistit rozsáhlou síť poštovních schránek (jedna na 1000 obyvatel).

Česká pošta musí jako držitel poštovní licence zajistit na celém území České republiky všeobecnou dostupnost základních služeb. Jde například o dodávání listovních zásilek do dvou kilogramů, balíků do 10 kilogramů, převod peněz prostřednictvím poukázek, ale také zachování určitého počtu – byť i ztrátových – poboček.

Ztrátu z těchto „nařízených“ služeb jí měl hradit kompenzační fond, do něhož měli povinně přispívat všichni poštovní operátoři úměrně svému tržnímu podílu. Paradoxně nejvíce by tak platila sama Česká pošta, model se ale nelíbil ani jejím konkurentům. Ministerstvo vnitra proto prosazuje, aby poště přispíval přímo stát prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu.

Babiš chce další úspory

Se změnou nesouhlasilo ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO). Poukazovalo na nízkou ekonomickou efektivnost státního podniku, přičemž hrazení ztrát ze státního rozpočtu by ještě snížilo tlak na efektivitu provozu. Jako příklad ministerstvo uvádí nedostatečně využitou pracovní dobu zaměstnanců. Chtělo proto po resortu vedeném Milanem Chovancem informace ohledně dalších možných úspor a restrukturalizace, aniž by to vedlo k významnému propouštění.

Za poskytování základních služeb v roce 2013 požaduje Česká pošta téměř 1,8 miliardy korun, regulátor jí ale přiznal zhruba o miliardu méně. Státní podnik se proti rozhodnutí odvolal, o částce tedy stále není definitivně rozhodnuto. I to je důvod, proč původně plánovaný kompenzační fond zatím nezačal fungovat.

Podle Babiše je také potřeba stanovit mechanismus, na jehož základě by stát peníze přiděloval, a ideálně i strop této dotace. Vytvořit jej má pracovní skupina tvořená zástupci obou ministerstev a České pošty. "Podle mého názoru pošta nepotřebuje okamžitě finanční injekci. Má na účtu dvě miliardy korun a ziskové hospodaření za minulý rok," řekl už dříve Babiš.

Poště hrozí ztrátový výsledek

České poště klesl loni zisk před zdaněním o pětinu na 241 milionů korun. Tržby se snížily zhruba o půl miliardy na 19 miliard korun. Hlavním důvodem je pokračující pokles objemu listovních zásilek, z nichž přitom pocházela téměř třetina výnosů. Jen v letech 2009 až 2013 klesly tržby z vnitrostátních listovních zásilek o 2,2 miliardy korun. Podle údajů z roku 2013 tvořily poštovní služby jako celek dvě třetiny výnosů České pošty, finanční služby zhruba pětinu, služby v oblasti informačních a komunikačních technologií pak desetinu.

„Dosud se České poště dařilo výpadek výnosů z listovních služeb kompenzovat rozšiřováním nabídky logistických, finančních a informačních služeb a optimalizací nákladů. V dalších letech však pokračující pokles výnosů z listovních zásilek převáží nad její schopností jej dorovnávat z ostatních činností,“ uvádí důvodová zpráva ministerstva vnitra k novele. Připomíná, že jen provozní náklady v letech 2009 až 2014 klesly o 2,6 miliardy korun, mimo jiné i snižováním počtu zaměstnanců a stagnací mezd.

Podle generálního ředitele České pošty Martina Elkána by podnik letos od státu potřeboval čtvrt až půl miliardy korun, aby se nepropadl do ztráty. Slibuje, že se dále bude snažit zefektivnit provoz a najít nové příjmy.

Pomoci mají soukromníci

Tři čtvrtiny poboček České pošty mají do roku 2025 provozovat soukromníci nebo místní samospráva formou franšízy. Sám státní podnik si nechá necelých 700 „páteřních“ poboček z dosavadních zhruba 3200. Počítá s tím aktualizovaná verze projektu Pošta Partner.

Celkový počet poboček České pošty má přitom podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu dosahovat alespoň 2100, zbylou více než tisícovku tedy může pošta teoreticky uzavřít. Ministr vnitra Milan Chovanec ale chce zachovat dosavadní síť 3200 poboček, proti omezování je také premiér Bohuslav Sobotka.

„Česká republika má nejnižší podíl poboček provozovaných smluvními partnery v Evropě. Například v Německu je to téměř 100 procent, v Rakousku 71 procent,“ říká mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Projekt Pošta Partner začal už v roce 2009, kdy vznikla první franšíza na Božím Daru, rozvíjel se ale pomaleji, než podnik plánoval. I proto nyní pošta vylepšila podmínky pro partnery.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

Další zprávy