Způsobil škodu za miliony, platit však nic nemusel. Soud státního úředníka ochránil

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
30. 10. 2019 6:20
Odřené služební auto, manko, rozbitý počítač. Pokud zaměstnanec způsobí škodu, musí ji zaměstnavateli uhradit. V plné výši nebo částečně, jak stanovuje zákon. Většina lidí tato pravidla zná a počítá s nimi, Nejvyšší soud v Brně však nyní experty překvapil. Rozhodl totiž, že pokud státní zaměstnanec způsobí porušením svých povinností škodu, nenese za to žádnou odpovědnost.
Ruský rubl, peníze, pokladna, mince, bankovky
Ruský rubl, peníze, pokladna, mince, bankovky | Foto: Reuters

Ředitel odboru na ministerstvu obrany měl pracovní smlouvu na dobu určitou na jeden rok. V té době uzavřel dodatek k už stávající smlouvě a objednal "monitoring počasí" v ceně 6902 korun za den. Celkem takto zaplatil dodavateli navíc k původně objednaným službám 2 772 399 korun.

Porušil tím různé zákony a směrnice, jeho pochybení potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo obrany později muselo tuto částku navýšenou ještě o stoprocentní pokutu vrátit do státního rozpočtu. Jednalo se zhruba o 5,5 milionu korun.

"Ministerstvo tedy na řediteli následně uplatnilo škodu, a to ve výši 4,5násobku jeho platu, jak říká zákon. Měl tedy uhradit 143 700 korun. Po letech sporu nyní Nejvyšší soud rozhodl, že ředitel nakonec nemusí platit nic," říká Tomáš Procházka, advokát právní kanceláře Eversheds Sutherland, který na případ upozornil. 

Zdůvodnění soudu je překvapující: Zaměstnavatel o žádné peníze nepřišel. Zaměstnavatelem je totiž Česko, a pokud došlo k tomu, že ministerstvo obrany zaplatilo 5,5 milionu do státního rozpočtu, je to vlastně jen předání peněz z jedné kapsy do druhé, takže českému státu žádné peníze nechybí. A pakliže Česku nechybějí peníze, nevznikla žádná škoda. A když nevznikla škoda, nenese zaměstnanec žádnou odpovědnost.

Jak zaměstnanec odpovídá za své chyby v práci

Zákon ukládá zaměstnavateli mimo jiné prokázat, že ke škodě nedošlo jen náhodou a zaměstnanec škodu skutečně zavinil.

Zaměstnanec musí zaměstnavateli nahradit škody nebo její části v případě, že: 

  • dojde k porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
  • skutečně dojde ke vzniku škody
  • mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance musí být příčinná souvislost a jednání zaměstnance musí být zaviněné
  • Skutečná škoda je podle zákoníku práce ta, která sníží zaměstnavateli majetek, tedy musí vynaložit náklady na opravu, které by bez škodné události nevynaložil. 
  • Za ušlý zisk firmy zaměstnanec neodpovídá, pouze v případě, že by šlo o škodu způsobenou úmyslně nebo by byl pod vlivem alkoholu či drog.
  • Drobné škody platí zaměstnanec v plné výši, u vyšších škod platí maximálně 4,5násobek své hrubé měsíční mzdy. 

Soud však v podstatě vykopal příkop mezi pracovníky soukromých firem a státními zaměstnanci. "Rozhodnutí je v protikladu vůči zaměstnanci soukromé firmy, který by za pokutu svému zaměstnavateli odpovídal. Při posuzování tohoto případu se musel Nejvyšší soud vypořádat s rozporem mezi striktně formální právní argumentací a zdravým selským rozumem. Ve svém rozhodnutí upřednostnil formální právní argumenty. Tím ale zároveň vyslal nevhodný signál o neodpovědnosti státních zaměstnanců a zásadně zkomplikoval veřejným institucím možnost vyvodit důsledky za protiprávní nakládání s veřejnými prostředky," míní advokát Procházka. 

Jak je to normálně?

Právní úprava odpovědnosti zaměstnance za škodu je v zásadě shodná pro veřejný i soukromý sektor. Platí, že pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, musí ji nahradit. Text zákona ovšem ukládá zaměstnavateli prokázat, že ke škodě nedošlo jen náhodou a zaměstnanec škodu skutečně zavinil.

"Zaměstnanec je dále chráněn omezením odpovědnosti na čtyřapůlnásobek měsíční hrubé mzdy a odpovědností pouze za skutečně způsobenou škodu. Za ušlý zisk zaměstnavateli neodpovídá. Tuto ochranu zaměstnance je možné prolomit, jen pokud zaměstnanec škodu způsobil schválně nebo byl pod vlivem alkoholu či drog," vysvětluje Tomáš Procházka. 

Jak říká, v praxi jsou případy škody způsobené zaměstnancem časté. Nejvíce je případů s drobnými částkami. "Pokladní večer chybí pár desetikorun v pokladně, obchodní zástupce odře auto, operátor nepřijde na pracovněprávní lékařskou prohlídku, kterou pak zaměstnavatel musí zbytečně platit. Setkávám se samozřejmě i se závažnějšími případy, které už obvykle překračují hranu trestní odpovědnosti a zahrnují krádeže, zpronevěry, tunelování nebo insider trading," říká advokát z Eversheds Sutherland.

Vzpomíná na nedávný kuriózní případ zaměstnankyně, která služebnímu autu tři roky nedolévala ani neměnila olej a chvíli před najetím sta tisíc kilometrů zadřela motor. Protože šlo auto nakonec do aukce, platila rozdíl mezi očekávanou cenou s funkčním motorem a skutečnou prodejní cenou s tím zadřeným. 

Mám pojistku, ta mě ochrání

Zaměstnanci se celkem často snaží u způsobené škody v práci uplatnit pojistku "na blbost". "Setkávám se ovšem s tím, že u vyšších částek se snaží pojišťovny najít nějakou právní kličku, jak neplatit, tedy výluky z pojištění. Setkal jsem se například s vyloučením veškerých mank nebo třeba všech případů, kdy zaměstnanec porušil nějakou povinnost uloženou zaměstnavatelem. Pojistné podmínky je proto potřeba detailně číst, aby opravdu pokrývalo rizika zaměstnance," varuje Procházka. 

Zatímco náhradu drobné škody platí zaměstnanec většinou v plné výši, u těch vyšších zaplatí maximálně zmíněný 4,5násobek hrubé mzdy. Zákon tím zaměstnance chrání, aby ho chyba z nedbalosti ekonomicky zcela nezruinovala. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Očkování v USA jde rychle, Universal odkládá premiéru filmu Rychle a zběsile 9 už jen o měsíc

Jen o měsíc odkládá filmové studio Universal velkorozpočtový snímek Rychle a zběsile 9, který měl také do českých kin dorazit koncem května. Nově se s premiérou počítá na 25. června, píše agentura Reuters. Podle ní se hollywoodská firma vlastněná nadnárodním konglomerátem Comcast snaží vytipovat dobu, kdy se do biografů bude moci vrátit co nejvíce lidí, aby z prodeje vstupenek zaplatila náklady. Snímek měl rozpočet přes 200 milionů dolarů, v přepočtu 4,4 miliardy korun.

Universal film odložil jen o měsíc. Podle Reuters to dokazuje, že studio vkládá naděje do rychlého průběhu očkování v USA a Kanadě, které společně tvoří největší filmový trh světa. V New Yorku se sítě biografů AMC, Cineworld či Cinemark po roční pauze způsobené pandemií znovu otevřely tento pátek. Provozovatelé doufají, že v lukrativní letní sezóně už na velkorozpočtové filmy jako Rychle a zběsile 9 přitáhnou opět davy nyní již naočkovaných diváků. Jako první má do kin 7. května zamířit Black Widow, ve které stejnojmennou superhrdinku hraje Scarlett Johanssonová.

Zdroj: Reuters
Další zprávy