Schválený zákon poškodí ty, co platí za energie, varuje ERÚ

ČTK ČTK
10. 4. 2015 14:31
Schválená novela energetického zákona podle regulátora umožňuje energetickým firmám započítat do regulované ceny více nákladů.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Novela energetického zákona, kterou dnes schválila Sněmovna, zhorší podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) postavení těch, kteří platí energie. Důvodem má být mimo jiné to, že firmy z oblasti energetiky, které ERÚ reguluje, budou moci po úřadu při stanovování tzv. regulované ceny požadovat započtení většího objemu svých nákladů než dosud.

Například u elektřiny regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny. Jsou v ní zahrnuty například poplatek za přenos a distribuci elektřiny a příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečné ceny tvoří takzvaná silová elektřina. Je neregulovanou složkou a dodavatelé si ji určují sami.

"Stále se domníváme, že v zákoně je celá řada věcí, které zhorší postavení těch, co platí energie," řekl ČTK mluvčí Jiří Chvojka. Podotkl, že dosud si mohly dát regulované subjekty do nákladů jenom omezenou část svých nákladů, což se změní. "Do budoucna budou moci tyto společnosti dát mnohem větší podíl nákladů do regulovaných složek a ERÚ jim bude muset ze zákona vyjít vstříc," dodal Chvojka.

Mládek: Kvůli novele se zdražovat nebude

Úřad dlouhodobě přípravu novely kritizoval. Ministerstvo průmyslu podle něj dostatečně nevyčíslilo její dopady. Ministerstvo ale říká, že žádný odběratel kvůli novému způsobu placení poplatku za obnovitelné zdroje nezaplatí víc než dosud, někteří by údajně naopak mohli ušetřit. Ministr průmysl Jan Mládek dnes poslancům řekl, že sice nemůže zaručit, jaké budou ceny energií, protože nesestávají pouze z příspěvků na obnovitelné zdroje, zaručil se však za to, že zdrojem případného zdražení energií nebude přijatá novela.

Ministr Mládek dnes také řekl, že novela zvýší výdaje státního rozpočtu o pět miliard korun, které mají ušetřit průmyslové firmy. Podle Chvojky však bude dopad mnohem větší. "Je to dopad pět miliard, ale krát 17 let, po které se ta podpora bude platit. Ve skutečnosti to je podstatně větší číslo, skoro 90 miliard korun, které zaplatíme proto, že byla v minulosti špatně nastavena podpora obnovitelných zdrojů," řekl Chvojka. Dodal, že nebyla vyčíslena ani řada dopadů, na které upozorňoval ERÚ i Nejvyšší kontrolní úřad.

ERÚ podle Chvojky naopak vítá, že poslanci v zákoně neschválili sporný návrh, který by umožnil rozdělování solárních a větrných elektráren na menší. Úřad upozorňoval, že solární elektrárny by se rozdělením mohly vyhnout odvodu solární daně.

Novela prošla nejtěsnější většinou: hlasovalo pro ni 86 poslanců a přesně toto množství bylo zapotřebí. Podpořila ji koalice, opozice se převážně zdržela. Poslanci Úsvitu, kteří patřili mezi nejhlasitější kritiky, byli proti.

"Bitva je dobojována, vyhrál pan ministr Mládek, vyhrála energetická lobby," řekl dnes novinářům místopředseda poslanců Úsvitu Petr Adam.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Airbus reorganizuje výrobu, ve Francii závody spojí, v Německu naopak rozdělí

Evropský výrobce letadel Airbus ohlásil největší reorganizaci svých výrobních závodů ve Francii a Německu za více než deset let. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Airbus výrobu uskupí do tří celků. Ve Francii výrobu sloučí, v Německu rozdělí. O provozu ve Španělsku se vede debata.

Ve Francii výrobce letadel spojí výrobu aerostruktur do jednoho subjektu. Závody v Saint-Nazaire a Nantes, kde se montují trupy letounů, se tak sloučí s divizí Stelia s globální působností.

V Německu Airbus rozdělí divizi Premium Aerotec. Část z ní sloučí se závody ve městech Stade a Hamburk, z části vznikne samostatná divize, která se bude zabývat výrobou detailních součástek v omezeném množství.

"Posuzujeme různé vlastnické struktury s cílem najít to nejlepší řešení," uvedl mluvčí společnosti ohledně naposledy zmíněné divize. Ta produkuje jak jednoduché součástky za pár dolarů, tak i ty složitě obráběné, co stojí desítky tisíc dolarů. Spadat by pod ní měla i část továrny v Augsburgu a rumunský závod v Brašově.

Šéf podniku Guillaume Faury před dvěma měsíci označil výrobu aerostruktur, do nichž se řadí i trupy letadel, za hlavní předmět podnikání Airbusu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy