Zdraví populace mohou ovlivnit i firmy. Jen chtít

Pavlína Kalousová
18. 3. 2013 8:55
Průzkumy potvrzují, že zdraví zaměstnanců má jasný dopad na výkonnost podniků
Zdraví a spokojení zaměstnanci táhnout firmy vzhůru.
Zdraví a spokojení zaměstnanci táhnout firmy vzhůru. | Foto: Isifa/Thinkstock

Zdraví je jedno z témat, které ukazuje posun ve vnímání firemní odpovědnosti směrem k udržitelnosti. Tedy udržitelnosti zdravé společnosti a ekonomiky.

Oblast zdraví již nemůže být vnímána izolovaně pouze jako zdravotnický problém či politikum. Bohužel však naše diskuse nad financováním veřejného zdravotnictví často zastiňují komplexnost celého problému. Další televizní diskuse nad třicetikorunovým poplatkem u lékaře to jistě potvrdí.

Zdraví populace je přímo spojeno s dalšími oblasti, jako je vzdělávání a prevence, pracovní podmínky a zaměstnanost, minimální příjem pro udržení zdravého životního stylu či kvalita životního prostředí. Navíc, zdraví populace má přímý vliv na ekonomickou situaci rodiny, komunity, firmy i celého státu.

Zejména v zahraničí se objevuje celá řada strategických studií obsahujících komplexní návrhy na řešení udržitelnosti zdravé společnosti a na odstranění nerovností v přístupu ke zdraví. Například evropská kancelář Světové zdravotnické organizace v rámci své koncepce Health 2020 zpracovává výstupy mapující sociální determinanty zdraví a rozdílnost v jejich řešení v Evropě.

Podle profesora Michaela Marmotta, který se touto otázkou dlouhodobě zabývá a v současnosti pracuje na této studii, se „nerovnost v přístupu ke zdraví v Evropě stále více a více prohlubuje". Podle jeho názoru k tomu mimo jiné přispívají neustálé škrty ve veřejných rozpočtech, určených na financování poskytování služeb právě nízkopříjmovým skupinám obyvatel.

Firmy jako aktivní hráči

Pravdou je, že Češi a česká veřejnost začínají téma zdraví jako důležitou životní i ekonomickou hodnotu teprve objevovat. Krom bolestných diskusí nad financováním veřejného zdravotnictví a opakovaných alarmujících informací o obezitě, rostoucím výskytu diabetu či srdečních příhod se i jednotlivé firmy stávají aktivními hráči při komunikaci aktivního zdravého životního stylu a prevence. A třebaže za stát některé otázky vyřešit nemohou, mohou posunout řadu témat dopředu.

Příklady firem hledejme od těch, které aplikují individuální opatření, až po ty, které se odváží realizovat veřejné kampaně či se zapojit do společných iniciativ, jež mají za cíl dobrovolně zlepšit tuto oblast. A jako v mnoha dalších oblastech, i tady chybí v České republice jasný národní plán motivující společnosti k těmto opatřením. Samozřejmě, takováto strategie v sobě vždy nese napětí mezi regulatorními opatřeními a čistě dobrovolnými závazky firem, nicméně diskuse nad ní může přinést řadu zajímavých podnětů.

Zdraví jako produkt

Velká Británie za vlády Gordona Browna přijala strategii Food 2030, která měla za cíl komplexně zlepšit oblast zdraví ve spojení s potravinami. Dnes je tato strategie nahrazována čistě dobrovolnými závazky výrobců, které ovšem čelí častým kritikám za nesystémovost a pouhý marketing.

Jsou však společnosti, které se na zdraví svých výrobků a dopad konzumace potravin na zákazníky skutečně zaměřují. Mezi nadnárodními korporacemi najdeme firmu Kellog, která omezila ve svých výrobcích sůl o 44 %, nebo Marks&Spencer, který snížil obsah soli celkem v 95 % výrobků. Na druhou stranu se velká řada producentů touto otázkou jednoduše příliš nezabývá. Buď je k tomu vedou ekonomické důvody, či skutečnost, že nemají vůli nebo kapacitu investovat do postupů, které by zachovaly chuť při zdraví příznivějším složení.

Zdravý zaměstnanec, zdravá firma

Otázka zdraví je klíčová pro celou společnost i pro samotné fungování firem. Zdraví a takzvaný wellbeing zaměstnanců má jasný dopad na výkonnost firem, což prokazuje nejeden průzkum mapující tuto oblast.

Na zdraví svých výrobků a dopad konzumace potravin na zákazníky se skutečně zaměřují i některé nadnárodní korporace.
Na zdraví svých výrobků a dopad konzumace potravin na zákazníky se skutečně zaměřují i některé nadnárodní korporace. | Foto: Thinstock.com

Krom přímého vlivu na výkonnost firem se zdraví zaměstnanců dotýká jejich soukromého života, jejich rodin a může mít skutečný dopad na širší komunitu, ve které žijí. Například pokud se příjem ekonomicky výkonného člena rodiny sníží, může se celá širší rodina dostat do sekundárních problémů, jak ekonomických, tak sociálních.

Firmy tak investují jak do vlastních programů vztahujících se ke zdraví jejich zaměstnanců, tak se zajímají o otázky veřejného zdraví.

Firmy, které proaktivně podporují zdraví svých zaměstnanců a jejich aktivizaci v této oblasti, mohou, podle dat organizace Business in the Community, která pracuje v oblasti odpovědného podnikání ve Velké Británii, zvýšit svou ekonomickou výkonnost o 10 %. Zdraví zaměstnanci mohou firmám přinést i úspory v oblasti přímých plateb na tak zvané sick days. V roce 2011 za ně jenom britské firmy vyplatily celkem 9 miliard liber. Navíc podle některých studií se využívání sick days u zdravých a aktivních jedinců snižuje o více než 20 %.

Nejde jenom o chřipku

Tradiční výrobní firmy se v oblasti zdraví začínají potýkat například se stárnoucí strukturou svých zaměstnanců. Přístup těchto firem k aktivizaci zaměstnanců pak může být klíčový nejen pro vlastní výkonnost, ale právě také pro sociální situace rodin ve věkové hranici 50+.

Britská firma Northumbrian Water's musela začít tuto oblast řešit strategicky. Firma má mezi svými zaměstnanci až třetinu lidí v této věkové kategorii, navíc 70 % z nich jsou muži. Northumbrian Water's si pro tuto cílovou skupinu identifikovala dva okruhy problémů, na které se ve svém fungování zaměří a které se ukázaly u nemocných zaměstnanců jako nejčastější příčina absence v práci.

Konkrétně šlo o poruchy pohybového aparátu a o duševní zdraví, které firmu stály přes milion liber ročně. Firma poskytla svým zaměstnancům aktivity, přímo cílené na tyto problémy, například soutěže v chůzi či zapojení do dobrovolnických aktivit v místní komunitě. Díky tomu se meziročně absence snížila o více než 3 % a při tříletém srovnání se snížily problémy s pohybovým aparátem dokonce o 40 %.

Ovlivní-li firmy životní styl a přístup ke zdraví u svých zaměstnanců a sekundárně u jejich rodin, mají možnost ovlivnit významnou část populace. Vedle zaměstnaneckých programů se však firmy musejí zabývat také udržitelností situace ve společnosti a zdravým životním stylem. Mají totiž přímý vliv na kvalitu životního prostředí, kvalitu potravin či dostupnost a kvalitu léků. Individuálně to však půjde stěží a bez koncepčnějšího přístupu státu to bude trvat neúměrně dlouho a bude to v budoucnu velmi drahé.

(Článek vyšel v časopisu CSR fórum 2/2012)

 

Právě se děje

teď

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze za miliardu

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze nejméně za miliardu korun. Oznámil to v úterý v tiskové zprávě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu se jedná o dražbu s nejvyšší minimální cenou za dobu existence úřadu. Na svém webu již úřad zveřejnil výběrové řízení. Elektronická aukce začne 14. září a skončí 16. září. Dům ze 30. let 20. století patří k největším funkcionalistickým novostavbám v historickém jádru Prahy.

ÚZSVM převzal komplex Paláce Broadway do svého majetku v roce 2016 od tehdejší státní Správy železniční a dopravní cesty (nyní Správa železnic). Podle zákona úřad nejprve palác nabídl jiným státním institucím, žádná z nich ale o něj podle ÚZSVM neprojevila zájem.

Zdroj: ČTK
před 1 minutou

Obrat českých herních studií loni stoupl o 17 pct na 5,3 miliardy

Obrat tuzemských firem zabývajících se vývojem počítačových her loni vzrostl o 17 procent na 5,32 miliardy korun. Letos by měl stoupnout o další desetinu na 5,8 miliardy. Uvedli to zástupci Asociace českých herních vývojářů na dnešní tiskové konferenci.

V Česku působí celkem 118 herních studií, z toho sedm vzniklo v minulém roce. Zaměstnávají dohromady 2074 pracovníků, což je meziroční nárůst o 18,5 procenta. Loni tak v oboru vzniklo 330 nových pracovních pozic. Okolo 73 procent studií zaměstnává do deseti lidí. Velká studia nad 50 zaměstnanců tvoří sedm procent z celkového počtu.

V roce 2020 čeští vývojáři vydali dohromady 58 her, z toho 16 bylo uvedeno ne zcela dokončených, ve stádiu tzv. early acces.

Na 44 procent studií neměla pandemie koronaviru žádný nebo neutrální vliv, 18 procent firem uvádí spíše pozitivní dopad a 38 procent uvedlo, že převládá spíš negativní vliv.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů z hodnoty kryptoměn

Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to dnes server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39 300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32 000 USD.

Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.

Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady za uplynulý rok zhoršil

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada.

Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému.

Takzvaná dluhová brzda se může podle dnešní zprávy prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uváděla projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 334 procent HDP, zatímco před rokem projekce počítala s 202 procenty HDP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy