Ženy v Česku se vyrovnají mužům v roce 2060, píše studie. Vyčíslila také "ušlý zisk"

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
22. 9. 2021 9:30
Český hrubý domácí produkt (HDP) by do roku 2030 mohl růst tempem 7,8 procenta ročně, pokud by se ženy více zapojily do ekonomické aktivity, měly větší podíl v produktivnějších odvětvích a ve vedoucích pozicích. Tvrdí to studie poradenské společnosti McKinsey, podle které by dosud nezaměstnané ženy mohly obsadit velkou část z volných pracovních pozic a přispět tak k růstu HDP.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Společnost McKinsey analyzovala podle vlastní metodiky ekonomický potenciál, který představují ženy v sedmi zemích střední a východní Evropy - v Česku, Polsku, Maďarsku, Chorvatsku, Rumunsku a na Slovensku a Ukrajině. On-line deník Aktuálně.cz má studii nazvanou "Nový potenciál ekonomického růstu: více žen na pracovním trhu a ve vedoucích pozicích" exkluzivně k dispozici.

Ženy ve střední a východní Evropě podle studie přispívají do HDP dané země mezi 38 až 48 procenty, konkrétně v Česku jde o 38 procent, na sousedním Slovensku o 41 procent. To je méně než například ve Skandinávii (47 procent) a v západní Evropě (46 procent).

McKinsey přitom uvádí, že by se HDP Česka do roku 2030 mohl navýšit až o 500 miliard korun, respektive o 7,8 procenta ročně oproti odhadovanému vývoji, kdyby postavení žen na pracovním trhu posílilo, tedy kdyby se zvýšila zaměstnanost žen a obsazovaly by vyšší pozice.

V tom ale Česko i další zkoumané státy zatím zaostávají, píše se ve studii. Podle McKinsey to přitom může být poněkud překvapující, protože ještě v roce 2012 tvořil podíl žen v regionu střední a východní Evropy ve vedoucích pozicích 14 procent, tedy jen jeden procentní bod za skandinávskými zeměmi.

V následujících letech se ale trend zastavil, a pokud si region udrží současné tempo, rovnocenného zastoupení žen a mužů (tzv. genderové parity) ve vedoucích funkcích dosáhne v roce 2062 (Česko v roce 2060), více než dvě dekády po Skandinávii a o devět let později než západoevropské země. 

Dosažení genderové parity

Oblast Rok
Skandinávie 2039
západní Evropa 2053
střední a východní Evropa 2062
Česko 2060

Zdroj: McKinsey

Ženy a manažerské týmy

Podle McKinsey se region střední a východní Evropy aktuálně potýká s 630 tisíci neobsazenými pracovními místy. Pokud se vrátí k ekonomickému růstu, jaký zažíval před pandemií, do roku 2030 by mohlo být volných pozic až dva miliony.

Partnerka české pobočky společnosti McKinsey Helena Šarkanová pro Aktuálně.cz uvedla, že ženy jsou podle průzkumů stejně ambiciózní jako muži a zároveň se dlouhodobě ukazuje, že různorodější týmy fungují lépe. "Bohužel tohoto talentu a ekonomického potenciálu neumíme dostatečně dobře využít," míní.

Společnost McKinsey v rámci studie provedla průzkum mezi více než 3000 zaměstnanci (muži i ženami), kteří působí ve firmách střední a východní Evropy. Průzkum ukázal, že ženy o vedoucí posty stojí. Skoro polovina respondentek (47 procent) uvedla, že touží po povýšení, čtvrtina pak stojí o to dosáhnout na nejvyšší manažerskou pozici.

Každá čtvrtá dotazovaná žena se ale současně nechala slyšet, že by měla problém sladit svůj pracovní a osobní život (ve srovnání se 17 procenty mužů). Důvodem jsou například domácí práce, kterým se ženy věnují mnohem častěji než druhé pohlaví.

Přes čtvrtinu respondentek v průzkumu dále přiznalo, že kvůli tomu, že jsou ženy, považují za těžší docílit kariérního posunu. Zároveň však ve snaze dosáhnout vyšší pozici nespatřují výraznější překážky - procento žen, které věří, že na vedoucí pozici mohou dosáhnout, je téměř totožné jako u mužů - 62, respektive 66 procent.

Ženy mají podle průzkumu také častěji tendenci vinit samy sebe z toho, že povýšení nezískaly, muži pak naopak častěji ze svého neúspěchu viní vedení společnosti.

Zájem mužů a žen o vedoucí pozice

Podíl mužů a žen, kteří mají zájem o povýšení
Muži Ženy
52 % 47 %
Podíl mužů a žen, kteří chtějí dosáhnout na nejvyšší manažerskou pozici
Muži Ženy
34 % 25 %

* Průzkum probíhal ve střední a východní Evropě a zapojilo se do něj 3 082 lidí.

Zdroj: McKinsey

Pandemie prohloubila propast

McKinsey také připomíná, že rovnocennému zastoupení mužů a žen na pracovním trhu nepomohla ani pandemie. Až 40 procent dotazovaných žen v regionu uvedlo, že kvůli situaci kolem koronavirových restrikcí zvažují snížení úvazku, méně náročnou pozici, případně odchod z pracovního trhu. Podobně se vyjádřilo až 54 procent matek s malými dětmi do deseti let.

Tabulka zachycuje míru genderové propasti v Česku, střední a východní Evropě (CEE), severských státech, západní Evropě a ve světě.
Tabulka zachycuje míru genderové propasti v Česku, střední a východní Evropě (CEE), severských státech, západní Evropě a ve světě. | Foto: McKinsey, Global Institute

"Pandemie na ženy dopadla průměrně více než na muže, především na ženy-matky. Je proto potřeba nastavit systém tak, aby při uvažování o své kariéře ženy nečelily tolika překážkám jako v současné době," uvedl řídící partner McKinsey pro ČR a Slovensko Daniel Svoboda.

Podle McKinsey přitom existuje řadu kroků, které by situaci mohly zlepšit. Studie třeba navrhuje, aby firmy nabízely více flexibilních úvazků nebo programy mentoringu žen na manažerských pozicích. Stát by se měl podle studie postarat o kvalitnější péči o děti (jesle, mateřské školy) nebo se více zaměřit na opatření, která by usnadnila návrat do práce po mateřské či rodičovské dovolené. 

"Oproti západní nebo severní Evropě je u nás výrazně nižší nabídka zkrácených úvazků a zároveň velmi malá dostupnost různých předškolních zařízení jako například jesle," řekla Šarkanová.

Ta také uvedla, že třeba Slovensko mělo ještě donedávna nejnižší podíl zaměstnaných matek od malých dětí v celé Evropské unii. Na zkrácený úvazek pracuje jen sedm procent slovenských žen, zatímco v severní Evropě je to třikrát tolik," dodala.

Podle Šarkanové se dá ve Skandinávii hledat inspirace například v tom, jak zapojit muže více do rodičovské dovolené a přenastavit tím celý pracovní trh i pro ženy. "Vzhledem k tomu, že se dnes v Norsku na rodičovské podílí téměř všichni otcové, pomohlo to posílit pracovní situaci i ženám, stala se z nich 'méně riziková' kategorie zaměstnanců," doplnila Šarkanová.

 

Právě se děje

Další zprávy