Hrozba pro menší dodavatele plynu: Zásoby musí být skutečné

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
6. 9. 2014 12:44
Regulátor chce nařídit všem dodavatelům plynu, aby měli pro případ krize nikoli pouze nasmlouvané, ale reálné zásoby. Podle firem to povede ke zvýšení cen.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Ceny plynu pro tuzemské zákazníky se mohou kvůli současné nejistotě v oblasti dodávek plynu přes Ukrajinu místo původně očekávaného mírného poklesu naopak zvýšit. Růst cen může paradoxně vyvolat změna legislativy, kterou pro posílení plynové soběstačnosti plánuje prosadit Energetický regulační úřad.

Současná legislativa dává obchodníkům s plynem na výběr, jakým způsobem mají zajistit plnění takzvaného bezpečnostního standardu dodávek. Buď mohou mít povinnou pětinu z celkových dodávek plynu uloženou přímo v zásobnících, nebo jim stačí u úřadu pouze prokázat, že mají alespoň tuto část ročních dodávek nasmlouvanou.

Druhou možnost chce ale úřad ze zákona vypustit. Řadě spíše menších dodavatelů tak vzniknou nové náklady za pronájem skladovací kapacity, které budou muset promítnout do cen plynu.

Bezpečnější dodávky, vyšší ceny

„Již nyní je jasné, že budeme chtít navrhnout ministerstvu průmyslu a obchodu legislativní úpravu, která zpřesní a zpřísní postupy pro dodržování bezpečnostních standardů dodávek tak, aby obchodníci měli zásoby fyzicky uložené, nikoli pouze nakontrahované,“ řekl online deníku Aktuálně.cz mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka.

Obchodníci s plynem tuto změnu na jednu stranu vítají. Podle nich by významně přispěla ke zvýšení bezpečnosti dodávek. Současně ale upozorňují, že se negativně podepíše na koncových cenách plynu pro zákazníky.

„Takovéto opatření bude mít rozhodně vliv na konečné ceny plynu,“ upozorňuje předseda Rady Českého plynárenského svazu Miroslav Zaur.

A potvrzují to i jednotlivé firmy. „Změna by samozřejmě generovala dodatečné náklady, které by se promítly do konečné ceny pro zákazníka,“ říká ředitel společnosti Lumius Miloň Vojnar.

„Zpřísnění legislativy může být v konečném důsledku pro zákazníka kontraproduktivní. Domníváme se, že návrh může být mířen proti obchodní politice alternativních dodavatelů, kteří nabízejí cenově výhodnější plyn než dominantní dodavatel,“ přidává se i jednatel Bohemia Energy Jiří Písařík.

Konec malých dodavatelů?

O kolik procent by se mohla cena plynu zvýšit, firmy zatím nedokážou odhadnout. „Celkové náklady na nakoupený a uskladněný plyn nelze jednoduše vyčíslit, jsou odvislé od aktuální ceny nakupovaného plynu a ceny uskladnění,“ vysvětluje předseda rady ČPS Zaur.

Plynaři se každopádně shodují na tom, že zpřísnění zákona může být pro řadu malých obchodníků likvidační.

„Zpřísnění by se nejvíce dotklo menších alternativních dodavatelů, kteří v současné době reálně nemají důvod držet určitý objem plynu ve skladech. Pro tyto obchodníky by to byl nezanedbatelný náklad navíc, který by se do cen promítl a znamenal by pro ně snížení konkurenceschopnosti. V krajním případě i ukončení činnosti,“ obává se mluvčí EP Energy Trading Daniel Častvaj.

„My sami máme v současné době uskladněno dostatečné množství plynu, tak abychom splňovali požadavky legislativy. I v případě nutnosti zvýšit minimální zásoby zemního plynu se dokážeme novému opatření přizpůsobit. Je však možné, že pro některé malé dodavatele by to mohlo mít až likvidační následky,“ připouští i ředitel divize plyn společnosti Armex Energy Jan Vávrovec.

Regulace cen za uskladnění

Ceny za pronájem skladovací kapacity jsou v současné době nižší než v minulosti. Za jednu megawatthodinu uskladněného plynu firmy platí asi 1,5 eura, tedy v přepočtu 41,60 koruny. Ještě před pěti lety to bylo 8 eur – asi 222 korun.

Právě proto by podle jednatele poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora nemusel mít krok ERÚ až tak zásadní dopad na ceny, jak dodavatelé plynu předpokládají.

„Významnější vliv by to mohlo mít pouze při podstatném navýšení povinného uskladněného množství. V současnosti jsou ceny za skladování plynu v ČR pořád příznivé. Změna tak bude mít na konečné ceny podle mě určitě menší vliv než například kurzovní změny, které proběhly koncem loňského roku,“ uklidňuje Gavor.

Zástupci alternativních dodavatelů plynu ale kontrují. Plánovaná změna legislativy nebude mít sice podle nich bezprostřední vliv na ceny, očekávají ale výrazný druhotný efekt.

„Logicky dojde ke zvýšení poptávky po kapacitách zásobníků plynu, která je omezená. To může způsobit významné zvýšení ceny za uskladněný plyn,“ uvedl předseda výkonné rady Asociace nezávislých dodavatelů energií Václav Derfl. Proto by asociace v případě změny legislativy současně apelovala na ERÚ, aby zajistil případný růst nákladů regulací cen za uskladnění plynu v zásobnících.

Pokuta 50 milionů

V České republice mají obchodníci s plynem k dispozici osm zásobníků s celkovou kapacitou 2 931 milionů metrů krychlových, které provozují společnosti RWE Gas Storage a MND Gas Storage. Na samotné RWE připadá kapacita 2 696 milionů metrů krychlových plynu.

„Zhruba osmdesát procent celkové kapacity našich zásobníků je využito pro zákazníky RWE,“ upřesňuje mluvčí RWE Martin Chalupský s tím, že zbytek kapacity slouží k pronájmu. MND pak pronajímá pouze jedno procento z celkových 235 milionů metrů krychlových.

Pokud se ERÚ podaří změnu zákona prosadit, nebudou tuzemské zásobníky dodavatelům stačit. Zákonná úprava jim ale umožňuje skladovat kdekoli po celé EU. Stávající legislativa nařizuje všem dodavatelům plynu, aby měli kvůli bezpečnosti dodávek zejména v zimním období uskladněnu, nebo alespoň u dodavatelů nasmlouvanou minimálně pětinu plynu z celkových ročních dodávek.

To, zdali mají firmy nebo jejich dodavatelé pro případ krize příslušné zásoby, ERÚ v současné době prověřuje. Hloubkovou kontrolou má projít všech 198 subjektů, které na tuzemském trhu dodávek plynu aktuálně působí. Za nesplnění povinnosti firmám hrozí pokuta až do výše 50 milionů korun. Podle mluvčího ERÚ Chvojky má kontrolní akce skončit v polovině září.

Článek vyšel ve čtvrtek 4. září v sesterském deníku Insider.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Ruský ledoborec se dostal do silné bouře a vypověděly mu motory, vyslal signál SOS

Ruský ledoborec, který se nachází s 33 lidmi na palubě u západních břehů Norska, za bouřlivého počasí vyslal tísňové volání. K plavidlu zamířily dva vlečné čluny a záchranný vrtulník. Ruský úřad pro námořní dopravu nicméně vzápětí uvedl, že signál SOS byl vyslán omylem a že loď není v problémech.

Ledoborci Tor západně od norského města Aalesund vypověděly motory, činnost dvou ze čtyř se ale později podařilo obnovit, takže bezprostřední nebezpečí teď ledoborci nehrozí, napsal norský deník Verdens Gang. Situace je ale stále vážná, protože v oblasti je velmi silná bouře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy