Zemědělci dostanou dvě miliardy jako kompenzaci za sucho, výrazně přispějí Lesy ČR

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 10. 2018 9:19
Úřad odhaduje letošní škody na 10 až 11 miliard. Kompenzace z větší části pokryjí peníze, které stát dostane z hospodaření podniku Lesy ČR.
Miroslav Toman.
Miroslav Toman. | Foto: ČTK

Praha - Zemědělci a pěstitelé stromů budou mít k dispozici dvě miliardy korun jako kompenzaci za letošní sucho. Návrh ve středu schválila vláda, informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Více než 1,1 miliardy korun získá ministerstvo ze státního rozpočtu nově, zbylých 850 milionů Kč má k dispozici z peněz určených na odškodnění za loňské sucho. Na to vláda původně vyčlenila dvě miliardy korun, zemědělci si však nakonec řekli o menší částku.

Úřad odhaduje letošní škody na deset až 11 miliard Kč. Aby byly řádně odškodněny nejvíce postižené podniky, kterým tržby klesly o více než 30 procent, bylo by podle ministra potřeba 3,7 až 4,2 miliardy korun.

Lesy přispějí do rozpočtu 2,5 miliardami

Ministr Toman zároveň po jednání vlády informoval, že státní podnik Lesy ČR odvede letos do státního rozpočtu 2,5 miliardy korun. Za posledních pět let podnik takto odvedl skoro 30 miliard korun, loni šlo o tři miliardy korun. Letošní odvod je nejnižší od roku 2013, kdy podnik začal peníze do rozpočtu posílat.

Loni Lesy ČR odvedly do rozpočtu 3,05 miliardy korun. Předchozí rok to bylo 5,6 miliardy korun, v roce 2015 odvod činil 8,22 miliardy korun. V roce 2014 byl odvod 6,5 miliardy korun a v roce 2013 to bylo šest miliard korun.

Státnímu podniku za letošní leden až červenec klesl meziroční hrubý zisk o 47 procent na 1,76 miliardy korun z 3,34 miliardy korun ve stejném období loni. Tržby Lesů ČR do konce července meziročně klesly o 24 procent na 5,22 miliardy korun z předchozích 6,85 miliardy korun. Pokles zisku podnik již dříve zdůvodnil propadem cen dřeva, kterého je kvůli kůrovci na trhu velký přebytek.

Evropské i české lesy bojují s kůrovcovou kalamitou, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ji už dříve označil za největší od dob Marie Terezie. Ministerstvo zemědělství zvažuje zákaz úmyslných těžeb dřeva na jeden rok u všech vlastníků lesa. Těžilo by se tak jenom kalamitní dříví. Opatření by podle ministerstva uvolnilo zpracovatelské kapacity a zlepšilo odbytovou situaci na trhu s dřevem.

Těžba dřeva v českých lesích loni stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Pokořila tak rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill. Tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů.

Vyšší podpora lesníkům

Stát bude od příštího roku přerozdělovat na podporu lesníků o 640 milionů korun více. Větší příspěvky by měly pomoci sázení zpevňujících dřevin, podporovat drobnou zvěř ve volné krajině nebo snižovat škody způsobované větší zvěří na lesních porostech. Vyplývá to z návrhu novely nařízení vlády, který dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Loni dal stát prostřednictvím příspěvků na hospodaření v lesích 341 milionů korun, příspěvky na myslivost byly za 13 milionů korun.

Stát v novele plánuje také zavádět tzv. zástřelné. Sto milionů korun by nově mělo jít pro myslivce, kteří budou lovit více divokých prasat, než byl průměr za poslední tři roky. Za každý zastřelený kus by měli dostat dva tisíce korun. "Systém je v návrhu novely nastaven tak, že zástřelné v navrhované výši 2000 Kč bude za každý ulovený kus prasete divokého nad tříletý průměr v dané honitbě. Zástřelné pak bude vypláceno uživateli honitby," řekl ČTK dříve mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy