


Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu levného zboží. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.

Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu 19 zemí za neuvěřitelnou, uvedla v noci na středu agentura AP.
Shoda podle Bessenta ukazuje obrovský rozsah problému. „Domníváme se, že není udržitelné, aby netržní ekonomiky chrlily na světové trhy nekonečný proud levného zboží,“ řekl. „Je jasné, že země s největším přebytkem běžného účtu, Čínská lidová republika, je tím, kdo nesouhlasí,“ dodal americký ministr.
„Shodujeme se, že země by měly přijmout kroky k odstranění netržních politik a postupů, které prohlubují nerovnováhy,“ uvádí prohlášení předsednictví G20, na němž se shodli všichni členové s výjimkou Číny. Ta měla výhrady k některým jeho odstavcům, uvedla AP.
Finanční lídři se shodli, že státy s nadměrnými obchodními přebytky by měly odstranit opatření a mechanismy, které vedou k přílišné závislosti hospodářského růstu na vývozu, a vyhnout se zbytečným omezením exportu.
Bessent již dříve řekl, že některé své protějšky ze zemí G20 vyzval, aby se inspirovali přístupem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která k řešení obchodních nerovnováh využívá cla a další opatření.
Trumpova administrativa viní Čínu z obchodní nerovnováhy, která vede k tomu, že asijská země má vysoký obchodní přebytek, zatímco USA vykazují značný deficit. Bessent na závěr setkání v Asheville řekl novinářům, že na začátku Trumpova druhého funkčního období ostatní země varoval, že nová „celní zeď“ zavedená Washingtonem bude znamenat, že čínské zboží zaplaví jejich trhy.
„Bohužel jsem měl pravdu. Zbytek světa by se nejspíš měl důkladně zamyslet nad tím, co dělat k ochraně pracovních míst svých občanů a výrobní základny tak, aby se veškerá výroba nepřesouvala do zahraničí,“ prohlásil.
Celní politika Trumpovy administrativy se stala terčem kritiky ekonomů a politiků neboť, že zvyšuje náklady pro americké spotřebitele a v mnoha případech postihuje spojence USA. Nezávislý think tank Tax Foundation sídlící ve Washingtonu zjistil, že cla uvalená loni Trumpovou vládou zvýšila celkovou maloobchodní cenu dováženého spotřebního zboží do USA přibližně o sedm procent ve srovnání s vývojem do té doby.
Nejvyšší soud USA v únoru zrušil rozsáhlá cla na téměř všechny obchodní partnery Spojených států. Trumpova administrativa však podle AP zvažuje uvalení nového cla na Čínu ve výši 7,5 procenta. Největší ekonomiku světa chce penalizovat právě za to, že zaplavuje globální trh podhodnoceným zbožím.
Spojené státy, které jako hostitelská země sestavovaly seznam účastníků zasedání ministrů financí a centrálních bankéřů G20, na jednání nepozvaly Jihoafrickou republiku, která G20 hostila loni. Chybí také Španělsko, kterému americký prezident Donald Trump pohrozil zastavením obchodu. Svoji účast naopak dříve potvrdilo Rusko, což evropští ministři financí kritizovali.



Premiér ostrovního státu Samoa Laʻauli Leuatea Schmidt čelí skandálu poté, co na veřejnost pronikl sedmisekundový záznam z rodinného setkání, na kterém navádí přítomné k nacistickému pozdravu. Přestože se za své chování omluvil, důvod svého jednání nevysvětlil.



Stalin a Churchill chtěli nacistické pohlaváry jednoduše postřílet bez soudu. Zvítězil ale americký požadavek na řádný proces s obhájci a 1. října 1946 tak skončil jeden z nejvýznamnějších soudů v dějinách: norimberský tribunál.



Už počtvrté v letošním roce Hrad informoval, že prezident Petr Pavel odjel na „soukromou cestu“. Jinými slovy na dovolenou. Prezidentská kancelář pak vždy tají, kam hlava státu vyrazila. Přesto se většinou někdo pochlubí s fotkou, na které je Pavel zachycen, a utajení tak padá. Poslední říjnová dovolená je ale pro prezidenta přece jen jiná – vynechá kvůli ní komunální volby.



Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. V neděli to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.



Americký prezident Donald Trump v pondělí připsal zdražování benzinu ukrajinským útokům na ruské ropné rafinerie. V příspěvku na sociální síti Truth Social zároveň napsal, že za růst cen už není odpověná mezi Američany nepopulární válka s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily na konci února.