Česko se lépe přichystá na válku i živelní katastrofu. Dokoupí zásoby jídla, zajistí dodání benzínu

Kateřina Šefrová Kateřina Šefrová
18. 1. 2017 7:28
O 200 milionů korun má letos větší rozpočet Správa státních hmotných rezerv. Chystá se obnovit techniku pro integrovaný záchranný systém, především zastaralé elektrocentrály. Zároveň se pokusí navýšit nouzové zásoby potravin, jídlo by zatím vydrželo přibližně den. Od politiků chce zákon, který umožní zásoby navýšit i přes takzvané živé stádo.
"Chceme, aby v každém kraji bylo několik benzinek, které by během krize fungovaly," říká Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv. Ilustrační snímek.
"Chceme, aby v každém kraji bylo několik benzinek, které by během krize fungovaly," říká Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv. Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Praha – Pokud udeří sucho, válka nebo velké povodně, dodá stát benzinovým pumpám pohonné hmoty, chybí mu ale moderní elektrocentrály, které by zajistily jejich provoz. Letos by se to mělo změnit. Správa státních hmotných rezerv plánuje obměnu zastaralé techniky pro integrovaný záchranný systém.

"Chceme, aby v každém kraji bylo několik benzinek, které by během krize fungovaly," říká Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv České republiky. Ta opatruje zásoby pro případ živelní katastrofy nebo války. Na modernizaci a nákup má úřad pro letošek víc peněz. Hospodařit bude s 2,5 miliardy korun, což je o 200 milionů více než loni. Většina jde na opatrování pohonných hmot.

"Jsem přesvědčený, že období, kdy ekonomika roste, by se mělo využít k posilování strategických zásob. Proto jsme chtěli víc peněz," tvrdí Švagr.

Zvýšenou částku správa použije také k nákupu potravin. Nouzové zásoby jídla by teď Česku v případě náhlé katastrofy vystačily na něco málo přes den. Podle předpisů by ale potraviny měly zajistit minimálně třídenní spotřebu. "Abychom se dostali na vládou požadované tři dny, potřebovali bychom přibližně 700 milionů korun navíc," vypočítává šéf správy.

K větší soběstačnosti by mohl pomoci nový zákon, díky kterému by stát mohl mít část zásob v "živém" − správa si chce u farmářů zarezervovat stádo dobytka. "Podle zákona musíme zatím hmotné rezervy vlastnit. U živého stáda to ale není ekonomické a nechceme se o něj starat," vysvětluje Švagr.

Nejlepší by podle něj bylo, aby si správa zvířata vybrala, starost o ně by však nechala na zemědělcích, kterým by za to platila. Pokud by se novelu podařilo prosadit, přiblížilo by se Česko evropským státům, které už tuto možnost využívají.

Rezervovat si zvířata může například Slovensko, Slovinsko nebo Velká Británie. Ta si zajišťuje téměř všechny zásoby právě tímto způsobem. Návrh zákona předloží správa poslancům přibližně do dubna.

V letošním roce se správa zaměří na obnovení zásob cukru a mraženého masa, zároveň se bude snažit, aby zásob bylo víc. "Potřebujeme potraviny, které jsou snadno použitelné a mají vysokou energetickou hodnotu," přibližuje Švagr.

K obilí, salámům nebo mléku by tak měly přibýt luštěniny, sušené brambory nebo cereálie. Potraviny se shromažďují ve skladech, které má správa po celé republice, přesná místa ale kvůli bezpečnosti tají.

Jsou také uložené u soukromých firem vybraných ve veřejných soutěžích. Není jich ale mnoho, správa dlouhodobě naráží na fakt, že firmy nemají o tyto zakázky zájem. V případě mléka musel například stát minulý rok většinu zakázek opakovat. Letos proto bude opět vyhlašovat soutěž na nákup a skladování sušeného mléka za 100 milionů korun.

Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv České republiky
Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv České republiky | Foto: Jan Mudra

K nezájmu firem přispělo, když úřad začal před třemi lety zpřísňovat podmínky zakázek. Smlouvy už se neuzavírají na dobu neurčitou, ale na přesně vymezený čas. Zároveň pracovníci správy častěji kontrolují, zda podniky ve skladech uchovávají stále čerstvé jídlo a obměňují ho. Právě to je podle Švagra pro firmy náročné. Stát proto letos velké zakázky na stovky tun potravin rozdělí na menší.

Pokud by správa byla letos ve shánění jídla úspěšná, zásoby potravin by vystačily na dva dny. Předseda správy však není po zkušenostech z předešlých let tak optimistický. "Myslím, že reálný je den a půl," myslí si Švagr.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

V centru Bagdádu došlo ke dvěma útokům. Během výbuchů zemřelo nejméně 28 lidí

Při dvou sebevražedných útocích na rušném bagdádském tržišti přišlo ve čtvrtek o život nejméně 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. V minulosti za podobnými atentáty ale stáli radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na irácké úřady o tom informovala agentura AP.

Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. Irácká armáda uvedla, že zahynulo 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno, někteří vážně. Nemocnice v Bagdádu po útoku aktivovaly tzv. traumaplán. Podle mluvčího armády příslušníci bezpečnostních složek před útokem pronásledovali dva sebevražedné atentátníky. Ti se poté odpálili na náměstí Tajaran.

Jde o první útoky v rušné bagdádské obchodní čtvrti za poslední tři roky. Naposledy se na místě odpálil sebevražedný atentátník v roce 2018 krátce poté, co tehdejší premiér Hajdar Abádí oznámil, že teroristická organizace Islámský stát byla v Iráku poražena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy