Česko začalo náhle nakupovat zlato, které kdysi odvrhlo. Cena nás nezajímá, říká ČNB

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
24. 7. 2020 6:41
Česká národní banka nakoupila před pár týdny 1,2 tuny zlata. Ačkoliv jde z pohledu banky o "malé" doplnění zlatých rezerv, transakce sama o sobě vyvolává otázky. Jde totiž o vůbec první nákup zlata v historii centrální banky. Do té doby zlaté rezervy jen rozprodávala a označovala se za "nezlatou centrální banku moderního typu". Navíc nákup přichází v době, kdy cena drahého kovu atakuje rekordy.
Zlatá cihla, ilustrační foto
Zlatá cihla, ilustrační foto | Foto: Shutterstock

"To, že naše centrální banka navýšila své zlaté devizové rezervy o 39 000 uncí, je dobrou a navýsost důležitou zprávou," říká David Marášek, ředitel společnosti Zlato, která investiční kov prodává. Podle něj Světová rada pro zlato (WGC, World Gold Council) považuje nákupy nebo prodeje zlata, které přesáhnou v jednom měsíci jednu tunu, za "význačné".

Akvizice zlata do sejfů ČNB odpovídá podle Maráška aktuálním trendům. Centrální banky totiž letos zlato mnohem více nakupují, než prodávají, přestože jeho cena přesáhla již hranici 1860 dolarů za unci, což je maximum za posledních devět let.

Investoři do zlata totiž očekávají, že centrální banky sáhnou k dalším opatřením ke zmírnění dopadů pandemie, což většinou znamená další tisk peněz čili jejich znehodnocení.

"Za prvních pět měsíců letošního roku podle údajů Mezinárodního měnového fondu centrální banky nakoupily přes 206 tun zlata a současně necelých 62 tun prodaly. Například Polsko nakoupilo více než sto tun zlata, Maďarsko přes třicet. Zdaleka největší objemy zlata do svých devizových rezerv v posledních letech kontinuálně nakupovaly Rusko a Čína. Obě tyto země dohromady mají přibližně polovinu zlata, které mají Spojené státy," říká Marášek.

On sám doporučuje v nákupech pokračovat. "Doufám proto, že ve světle zběsilé devalvace papírových měn bude ČNB v trendu kontinuálního nákupu zlata pokračovat alespoň k úrovni tří procent objemu devizových rezerv, což je množství doporučené Mezinárodním měnovým fondem. Centrální banka podle mne současně vysílá i signál našim občanům, že zlato je uchovatel hodnoty," domnívá se Marášek. 

Podle investičního analytika společnosti Broker Trust Václava Pecha ale ČNB v nákupech ve velkém pokračovat nebude. "Česká národní banka již na počátku nového milénia omezila objem zlata ve svých rezervách a rozhodla, že nadále bude držet pouze malé množství tohoto kovu, které bude určeno z velké části k výrobě zlatých mincí a dodržení případných budoucích závazků spojených například se vstupem Česka do Evropské měnové unie," říká Pech.

Nákup zlata by přitom nijak nespojoval s aktuálním vývojem nebo predikcí vývoje ceny zlata v budoucnu. "Spekulace na komoditních trzích nespadají do kategorie činností, kterými se centrální banky zabývají. Budoucí vývoj cen zlata na burzách je tedy zcela jiná záležitost a s nákupem ze strany ČNB nemá nic společného. Zpráva o tom, že banka nakoupila do rezerv zlato, by neměla být občany brána jako signál: 'Přichází krize, všichni investujme do zlata, protože i Česká národní banka nakupuje.' Z historického pohledu by byl takový postup, řekněme, investičně nerozumný," dodává Pech. 

Jeho slova potvrzuje i sama centrální banka. "Dokoupení zlata a udržení jeho objemu na určité minimální úrovni má zajistit hladkou emisi zlatých pamětních mincí i v dalších letech a do budoucna případně umožnit plnit závazky spojené se vstupem Česka do Evropské měnové unie. V okamžiku přijetí eura budeme muset vložit alikvótní množství zlata do kapitálu Evropské centrální banky," říká tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová. 

O mince vydané centrální bankou je mezi lidmi zájem. Banka emituje každý rok většinou čtyři až pět stříbrných mincí a dvě zlaté mince z nějakého cyklu. Zvláště úspěšný na prodej mincí byl minulý rok, kdy se slavilo 100. výročí vzniku české měny. 

Na dotaz, proč banka nakupuje zlato právě teď, když je drahé, Fišerová odpověděla, že rolí banky není spekulovat. Banku tedy nezajímá aktuální situace na trhu se zlatem, ale záměr. 

Zároveň mluvčí doplnila, že postoj ČNB ke zlatu se nemění - podíl zlata na celkových devizových rezervách ČNB zůstane i nadále velice nízký (nyní je kolem 0,25 procenta celkových devizových rezerv). Zlato je z pohledu některých odborníků problematické v tom, že jeho cena kolísá, nedá se snadno a rychle prodat a uskladnění zlatých slitků je drahé.

Po červnovém nákupu je nyní v sejfu zhruba devět tun zlata, v polovině 90. let to bylo zhruba 70 tun. ČNB prodala tehdy zlaté rezervy za zhruba 16 miliard korun. Dnes by za stejné množství zlata získala přes 70 miliard.

"Žádná jiná centrální banka EU tak významně zlaté rezervy ve stejném období nesnižovala. Centrální bankéři zlato prodávali, když byla cena dole, a nakupují, když je cena nahoře. Důvod neznám, ale přesto je prozíravé zlato nakoupit teď, protože jeho cena bude nadále výrazně růst," uvádí analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

Předpokládá, že významným hybatelem ceny směrem vzhůru budou podzimní prezidentské volby v USA. Loni touto dobou stála troyská unce zlata (31,1 gramu) na londýnské burze cca 1500 dolarů a v korunách se přiblížila 35 tisícům korun. "Dnes se zlato v Londýně obchoduje za více než 1820 dolarů, zatímco jeho prodejní cena na českém trhu se blíží 50 000 korun. Ještě letos by mohlo ale překonat hranici 2000 dolarů za troyskou unci," dodává Brávník.

ČNB svůj prodej v minulosti hájí tím, že v letech 1997 a 1998 přestalo zlato vyhovovat potřebám banky. "Česká koruna procházela v roce 1997 krizovým obdobím a použití devizových rezerv k devizovým intervencím na obranu prudce oslabující koruny se stalo realitou. Protože zlato nepatří mezi likvidní aktiva, která by bylo možné použít k okamžitým intervencím, ČNB jej potřebovala přeměnit na vyšší zásobu intervenční měny, kterou v té době byla německá marka a americký dolar. Devizové rezervy totiž v roce 1997 nebyly zdaleka tak vysoké jako dnes," vysvětluje Fišerová.

Navíc podle ní cena zlata tehdy klesala, úrokové sazby zlatých depozit byly mnohem nižší než úrokové sazby ostatních aktiv. "ČNB byla jen jednou z mnoha centrálních bank, které se tehdy alespoň části zlata zbavovaly," dodává mluvčí.  

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Soudce neposlal do vazby hudebníky podezřelé z extremismu

Žádný ze tří mužů, u nichž slovenská prokuratura navrhla uvalení vazby kvůli podezření z extremismu, nepůjde do vazby. Dnes o tom podle slovenských médií rozhodl soudce v Banské Bystrici. Soud rozhodoval o vazbě v případě tří lidí z devíti, kteří byli v úterý zadrženi při akci vedené slovenskou policií. Mezi zatčenými byli i členové rockové skupiny Krátký proces a bubeník kapely Horkýže Slíže Marek Viršík. Devět zatčených bylo už v úterý obviněno z výroby a rozšiřování extrémistických materiálů. Mezi obviněnými je i jeden občan ČR.

Před soud v Banské Bystrici dnes předstoupili tři členové skupiny Krátký proces. Jejich vyšetřování bude pokračovat na svobodě.

Televize Markíza dříve informovala, že skupina Krátký proces je známá extremistickými texty. Policisté při prohlídce u jednoho z jejích členů, Rastislava Rogela, podle informací Markízy našli předměty s nacistickou a hitlerovskou tematikou. Právě Rogel byl mezi třemi muži, u kterých se dnes rozhodovalo, zda budou vzati do vazby.

Skupina Horkýže Slíže podle informací deníku SME před čtyřmi lety propůjčila Rogelově skupině své studio, které patřilo bubeníkovi Viršíkovi. Ten byl podle dnešního vyjádření Silvie Markové z marketingové agentury Smart Communication po úterním výslechu propuštěn.

Petr Fořt z managementu Horkýže Slíže razii podle Markízy okomentoval slovy, že se přímo jeho skupiny netýká a její koncerty budou pokračovat bez jakýchkoli omezení. Skupina má tento týden v plánu také několik vystoupení v Česku. Petr Fořt také zdůraznil, že kapela Horkýže Slíže se od jakéhokoli extremismu distancuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy