Jak si nasadit laťku: Ženy si už v první práci říkají o 6000 korun méně než muži

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
9. 10. 2019 6:26
Rozdíl mezi platy žen a mužů v Česku je v průměru 22 procent. U vysokoškoláků dokonce 29 procent. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie je Česko v rozdílném odměňování druhé nejhorší. A možná na nelichotivé příčce zůstane. Exkluzivní průzkum společnosti Universum pro vydavatelství Economia totiž objevil výrazné rozdíly v představách o výši první mzdy i mezi mladými lidmi.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Průzkum monitoroval očekávání mladých lidí, kteří po škole míří na trh práce. Exkluzivně ho mají k dispozici Hospodářské noviny a Aktuálně.cz z vydavatelství Economia. 

Podle dat nároky mladých rostou. Například požadují opět vyšší mzdu. Předloni by jim stačilo 26 tisíc, loni třicet a letos chtějí v průměru už jednatřicet tisíc korun hrubého měsíčně. To je zcela racionální krok, jelikož mzdy v Česku rostou napříč obory. Zajímavé ale je, že laťku zvedají hlavně muži. Mladé ženy by se totiž spokojily s výrazně nižší mzdou. 

Data z průzkumu ukazují, že muži by chtěli ve svém prvním zaměstnání mzdu ve výši zhruba 35 300 korun. Mladým ženám se stejným vzděláním na stejné pozici by stačilo něco málo přes 29 tisíc korun. To je rozdíl šesti tisíc korun, tedy asi 18 procent. 

Podle dat Eurostatu patří Česko v rozdílu platů mezi pohlavími k nejhorším v unii, rozdíl je v průměru 22 procent. A ačkoliv se o nerovném odměňování mužů a žen mluví už dlouho, data zatím žádné velké změny neukazují. 

"Přitom za nerovné odměňování u nás hrozí podle zákona pokuta až jeden milion korun. Jenže dokázat platovou diskriminaci není vůbec snadné," říká Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC, která se problému dlouhodobě věnuje. 

Očekávané mzdy v prvním zaměstnání podle oborů a pohlaví

Byznys Technické obory IT Průměrné měsíční mzdy celkem
Všichni absolventi 31 481 33 890 36 733 31 510
Muži 35 680 35 463 38 748 35 383
Ženy 30 070 29 563 33 783 29 179
Rozdíl mezi pohlavími 5 600 5 899 4 966 6 204

Zdroj: průzkum Universum

Podle ní stojí za "skromností" žen několik důvodů. Prvním je historicky daná role muže a ženy. Muž je ve společnosti považován za živitele rodiny, na ženu je nahlíženo jako na tu, kdo se stará o děti a o domácnost. To je stereotyp, který podle ní přetrvává i v 21. století. "Ženy se obecně podceňují a neřeknou si o vyšší odměnu. Nedůvěřují si, očekávají, že je někdo ocení sám, protože uvidí, jak kvalitní práci odvádějí. Ale to se většinou nestává," říká odbornice.

Dalším důvodem jsou kariérní pauzy u žen z důvodů péče o děti. Česko má jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě. Čím déle zůstávají doma, tím těžší je návrat do zaměstnání. Některé se dokonce nevrátí vůbec. A tak je zaměstnanost žen výrazně nižší než mužů. 

Problém je větší, než se zdá

Stále více se mluví o tom, že je nutné ženám umožnit lepší slaďování práce a péče o rodinu. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které by platovou diskriminaci rádo omezilo, se pokouší rozšířit dostupná zařízení péče o děti, jako jsou školky, dětské skupiny nebo mikrojesle. Navíc podle informací Aktuálně.cz chystá další opatření, které plánuje představit na konci roku. 

Dlouhodobě nižší příjmy žen za stejnou práci mají negativní dopad i na důchody žen. Rozdíl mezi průměrnými starobními důchody mužů a žen je 18 procent, což má za následek vyšší ohrožení žen v důchodovém věku chudobou. 

Podle zkušeností personalistů řeší české firmy platovou rovnost nahodile, bez striktního zakotvení v rámci interních firemních předpisů. "Řada českých firem vám i ústy svých majitelů potvrdí, že platová rovnost mezi muži a ženami je pro ně samozřejmostí a speciálně ji neřeší. Právě to vede k tomu, že skutečnost je často odlišná. Bez jasně stanovených pravidel pak české firmy při zaměstnávání žen automaticky a intuitivně dávají na stejných pozicích nižší plat než mužům," říká Alena Líškay Králíková z platformy pro společenskou odpovědnost v podnikání s názvem Byznys pro společnost. 

Problém vidí i v malém zastoupení žen ve vedení firem a s tím souvisejícím nedostatkem vzorů. "Podle našeho indexu zastoupení žen ve vedení dosahuje v 250 největších českých firmách zastoupení žen ve všech statutárních orgánech 13 procent. Alespoň jednu ženu ve vrcholných orgánech má 45,2 procenta firem. Jednu ženu ve statutárních orgánech najdeme u 30 procent firem, dvě ženy u 10,4 procenta firem a tři ženy již pouze u 3,2 procenta firem, což ukazuje silně klesající tendenci," dodává Líškay Králíková. 

Muži mají mzdu na prvním místě

Průzkum objevil nejenom rozdílné představy u výše první mzdy, ale i v tom, co je pro mladé lidi důležité. "Pro absolventky je nejdůležitější při výběru zaměstnání přátelské pracovní prostředí, možnost ovlivňovat věci a až na třetím místě výše mzdy. Pro mladé muže právě výše mzdy je nejdůležitější," uvádí Maria Berezovskaya ze společnosti Universum, která každoročně dělá průzkum mezi více než 1,5 milionu studentů po celém světě. V Česku se ho letos zúčastnilo 12,5 tisíce vysokoškoláků.

V první desítce požadavků mladých Čechů jsou i profesní školení a možnost rozvoje, flexibilní pracovní podmínky, dobrá reference pro budoucí kariéru či jistota zaměstnání a prestiž.

Při hledání práce absolventi využívají nejvíce sociální média, on-line pracovní portály a kariérní stránky zaměstnavatelů. Nejvíce slyší na prestiž firmy, nabízené peníze, její odpovědné chování, inovace, jistotu práce, možnost cestování a možnost auta. 

 

Právě se děje

Další zprávy