reklama
 
 

Žena chce po Česku dorovnat slovenský důchod. Nejvyšší správní soud její stížnost zamítl

22. 1. 2016 11:57
Žena nesplnila podmínky zákona o důchodovém pojištění, jehož novelizace v roce 2013 doplatky upravila. Rozhodnutí NSS předcházely dlouhé a složité spory u českých i evropských soudů. Žena se v roce 1953 narodila na Slovensku, kde studovala, žila a pracovala do roku 1996. Poté přešla k zaměstnavateli se sídlem v Praze.

Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost ženy, jež se v Česku neúspěšně domáhala dorovnání slovenské penze. Nesplnila totiž podmínky zákona o důchodovém pojištění, jehož novelizace v roce 2013 doplatky upravila. Předcházely tomu dlouhé a složité spory u českých i evropských soudů. Právě zákon, který vymezuje konkrétní podmínky pro dorovnání, je nyní podle NSS směrodatný. Rozhodnutí je na úřední desce soudu, zatím bez odůvodnění.

"Podmínky pro přiznání dorovnávacího přídavku některým poživatelům českého a slovenského starobního důchodu komplexně stanoví zákon o důchodovém pojištění," uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Po nabytí účinnosti zákona, který novou dávku zavedl, se už nelze domáhat přiznání dorovnávacího přídavku jen na základě některých starších nálezů Ústavního soudu.

Žena se v roce 1953 narodila na Slovensku, kde studovala, žila a pracovala do roku 1996. Poté přešla k zaměstnavateli se sídlem v Praze. Zákon říká, že nárok na dorovnávací příspěvek má člověk, který dostává důchod z Česka i Slovenska a který získal před prvním lednem 1993 alespoň 25 let československé doby pojištění a zároveň v letech 1993 až 1995 získal alespoň jeden rok doby pojištění podle českých právních předpisů.

Dávka se stanovuje jako rozdíl mezi případným důchodem, který by žadatel dostával za českých podmínek, a součtem jeho skutečné české a slovenské penze. O přídavek musejí lidé požádat Českou správu sociálního zabezpečení. Opatření se týká pouze starobních penzí.

Dorovnávání důchodů bylo řadu let tématem složitých soudních rozhodnutí. Jen Ústavní soud jich vynesl 27. Proti české praxi se v roce 2011 postavil Soudní dvůr EU. Česko by podle něj muselo důchod dorovnávat i lidem z ostatních unijních států, kteří v Československu pracovali. Ústavní soud ale tento výklad označil za exces, protože prý Soudní dvůr EU nezohlednil specifickou situaci vzniklou rozdělením Československa.

autor: ČTK | 22. 1. 2016 11:57

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama